Auta a olympiáda: Na hrách se objevovaly hned od začátku. Letos se všechno točí kolem jednoho koncernu

Automobily jsou s olympijskými hrami spjaty už desítky let. Platí to i letos, kdy partnerem letošních 25. zimních olympijských her v Miláně a Cortině d’Ampezzo je koncern Stellantis, respektive jeho italské značky. Opět to přináší i speciální olympijské edice vybraných aut. Není to poprvé, kdy takové modely vznikly. Navíc automobily na olympiádách historicky hrály i jiné role.

Historie spojení olympijských her a automobilů se začala psát už na začátku dvacátého století. Teprve druhá novodobá olympiáda se konala v roce 1900 v rámci pařížské světové výstavy, což přineslo i několik souvisejících sportovních akcí, mezi nimiž byl nejen závod v plavání s překážkami nebo závod v balónovém létání, ale také automobilové závody.

Přestože nebyly součástí oficiálních olympijských disciplín, a tak se jezdcům neudělovaly medaile, auta zanechala v historii olympiád nesmazatelnou stopu. Tehdy průkopnický dopravní prostředek byl v Paříži poprvé používán také k převozu organizátorů či rozhodčích, což jej mělo propagovat.

Tuto roli si automobily ponechaly i na dalších hrách, už na olympiádě v roce 1904 v americkém St. Louis hrály důležitou roli v logistice.

Už za pár let se však ukázalo, že olympiáda může sloužit k propagandě, což se dotklo i automobilismu. Když tak v roce 1935 uváděl Opel na trh první německý „lidový automobil“ (několik let před VW Broukem), nazval ho Olympia. A to na počest nadcházejících olympijských her v Berlíně. Právě na těchto hrách se vozy Mercedes-Benz nebo Auto Union často prezentovaly jako symbol silného německého průmyslu.

Po válce něco podobného zopakoval i Ford, avšak v opačném pořadí. Model Cortina se totiž inspiroval italským městem Cortina d’Ampezzo, kde se konaly zimní olympijské hry v roce 1956. Samotné auto přitom debutovalo až v roce 1962. K propagaci však posloužila právě bobová dráha v italské Cortině, po níž se několik Fordů Cortina projelo.

V poválečných letech se postupně začalo ukazovat, že olympiády můžou sloužit jako zajímavé místo k propagaci i samotným automobilkám. Nejvýrazněji se to projevilo v roce 1984 v americkém Los Angeles, což byla olympiáda silně spjatá s komercí. Předchozí ročníky olympiád byly značně ztrátové, a tak v Los Angeles vsadili na jinou koncepci, místo nových sportovišť byly použity staré, rekonstruované, přestavbu přitom zaplatily soukromé subjekty.

Mezi sponzory amerických sportovců pak mimo jiné patřila domácí značka Buick koncernu General Motors. Partnerství přitom logicky využila k sebepropagaci, když nabídla model Century v edici Olympia, která nabídla třeba speciální loga odkazující na olympijské hry. Buick navíc hrál na národní strunu, když v reklamě zdůrazňoval, že za každé prodané auto této edice daruje americkým olympionikům 100 dolarů.

Podobné edice vznikly také u příležitosti letních olympijských her 1996 v Atlantě. Buick tehdy vybrané modely nabídl v edici Olympic Gold, která nabídla logo pěti kruhů na hlavových opěrkách nebo zlaté emblémy po celém autě.

Hry v Atlantě mimochodem využilo také BMW, které tehdy zahajovalo provoz ve své první továrně postavené mimo Německo – v americkém Spartanburgu, ležícím asi dvě hodiny od olympijského centra. Mnichovská značka se stala jedním z automobilových partnerů olympiády (spolu s GM a Nissanem), když mimo jiné poskytla vůz pro běh s olympijskou pochodní. Tím bylo speciálně upravené BMW 328i. Pro zákazníky BMW následně poskytlo 525i Olympic Games Edition s automatickou převodovkou, zelenou metalízou, speciálními emblémy a dalšími specialitami. Vzniklo jen 500 kusů edice, která byla zároveň na americkém trhu rozlučkou s generací E34.

V devadesátých letech byly olympiády komerční nejen ty v USA. Když tak v roce 1992 olympiádu hostila Barcelona, nemohla u toho chybět místní značka Seat. Ta organizátorům mimo jiné poskytla model Ibiza, tehdejší největší ikonu značky, která se stala oficiálním vozem her.

Pokud však španělský sportovec na barcelonské olympiádě získal medaili, daroval mu Seat o segment větší Toledo. A to ve speciální edici v modré karoserii Navy s exkluzivními doplňky jako přenosný telefon v loketní opěrce nebo dřevěné ozdobné prvky na volantu. Seat postavil jen 25 kusů této edice, nakonec jej dostalo 23 španělských sportovců.

Právě Toledo se také objevilo přímo na olympiádě. Organizátoři automobilku požádali o auto jako doprovod pro štafetový běh s olympijskou pochodní i maratónský závod, výsledkem byl vůz přestavěný na elektropohon. Tehdejší Toledo EV zvládlo ujet 65 kilometrů.

Již zmíněné BMW se k olympiádě vrátilo v roce 2012 v Londýně. Německá skupina BMW Group přitom v Anglii logicky prezentovala i svoji značku Mini, jejíž vozy se tehdy objevily přímo na sportovištích. Byla tu totiž trojice „mini“ Mini, která sloužila k převozu atletických oštěpů či kladiv.

Bez automobilů se logicky neobejde ani letošní olympiáda v Miláně a Cortině d’Ampezzo. Stellantis poskytne pořadatelům asi 3 000 aut, a to všech svých italských značek, od Fiatu a Abarthu přes Lancii a Alfu Romeo po Maserati, které má hrát tu nejreprezentativnější roli. Všechny značky pak v souvislosti s olympiádou nabídnou i speciální olympijské edice svých aut.

Nechme se překvapit, zda Stellantis využije olympiádu i k další propagaci. Třeba Toyota na pařížských hrách prezentovala moderní technologie jako třeba vodíkový pohon.