Hlavní obsah

Mýtus o nacistech, výjimka pro Prahu a archeologické výzkumy! V Česku jezdíme vpravo 84 let

Foto: Škoda Auto

Škoda Fabia s pravostranným řízením.

Na pravé straně silnice se v Československu jezdí od 17. března 1939. Němečtí okupanti změnu urychlili, i bez nacistů bychom ale vpravo stejně časem jezdili. Československo se už ve 20. letech zavázalo změnit stranu, na které motoristé tehdy řídili své stroje.

Článek

„My máme volant na správné straně,“ říká mi s úsměvem britský kamarád v Manchesteru, když si jdu omylem sednout za volant jeho červeného mercedesu. „Ale to my přece jezdíme na té správné straně,“ zkouším ho neúspěšně přesvědčit, když se usadím vlevo a chvíli nevěřícně koukám na holou palubní desku. Historicky ale nemám pravdu. Z archeologických záznamů vyplývá, že odnepaměti se jezdilo (tehdy ještě na koních) vlevo. A třebaže se vědci nemohou shodnout, proč tomu tak je, existuje pro jízdu vlevo několik historicko-logických argumentů.

Na levé straně se jezdilo už v Římě před dvěma tisíci let. Často se používá argument, že ve středověku měli lidé na levé straně meč, a kdyby jeli vpravo, mohlo by dojít k nechtěnému kontaktu. A vzhledem k tomu, že většina lidí jsou praváci, tasí meč touto rukou.

Zhruba v 18. století se ale začala prosazovat jízda vpravo; kočí tehdy jezdili s více koňmi, přičemž seděli vlevo a bič na popohánění spřežení měli v pravé ruce. Protijedoucí spřežení tak měli po své levé ruce, a lépe se jim tak mohli vyhýbat. V Evropě se pravostranná jízda začala v některých zemích prosazovat po napoleonských válkách (1803–1815), v mnoha zemích včetně Rakouska-Uherska ale řidiči v té době stále jezdili po levé straně.

U nás se přechod povedl poměrně hladce

Proč se začátkem dvacátého století začalo v mnoha zemích jezdit vpravo? Údajně to bylo kvůli tomu, že se na evropský trh dostávala auta ze Spojených států, kde se už tehdy jezdilo vpravo. Evropské země se k přechodu na pravostranný provoz zavázaly v Pařížské konvenci v roce 1926. V platnost měla tato změna s devíti paragrafy vstoupit 1. května 1939. Vše urychlila mnichovská dohoda a vpád nacistů do naší země.

Nacistické Německo do tehdejšího Československa jízdu vpravo sice přineslo 17. března 1939, i bez něj by k ní ale stát přistoupil. V hlavním městě se jízda vpravo kvůli složitosti infrastruktury začala praktikovat až o devět dní později.

Foto: Archiv Policejní ředitelství v Praze

Vyhláška pražské policie oznamující zavedení pravostranného provozu 26. března 1939. Tedy o 9 dní později než ve zbytku republiky.

Tak významná změna se neobešla bez dopravních nehod. Podle zdrojů citovaných agenturou ČTK jich bylo celkem 26 a většinou šlo o střety chodců s auty. A tramvaj číslo 14 v Kobylisích srazila muže, který přehlédl, že projíždí. Někteří pamětníci potom uváděli, že se dala německá vojenská vozidla potkat v protisměru ještě před oficiální změnou. Jinak byl přechod z levostranné jízdy vcelku hladký.

Jako poslední země světa změnilo levostranný provoz na pravostranný Švédsko v březnu 1967 na základě referenda z roku 1955. Změna proběhla během jediného dne, tomu ale předcházely měsíce informačních kampaní. V den změny nesměly vyjíždět soukromé vozy. I díky tomu byl přechod na jízdu vpravo relativně snadný, i když tehdy bylo na cestách v porovnání s dneškem minimum automobilů.

Dnes už by taková změna snad ani nebyla možná.

Jste příznivci jízdy vpravo, nebo naopak máte raději volant vpravo a jízdu v levém pruhu? Napište nám do diskuze!

Načítám