Prémiovka bez prémiových nákladů? Ojeté Audi A4 s motorem 1.4 TFSI je tajný bazarový tip

Vlastnictví vozu prémiových značek si často automaticky spojujeme se vskutku „prémiovými“ účty za opravy. Nemusí to být nutně tím, že by snad věhlasné značky měly horší kvalitu a spolehlivost, ale prestižní auta slouží často jako výkladní skříň nových, ještě nevyzkoušených prvků a technologií. A občas se na nich něco drahého porouchá.

Kdo chce to nejlepší, co daná značka nabízí, asi toto riziko akceptuje. Chcete sportovní aktivní diferenciál, nejvýkonnější motor, adaptivní podvozek, keramické brzdy a další špičkové prvky? Určitě chápete, že takové věci jsou příšerně drahé na údržbu a opravy a s tím do toho také jdete. A pak se nedivíte, když v servisu necháte za první opravy třeba 150 tisíc.

Kdo však tohle riziko podstupovat nechce, pořád si může u prémiových značek vybrat. Je potřeba ale hledat obyčejné motory a jednoduché verze. A zrovna jednu takovou (a v inzerci velice vzácnou) tady teď máme. Pro koho je Octavia v kombíku moc obyčejná, měl by teď zbystřit.

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Audi A4 Avant s motorem 1.4 TFSI o výkonu 110 kW s šestistupňovou manuální převodovkou a pohonem předních kol. Skromně, ale zcela dostatečně vybavený vůz z roku 2017 měl v době testu najeto 108 000 km a prodejce za něj chtěl 400 000 Kč.

V inzerci je aktuálně něco přes stovku A4 této generace a nejlevněji je koupíte od asi 250 tisíc korun. Zpravidla mají taková auta diesel a hodně najeto. V nabídce celkem logicky převládají kombíky, nafťáky a automatické převodovky, čtyřkolek je v inzerci skoro polovina. Benzinové A4 jsou méně obvyklé, mívají méně najeto a v inzerci začínají u 400 000 Kč.

Testovaný vůz je svým způsobem unikátní, protože mezi kombíky s manuálem a benzinovým motorem je v aktuální nabídce webu sauto.cz jediný. Ještě je tam pár inzerátů na sedan, dokonce i s benzinovým dvoulitrem. Čtyřkolky s manuální převodovkou jsou v inzerci jen s dieselem. Kdo chce podobnou specialitu, musí hledat i za hranicemi.

A jak si Audi A4 stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA. „Tato specifikace Audi A4 Avant s motorem 1.4 TFSI je na trhu ojetin skutečným tajným tipem a racionálním vrcholem modelové řady. Kombinace žádaného paketu S-line a praktické karoserie s mechanicky nejméně rizikovým zážehovým motorem tvoří dokonalou vstupní bránu do prémiového segmentu. Kupující získává veškerou image a komfort Audi bez vysokých provozních nákladů a hrozby drahých závad, které jsou typické pro komplikovanější naftové šestiválce a pohon quattro. Konkurenti v této prémiové třídě s menšími zážehovými motory nabízejí určité odlišnosti. BMW řady 3 Touring je tradičně volbou pro řidiče, kteří vyžadují sportovnější dynamiku. Naopak Mercedes-Benz C kombi sází na vyšší komfort. Audi A4 Avant však v tomto konkrétním provedení představuje nejlépe vyvážený balíček, který spojuje vysokou úroveň jízdního pohodlí, prémiovou kvalitu interiéru a mechanickou spolehlivost. Ideálním zákazníkem pro tento konkrétní model je pragmatický kupec, který touží po prémiové značce a kvalitě, ale nechce za ni platit přemrštěnou cenu s rizikem nákladného servisu. Hledá spolehlivé, komfortní auto pro každodenní ježdění a střední vzdálenosti, kde mu nevadí manuální převodovka a pohon předních kol. Stručně řečeno, je to kupující, který chce mít Audi, ale uvažuje s rozpočtem manažerského Passatu. U nás v Auto ESA nabízíme způsoby financování na míru, které zákazníkům usnadňují pořízení jejich vysněného modelu, a přidáváme k tomu záruky, které činí nákup ojetého vozu bezpečným.“

Poslední Audi A4 je fajn auto. Na první pohled z něj působí hodnota a kvalita, hlavně když se do auta posadíte. Po více než 100 000 km nepůsobí interiér zdevastovaně, sedačky nejsou prosezené a celá palubní deska je možná jednoduchá, ale přehledná. Ergonomie je rovněž v naprostém pořádku.

Tady si opravdu člověk na nic stěžovat nebude. Dnes už nezbytné prvky komfortní výbavy tu jsou, tedy dvouzónová klimatizace, akceptovatelný audiosystém, vyhřívané sedačky, parkovací senzory. Potřebuje někdo něco víc? Možná jen zásuvku na USB, která umí načíst disk s hudbou. Ta v autě funguje jen jako nabíječka. V této A4 naštěstí ještě nejsou žádné protivné „asistenční“ systémy, takže tu řidiče nic neprudí.

Stop/start se naučíte vypínat hned a pak už vás tu nic neštve - ani vcelku jednoduchý a snadno obsluhovatelný infotainment. Nebýt protivné aktivace parkovacího asistenta při každém zpomalení (zřejmě čidlo snímá přední podznačník a myslí si, že je před autem překážka), nebylo by tu nic k nadávání.

Tahle A4 také slušně jezdí. Je pohodlná, tichá a kultivovaná. Neoznačíte ji za sportovní, protože na to má moc odtažité a trochu gumové řízení, ale obě nápravy něco dělají a auto se jen netáhne za čumákem (pokud tedy na těch celoročkách nepřeženete nájezd do zmoklé zatáčky). Vlastně je věčná škoda, že ten vpředu podélně umístěný motor nepohání zadní kola. K charakteru auta by to sedělo.

Nutno říci, že koncernová čtrnáctistovka není v poměrně velké a těžké A4 žádný závodník (proti Octavii III 1.4 TSI Combi je tato A4 těžší o asi 150 kg a je to znát), ale je to příjemný motor s tichým chodem, plynulým zátahem a relativně rozumnou spotřebou kolem 6,5 litru na 100 km. Auto má ale možná až moc dlouhé převody. Jak můžete vidět v přiložené tabulce naměřené dynamiky, je potřeba řadit, aby A4 upalovala.

Dvojka přeleze i stovku, trojka se roztočí daleko za 130 km/h. S benzinovým dvoulitrem 140 kW by samozřejmě pružnost byla ještě lepší, ale i tenhle motor stačí. Najeďte na dálnici, zapněte pasivní tempomat na tachometrových 135 km/h a kilometry tam budou skákat v pohodě a s chutí, aniž by se v nádrži udělala díra. Na 54l nádrž ujedete klidně 900 km.

O pohon se tady bát nemusíte, protože vpředu je známý motor 1.4 TSI generace EA 211, který patří mezi nejlepší malé jednotky ve své kategorii. Samozřejmě jsou tu jistá rizika plynoucí z přímého vstřikování a přeplňování (hromadění karbonu v sání, ředění oleje benzinem), ale celkově je tento motor velice spolehlivý, a pokud se o auto budete starat, nebudete kašlat na olejový servis a vyhnete se provozu na výhradně krátkých městských trasách, nic tu zlobit nebude. S běžnou údržbou tyto motory dávají s přehledem 300 000 km.

To by mělo platit i o převodovce, i když v závislosti na stylu jízdy asi budete kolem 150 000 km řešit spojku. Kdo ale jezdí mimo město a plynule, ten bude mít ještě daleko za 200 000 km spojku původní. Originální spojková lamela stojí 12 063 Kč, ale asi to vyřešíte kompletní sadou od prvovýrobce za asi 9 500 Kč. Tady toho naštěstí garážový „servis“ moc zprasit nemůže, na rozdíl od sedmistupňového S-Tronicu (alias DSG).

Audi má proměnné servisní intervaly jako ostatní koncernové vozy a o jednotlivé úkony si řekne. Zase platí, že u ojetiny je lepší si stanovit dle nájezdu obvykle roční plán, kdy spojíte prohlídku s výměnou oleje a případně to rozšíříte o další úkony, jako je brzdová kapalina každé dva roky a po čtyřech letech zapalovací svíčky a filtr sání. U vozů s automatem by se měla po 60 000 km nebo čtyřech letech měnit i kapalina v mechatronice převodovky. Rozvodový řemen tu má doporučený interval výměny 210 000 km nebo 10 let. Výměna rozvodů ale není zcela triviální.

V motoru je jen 4,3 litru oleje (SAE 0W-20 VW 508.00), takže bychom ho měnili nejpozději po 15 000 km, a pokud jezdíte často krátké trasy a po městě, tak klidně už po 10 000 km. U verze s manuálem a předním pohonem nejsou složitosti, takže tu nebudete řešit údržbu převodovky DSG a mezinápravové spojky (která u čtyřkolek umí zlobit). Kdo chce prémiovku, ale bez prémiových rizik a nákladů na opravy, ať jinou verzi než tuhle nehledá.

V servisních datech svítí u Audi A4 hned 39 svolávacích a 61 servisních akcí. Pokud má za sebou auto servisní historii „ve značce“, je šance, že všechno už bylo vyřešené. Hodně chyb a problémů dnes způsobují neodborné servisy. Například po výměně oleje nebo kapaliny v automatu může svítit chyba jen kvůli tomu, že nebyl proveden postup resetování hladiny kapaliny. Pozor na neodbornou výměnu rozvodů, dost se toho dá pokazit a vačky například špatně zarovnat (motor pak padá do nouzového režimu, špatně běží a může se i poškodit).

Svítící kontrolka motoru ale může být i „blbost“, třeba jen vadné čidlo nebo nefunkční aktivní mřížka chladiče. Je potřeba vždy udělat důkladnou diagnostiku a přesně určit příčinu a ne jen měnit drahé věci systémem pokus-omyl a tahat z nešťastných majitelů peníze. Tohle platí i o automatu DSG - převodovka může fungovat spolehlivě, a když už se mění spojky, lze to udělat tak, aby zase vydržely 10 let a řazení běželo hladce. Ale musí se chtít a servis musí dodržet správný postup a spojky zkalibrovat.

V A4 ještě zlobívá adaptivní tempomat (v testovaném autě naštěstí nebyl), ale jen kvůli softwarové chybě radaru nebo jeho zastíněnému výhledu. Zlobit umí i parkovací asistent, a to buď kvůli vadnému bzučáku nebo například moc velkému podznačníku, který mate přední senzory. Tohle zřejmě trápilo i testované auto. Porouchat se může i posuvná panoramatická střecha a klimatizace (hlavně kvůli vadnému čidlu chladícího média).

Ačkoli je tahle verze poměrně jednoduchá a prakticky bezriziková (například ve srovnání s Octavií se stejným motorem), myslete na to, že je to pořád prémiová značka a za specifické díly si připlatíte. Druhovýroba je sice zásobená dobře, ale například základní přední světlo stojí v originále 26 tisíc (druhovýroba asi 12 tisíc), kapota 23 tisíc (druhovýroba od asi 6 500 Kč), dveře 25 tisíc a podobně. Pokud jezdíte hodně, v hustém provozu, šetříte na pneumatikách, válíte se v sedačce jako u zubaře, volant držíte nahoře pěstí a ještě rádi koukáte do mobilu, zvažte dodatečné pojištění.

A ještě jeden tip - je to sice jednoduchá verze bez velkých rizik, ale tato auta často pocházejí z různých firemních flotil, kdy se v nich střídají řidiči jak námořníci na prostitutce v tureckém přístavu, servisní intervaly se šponují na maximum a ne vždy za sebou mají zcela bezproblémový „rodinný“ život. Nemusí to být špatná koupě, ale mějte se na pozoru a nechte auto prověřit specialistou.

V téhle základní specifikaci je A4 zajímavá možnost, jak mít důstojné a hodnotně vypadající auto prémiové značky, ale s provozními náklady obyčejného vozu. Motor 1.4 TFSI sice není na závodění, ale na každodenní dojíždění stačí, spotřebu má rozumnou a proti dieselu je o dost kultivovanější. Z pohonných jednotek v Audi A4 je zároveň asi nejbezpečnější. S manuálem také problémy nebudou, stejně tak s obyčejnou předokolkou. Vrcholný šestiválec 3.0 TDI ve čtyřkolce s automatem samozřejmě pojede úplně jinak, ale první návštěva servisu vás donutí se zamyslet nad tím, jestli by základní verze nebyla přeci jen lepší nápad. Rizik je tu minimum a o ten pocit prémiového auta nepřijdete. Na to, abyste si ráno stoupli u Prahy na tři čtvrtě hodiny do kolony, stejně 300 koní a sportovní čtyřkolku s aktivním diferenciálem nepotřebujete.