Americký plnokrevník si poradil s bolestí plug-in hybridů. Ford Explorer stačí nabít jen jednou

Ford Explorer je něco, čemu se na starém kontinentu dá říkat plnotučné SUV. Jde o velký sedmimístný koráb, určený pro každodenní provoz i dlouhé cestování. Ale protože jsme v Evropě, musel kvůli své pohonné soustavě dostat emisní berličku ve formě plug-in hybridu.

V tuto chvíli by řadu kupců jistojistě přestal zajímat, nicméně u modrého oválu vzali rozum do hrsti a vůz zkonstruovali trochu jinak. Výsledkem je, že auto funguje naplno i tehdy, když jeho indikátor stavu baterie ukazuje nulu.

Víte, bez dostatku šťávy nemají plug-iny takový zátah, dynamiku, zrychlení nebo třeba nízký palivový apetit. Jenže pro Explorer s baterkou na nule je velmi svižné zrychlení (statické i letmé) či předjíždění snadné jako malá násobilka pro úspěšného absolventa Matfyzu. Tak kde je to kouzlo? A proč SUV potřebuje nabít pouze jednou?

Jednak hraje velkou roli jeho třílitrový přeplňovaný zážehový šestiválec, který sám o sobě bývá u neprémiových značek spíše zázrakem. Do toho tu máme elektromotor, který čerpá energii z akumulátoru o celkové kapacitě 13,6 kWh. Systémový výkon tedy činí 457 koňských sil a točivý moment dosahuje monstrózních 825 Nm!

A to znamená, že na kola putuje obrovská síla, již pobírá primárně zadní hnaná náprava, která ovšem může sáhnout po asistenci předního pohonu. Mluvíme tedy o nadupané čtyřkolce, co neztrácí dech do doby, dokud má v 70litrové nádrži dostatek paliva.

Už vás nebudeme s tou magií napínat. Explorer potřebuje nabít pouze jednou, jelikož poté si cirka 30 % kapacity akumulátoru uchovává právě na dynamické zrychlení. Z toho důvodu máte plný výkon k dispozici prakticky neustále.

Sluší se dodat, že na tomto principu funguje i Mitsubishi Outlander PHEV/Eclipse Cross PHEV. U těchto modelů je to však ještě kvůli pohonu zadní nápravy, kterou roztáčí výhradně počítačem řízený elektromotor (žádný kardan ani spojka).

Toto řešení pochopitelně ovlivňuje dojezd tohoto takřka 2,5 tuny těžkého mastodonta od Fordu. Čistě na elektřinu totiž vůz reálně ujede okolo 30 km. Navíc jej nelze označit ani za dobrého elektrického hospodáře, protože i v hybridním módu zbytečně vyšťavuje baterku i na dálnici při 130 km/h. No a tehdy je spotřeba proudu naprosto šílená.

Energetický management se dle nás snaží zbavit „přebytečné energie“ co nejdříve, aby byl stav akumulátoru zpátky na výchozích (udržovaných) cca 30 %. A to platí nejen pro nabíjení ze sítě či ze stanice – jakmile totiž nastřádáte nějaké extra volty rekuperací, při prvních alespoň trochu vhodných podmínkách je kára spotřebuje.

Řekli byste si „to je ale špatný hospodář“, jenže… Jenže ono to v praxi funguje. Fordka s šestiválcem a bateriovým pomocníkem rovněž sází na jízdu setrvačností doplněnou slabou rekuperací, takže ono těžké SUV pak s chutíplachtí. A navíc u toho nespotřebovává energii, naopak ji vyrábí.

Jak takový výsledek vypadá v reálu? Ukážeme si na konečných hodnotách našeho testu. Celkově jsme s Explorerem za 19 hodin a 4 minuty čistého jízdního času urazili 1 398,4 km, z toho 408,7 km na elektřinu (+plachtění).

A to není vše, jelikož jsme do plna nabíjeli na wallboxu pouze dvakrát, jednou jsme nechali motor stojícího vozu nejvýše 30 minut běžet v režimu vynuceného nabíjení při focení a jedenkrát jsme jej na necelou hodinu připojili do klasické zásuvky v garáži.

Potenciál plug-in hybridní soustavy jsme tedy příliš nepodpořili, nicméně i tak jsme 29,2 % z celkového nájezdu (převážně dálnice) absolvovali na baterky/setrvačností bez spotřeby energie. Výsledná průměrná spotřeba pak činila 8,6 litru na sto kilometrů, což na plnotučné severoamerické SUV není zas tak špatné, ale ani skvělé.

Jestliže bychom nabíjeli pravidelně, pak by byl palivový apetit ještě nižší, jenomže o tom Explorer patrně úplně není. Dle nás jeho gró a potenciální důvod pro koupi tvoří právě třílitrový zážehový šestiválec, jemuž jízdní výpomoc a emisní berličku zajišťuje právě elektropohon.

Nejspíš si říkáte, že automobil nemá speciální registrační značku začínající písmeny EL? Nemá, jelikož nesplňuje legislativní povinnost a nedosahuje toxicity Co2 pod 50 g na 1 km, protože jeho kombinované emise činí 71 g na 1 km.

Nahlédneme-li do kabiny, pak poznáváme klasické fordí digitální budíky i hojně rozšířený infosystém SYNC, zabudovaný do vertikálně orientovaného displeje. Na poměry auta je však obrazovka malá, nikoli výškou, nýbrž šířkou.

Pustit si tovární navigaci, případně kabelové rozhraní Apple CarPlay/Android Auto tak znamená určitý diskomfort. Ne snad kvůli svižnosti rozhraní či orientaci mapy v horní polovině obrazovky, ale zkrátka kvůli velikosti.

Přestože auťák chválíme za přítomnost fyzických ovladačů pro drtivou většinu komfortních funkcí, zároveň voláme po širším displeji, případně po možnosti jej orientovat i horizontálně. Ostatně tak to plánuje dělat ve svých budoucích modelech tuzemská Škodovka.

I když si uvědomujeme, že jde o auto primárně pro USA, kde se mnozí orientují dle kompasu, popřípadě tamním řidičům na jejich souměrné křižovatky malý náhled postačí. Jestliže pak „Amíci“ vyrazí někam dál, jistojistě na několika set kilometrovou jízdu rovně nepotřebují tablet o velikosti 27 palců. Tedy pokud nejde o Teslu a nejsou v něm nahrané úplně všechny ovládací prvky.

Z praktického hlediska poté nelze vozu nic moc vyčítat, snad jen středová loketní opěrka by mohla být stavitelná. Vzadu navíc potěší ručně posuvná a jednotlivě sklopná sedadla druhé řady, doplněná elektricky sklopnou/výklopnou třetí řadou.

Do kufru v pětimístném uspořádání (635 l) naložíte klidně celé jízdní kolo, zásoby krmiva pro mini zoo nebo bagáž pro pět osob razících na dovolenou. Zkrátka co očekáváte z hlediska prostoru a komfortu od full-size SUV, to zde dostanete.

Ford Explorer se v Česku prodává prakticky v plné výbavě, zahrnující stupně ST-Line nebo Platinum. V rámci příplatků posléze vybíráte jen z barev (pokud vám nevoní standard), drobností nebo příslušenství.

Cenově auto stojí od 2 086 900 Kč ve sportovnějším hávu ST-Line, zatímco elegantnější trim Platinum začíná na 2 106 900 Kč. Sluší se dodat, že za tyto peníze jste schopni koupit třeba šestiválcové BMX X5, Audi Q7, případně Dodge Durango s motorem V8.

SUV Explorer sice občasně potkáváme v provozu i na našich cestách, nicméně jeho tuzemské prodeje nejsou dle statistik SDA nikterak zajímavé. Za předloňský a loňský rok ukazují data celkem 13 (2020) a 78 (2021) prvních registrací v Česku.

Tak či onak jde o velkou ameriku, která se sice v EU musí opírat o podporu elektrosoustavy, avšak nezapomíná na přítomnost pořádného spalovacího motoru či notnou dávku komfortu. Dalším plusem je fakt, že si vozidlo chytře poradilo s obvyklou bolístkou vybitých plug-in hybridů. Tedy nabijte Explorer jednou a bude plnohodnotně fungovat, nabíjejte jej pravidelně, což doporučujeme, a přidá k tomu i nižší spotřebu.