Suzuki S-Cross je příjemně analogové auto, které se hezky řídí, má slušný kufr, čtyřkolku a moc nežere

Provedení Black Edition vychází z nejvyššího výbavového stupně Elegance, takže zahrnuje například automatickou dvouzónovou klimatizaci, vyhřívaná přední sedadla, LED světlomety, audio systém s 9" displejem, navigaci nebo 360° parkovací kameru.

Od klasické verze se však liší několika černými prvky, které oživují exteriér: 17palcové disky kol, kryty zrcátek a střešní ližiny. Tyto detaily se hezky hodí k trojici dostupných laků Sphere Blue Pearl, Titan Dark Gray Pearl Metallic a Savanna Ivory Metallic.

V kabině pak najdeme sedadla čalouněná v kombinaci syntetické kůže a semiše či oranžové prošití volantu a řadicí páky.

„Funkčně“ jde ale o staré dobré Suzuki S-Cross, jedno z posledních aut, které lze popsat jako analogové. Ovládání totiž spoléhá na fyzické přepínače a tlačítka různých tvarů – včetně vyloženě zastaralých tyčinek vyčnívajících z přístrojového panelu, které slouží k obsluze palubního počítače (ten běhá na poměrně malém displeji mezi dvěma klasickými budíky) nebo deaktivaci asistenčních systémů.

S palubním počítačem problém nemám, vypínání otravných asistentů bych ale uvítal vyřešené přívětivěji.

Další zajímavostí je infotainment. S-Cross má sice 9palcovou dotykovou obrazovku, samotný systém toho ale moc neumí, displej tak využijete hlavně k práci s multimédii nebo navigací. Jde tak vlastně o infotainment v původním slova smyslu, do jednoho prostoru spojuje informace a zábavu.

Výhodou tohoto řešení je velice přehledné prostředí a jednoduchost ovládání. S-Cross ale hlavně umí bezdrátovou kompatibilitu s Apple CarPlay a Android Auto, což je rozhodně velké plus. Jedním dechem však musím dodat, že se mi Android Auto pravidelně zničehonic odpojovalo.

Celkově pak kompaktní SUV nabízí interiér, který neohromí designovými výstřelky nebo přehlídkou výstředních materiálů. Tady dominují obyčejné plasty a jednoduchost, zpracování je ale dobré. Z auta je také hezký výhled, sedadla jsou pohodlná, S-Cross navíc na poměry segmentu přidává slušnou prostornost.

Kufr má základní objem 430 litrů, po sklopení opěradel zadních sedadel vůz odveze až 1 230 litrů.

Provedení Black Edition je k dispozici pro všechny dostupné motorizace modelu S-Cross. Což znamená, že vždy dostanete turbodmychadlem přeplňovaný mild-hybrid 1.4 BoosterJet o výkonu 81 kW. Vybírat můžete mezi šestistupňovou manuální a šestistupňovou samočinnou převodovkou, případně mezi pohonem předních nebo všech čtyř kol.

K nám na týden zamířil kousek s automatem a pohonem všech kol.

Ještě než si povíme, jak tato kombinace jezdí, pojďme si říct něco o mild-hybridním řešení automobilky Suzuki. To zahrnuje elektromotor s funkcí startér-generátoru, který je ke spalovacímu motoru připojen přes klínový řemen (plní i funkci konvenčního alternátoru). Vše doplňuje 48V lithium-iontová baterie, do níž se ukládá energie, která by jinak přišla nazmar, především při brzdění.

Uloženou energii pak elektromotor používá hlavně jako pomoc čtyřválci při zrychlování a částečně vykrývá prodlevu turbodmychadla.

Funguje to docela hezky; mild-hybridní S-Cross díky drobné elektrické výpomoci ochotně reaguje na plyn a působí příjemně živě. Nebojím se tvrdit, že auto jede lépe, než bych očekával podle papírového výkonu relativně skromných 110 koní a stovky za loudavých 11 sekund.

Jen to chce trošičku mu pomoct. Dynamiku totiž lehce škrtí automatická převodovka, která ve výchozím jízdním režimu nechce moc podřazovat, takže i když přidáte důrazněji, stane se, že neudělá nic a motor stále drží v otáčkách, v nichž příliš nezabírá.

Pomoct si můžete přepnutím do sportovního módu, v němž reaguje pohotověji, nebo si rovnou podřadit manuálně páčkou pod volantem.

Celkově S-Cross 1.4 BoosterJet do českého provozu bohatě stačí. Když nebudete čekat zázraky, trápit vás nebude ani při předjíždění, ve stoupáních, ani na dálnici.

Silnou stránkou klasického automatu s hydrodynamickým měničem pak je velmi hladký chod. Převodovka řadí krásně plynule a jemně, čímž hezky doplňuje příjemně kultivovaný motor, který je hlučnější jen ve vyšších otáčkách.

Samočinná skříň mimochodem ve spojení s pohonem všech kol (je tu čtyřkolka s elektromagnetickou lamelovou spojkou, která v případě potřeby připojuje pohon zadních kol) nabízí plnou integraci tří režimů: už zmíněného Sport, dále pak Snow a Lock.

Ve sportovním nastavení nejen ochotněji podřazuje, ale také udržuje vyšší otáčky, v módech Snow (sníh) a Lock (ten nahrazuje uzávěrku diferenciálu) zase upravuje charakter řazení pro co nejsnazší jízdu v terénu nebo náročných podmínkách.

Díky této výbavě S-Cross poskytuje velmi slušné schopnosti v terénu, k nimž přispívá i slušná světlá výška, slušné nájezdové úhly a krátký rozvor.

Sympaticky se projevuje také podvozek s jízdním projevem v zatáčkách blížící se klasickému hatchbacku. Naladění je spíš tužší, ale právě díky tomu kompaktní SUV působí jistě, ochotně mění směr, vzdoruje nedotáčivosti, skoro se nenaklání a celkově je skvěle ovladatelné.

Suzuki navíc slušně tlumí většinu nerovností, takže tužší podvozek nemá negativní dopad na komfort. Výrazně mu ale pomáhá obutí o rozumné velikosti 215/55 R17.

A spotřeba? Po týdenním testu, zahrnujícím cestování po Praze, dálnicích i na okreskách, palubní počítač ukazoval průměr 6,6 l/100 km, což není vůbec špatné.

Přestože je Suzuki S-Cross s námi už nějaký ten rok a v mnoha ohledech je to na něm vidět, jde o příjemné kompaktní SUV. Paradoxně je to právě i díky tomu, že nepředstavuje výkřik nejmodernější techniky. Až na vypínání povinných asistentů se totiž snadno ovládá, navíc se hezky řídí, působí mile všestranně a na provozních nákladech vás nesežere.

Další příjemný pohled nabízí ceníky. Provedení Black Edition totiž stojí stejně jako výchozí výbavový stupeň Elegance. Základ s manuálem a pohonem předních kol tedy startuje na částce 620 900 Kč, testovaná verze se čtyřkolkou a automatem začíná na 733 900 Kč.