Článek
Když se Tesla Model S poprvé objevil na trhu, uměla nejrychlejší varianta (P85D) zrychlit z nuly na stovku za 3,3 sekundy. V některých nezávislých testech dokonce o desetinku rychleji. Je to i v kontextu supersportů neuvěřitelné číslo, kterému se přiblíží jen hrstka vyvolených, a kdyby vám někdo před deseti lety řekl, že budete takovou silou disponovat v čtyřdveřové limuzíně, asi byste se mu vysmáli. Jenže elektromotor na startu neváhá jako jeho spalovací příbuzný, nepotřebuje se roztočit nebo nadechnout, zkrátka vystřelí okamžitě, a proto je schopný získat proti tradiční koncepci klidně sekundu navíc. Co na tom, že ji v rychlostech nad 120 km/h zase rychle ztratí a stíhačky se spalovacím motorem se mu zase rychle ztratí v dáli, o tom to dneska není - chcete rychlou akceleraci z nuly a pružné zrychlení, to jsou hodnoty, které definují pobyt v běžném provozu, tj. 95% života každého auta.
Muskovi se povedlo s novými a většími baterkami a chytrým softwarem za necelé tři roky snížit onu zmíněnou fantasmagorickou hodnotu o necelou sekundu. Ano, slyšíte dobře. Tesla Model S P100D, tj. čtyřkolka s baterkou nejvyšší možné kapacity a ve speciálním módu, zvládne akceleraci z nuly na stovku za 2,4 sekundy, přičemž dobrou desetinu oproti papírovým hodnotám získala díky softwarovému updatu. Není to krásné, že si koupíte auto a ono zrychluje, aniž byste s ním vyjeli z garáže, prostě jen proto, že se automobilky mezi sebou nahánějí? Onen update byl reakcí na představení vozu Faraday Future FF91, který se kasal zrychlením z nuly na sto za 2,39 sekundy. Auto pravděpodobně nikdy nespatří světlo světa, protože investoři podcenili financování i další aspekty výroby automobilů, ale Muskovi to stačilo k tomu, aby si vyhrnul rukávy a vymáčknul z Tesly zas o kousek víc.
A to není všechno, redaktoři amerického Motor Trendu dokázali po zahřátí ze zmíněného modelu dostat neuvěřitelnou cifru 2,28 sekundy. Z nuly na sto, resp. amerických devadesát šest kilometrů za hodinu, takže na tu zaokrouhlenou stovku by to zřejmě trvalo těch 2,4 sekundy. To je střelba, při které jde tělo do sedačky s přetížením jedna gé. Některým lidem už to nedělá dobře, ale není to nic vyloženě nezdravého (některé horské dráhy v Disneylandu vás vystřelí s trojnásobným přetížením a ve smyčkách dosáhnete klidně i pěti gé, pokud sedíte v posledním voze). Ze závodů dragsterů víme, že limitem není výkon, ale přilnavost gum a tedy přenesení všech těch kopyt koní - ať už benzínových nebo elektrických - na asfalt. Dvousekundová hranice je každopádně blízko a nepokoří jí žádný benzíňák. Musíme se smířit s tím, že tenhle závod elektrika vyhrála, zatímco spalovací motory budou dominovat maximálkám. Otázka je, jak dlouho. I elektrika umí jet extrémně rychle, ale na rozdíl od zrychlení je to stálý jev, který vysává baterky. Proto jsou v tomto ohledu elektromobily často omezeny. Zatím... I proto by Chiron měl ten světový rekord radši zajet brzy, aby si ho ještě stihnul užít.