Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V loňském roce jsem osedlal několik italských výrobků, od módní Vespy přes bytelnou Aprilii SR-GT až po tříkolové Piaggio MP3, které díky zdvojenému přednímu kolu a nohou ovládaným brzdám můžete s malým řidičákem řídit, i když má silný půllitrový motor. Tentokrát jsem se ale zaměřil na Japonsko a vypůjčil si Hondu Forza 125. Model Forza jezdí po silnicích už od roku 2015 a tvoří dospělejší, pohodlnější alternativu k městským skútrům typu Hondy SH125. Je větší, trochu těžší (i když ne o tolik, hmotnost pod 170 kg mě skutečně překvapila), ale hlavně má delší rozvor a vyřešenou aerodynamiku.
Díky tomu se nelekne ani nějakého toho přejezdu mimo město, v rychlostech blížících se 100 km/h se chová klidně, stabilně a nevyplaší vás jakoukoli nejistotou. Navíc nově přidává elektricky posuvný plexištít, který velmi dobře funguje i na vyšší evropské jezdce - přestane vám foukat do obličeje a užijete si i delší jízdu.
Motor má necelých 15 koní, přesně, jak stanoví zákon (silnější už by vyžadoval papíry na velkou motorku), ale také má slušnou zásobu točivého momentu, takže pružnost ve městě je dostatečná. Honda dokonce standardně dodává i systém stop-start, díky němuž vás přestanou otravovat vibrace při volnoběhu. Maximálka těsně pod 110 km/h je na okresky dostačující a ve městě jsem byl mrštný ažaž. Dovedu si představit, že se skútrem typu Vespy nebo už zmíněné Hondy SH125 bych byl ještě o něco hbitější a obratnější, ale nestalo se mi, že bych se s Forzou někam nevešel.
Velkou výhodou je praktická stránka věci. Do zadního kufru se vejdou dvě lehké přilby, ale třeba i větší batoh, ovšem pod velkou dvousedačkou je dost místa na dvě integrálky nebo i poměrně velký nákup. Navíc nemusíte v bundě lovit klíčky, protože Forza disponuje bezklíčovým odmykáním i startováním. Nalevo od řídítek najdete ještě praktickou schránku na mobil i s nabíjecím USB portem.
Co dalšího se mi na Forze líbilo a z čeho jsem naopak nadšený nebyl, zjistíte ve videu!