Hlavní obsah

Sníte o Dakaru? Podívejte se, jestli máte dost našetřeno

Foto: Antonin Vincent, DPPI

Martin Prokop je jeden z těch, který vám řekne, že Dakar není o ceně jen za těch tvrdých 14 dní, ale že je nutné počítat i přípravu, vývoj auta a další tréninkové závody i testování

Po návratu z Dakaru slýchám několik otázek pořád dokola. Jaké to bylo? Co Češi? Umřel někdo? Je tam zima? Chtěl bys to jet? V čem? A pak, většinou trochu váhavě, ale s o to větším zájmem, zazní i ta poslední: „Kolik ten Dakar vlastně stojí?“

Článek

Zatímco na ty první otázky se odpovídá snadno: Bylo to skvělé, asi ještě lepší než vloni. Češi si vedli úžasně ve všech kategoriích, smekám hlavně před Michkem, Podmolem a Engem. A pozornost si zaslouží i Martin Prokop – první tři jezdci jsou sice nedostižní, ale od pátého místa ho dělilo jen pár desítek minut. Ano, bohužel, umřel francouzský motorkář, nadšený amatér, padesát dva let. V noci je klidně jen pět stupňů a přes den může být i přes třicet, záleží, kde v Saúdské Arábii zrovna jste. Ano, strašně moc bych to chtěl jet. A nejspíš v bugině, nejsem si jist, jestli bych si hned troufl na auto. Kamion mě vůbec neláká a na motorce bych to nedal. A co že jste říkali? Aha, jasně… Kolik že ten Dakar teda stojí?

Foto: A.S.O.

Pokud nejsi zrovna tovární jezdec, pak je to jednoduché: Co rozbiješ, to platíš

Odpověď na tuto otázku je strašně dlouhá a komplikovaná. A mezi slušnými lidmi se o penězích přece nemluví. Jenže když je mezi námi tolik nadšenců, kteří už od mala sní o tom, že by Dakar chtěli jet, tak si na ni zkusme nějak rozumně odpovědět.

Jedno z kouzel Dakar Rally je v tom, že to můžete pojmout jako jedno velké dobrodružství s nejistým výsledkem a bez jakýchkoliv ambicí na nějaké umístění. Většinou to nejvíc bolí, protože sice jedete pomalu, ale dlouho. A protože jste šetřili, tak si většinu servisu musíte udělat sami. Když se na něj vykašlete, je dost možné, že se vám stroj druhý den rozsype někde v poušti nebo ve skalách. A nejspíš si u toho ještě namlátíte.

Nejlevnější způsob, jak se na Dakar dostat, je jet na motorce kategorii Original by Motul. Jedete sami jen s motorkou, všechny vaše věci máte ve dvou plechových bednách, které vám společně se stanem a spacákem vozí organizátor. V ceně 15 700 euro, tedy cca 420 tisíc Kč, je startovné, doprava motocyklu z Marseille do Džiddy a zpět, bivaky, jídlo v kantýně a benzin.

K tomu si přihoďte cenu za motocykl, která může být nějakých 450 tisíc za ojetý stroj, ale cca 800 tisíc za připravený speciál. A samozřejmě, že i tady platí okřídlené „co rozbiješ, to platíš“. Když s sebou Libor Podmol poprvé na Dakaru seknul, říkal, že napřed zkontroloval sám sebe a byl rád, že žije. Pak se podíval na motorku a hlavou mu proletělo, že je v tom za nějakých 160 až 180 tisíc. Ale že motorku zvládnou opravit a druhý den bude pokračovat…

Foto: Podmol Racing

Libor Podmol přiznává, že kvůli pádům se mu účast na Dakaru výrazně prodražila

Kdyby jel bez zázemí a bez mechaniků, tak by nejspíš skončil. I když na místě jsou (minimálně pro Hondu a KTM) dostupné kamiony s náhradními díly. Každý vám ale řekne, že je lepší mít s sebou doprovod. Jenže za ten už platíte. A ne málo… Jen za mechanika zaplatíte 250 000 Kč startovné. A k tomu připočtěte náklady na doprovodné auto, jeho vybavení a nakoupené náhradní díly. Částka za palivo pak už téměř nehraje roli, ale je třeba dobré si uvědomit, že jen za pneumatiky zaplatíte na Dakaru víc než sto tisíc korun.

Foto: MP-Sports

Organizátoři, závodníci, mechanici, novináři, doktoři, personál... Dakar je sakra velký cirkus!

Ano, pořád se bavíme o motocyklu, tedy o nejlevnější účasti na Dakaru. A ještě pořád jsme nezmínili vybavení jezdce, letenky a náklady na hotel před a po závodě. A asi by bylo vhodné ještě předtím potrénovat, ideálně alespoň týden v Maroku nebo v Tunisu. Ehm.

Zajímavou možností, kterou nabízí spousta týmů, je koupit si místo u někoho. Mechaniky, doprovodná auta, náhradní díly a přípravu závodní motorky řeší někdo za vás, vy jen přijedete a jedete. Tady jsou ceny individuální podle služeb, ale třeba samotný pronájem závodní KTM je záležitostí nějakých 300 tisíc. A samozřejmě platíte za to, co rozbijete.

Náklady na start se čtyřkolkou nejsou o moc vyšší, ale jakmile se začneme bavit o buginách, tam to výrazně skáče. I ty si můžete pronajmout, ale většina lidí si koupí svoji vlastní. I když to bude sériový Polaris nebo Can Am, tak s nákupem stroje a jeho další úpravou to nebude méně než 90 tisíc euro, tedy 2,3 milionu korun. Přijde vám to hodně? Vězte, že ze sériového stroje toho moc nezbude a že všechno, opravdu všechno, se nějakým způsobem upravuje či mění.

No a zbytek už tak nějak tušíte. Startovné 700 tisíc, mechanik 250 tisíc, 800 tisíc za doprovodnou dodávku… A ano, to jedete v nízkonákladovém režimu. Ale na druhou stranu, když buginu nerozmlátíte, tak zaplatíte jen za repas a příští rok už bude vstupní poplatek jen o startovném. „Jen o startovném…“

Foto: Florent Gooden / DPPI

Martin Macík je jedním z českých jezdců, který má perfektně zmáknutý marketing

Počítal jsem, že s nějakým tréninkem, přípravným závodem v Maroku a při opatrnější jízdě bez nějakých větších ambicí na umístění by můj start na Dakaru s dvěma doprovodnými auty, dvěma mechaniky a někým další přišel na cca pět milionů korun. Ano, to je hodně moc napsaných článků…

V autech se ty částky samozřejmě posouvají o další statisíce a miliony, záleží na tom, jestli chcete jet v první desítce, mít vyřešené všechny případné trable dopředu a spát v karavanu, nebo se smíříte s tím, že to jen nějak dojedete, budete spát ve stanu a budete pak za „hrdiny a bojovníky“.

Respekt nejen všem, kteří do cíle dakarské rallye dojedou, ale i těm všem, kteří na tohle dobrodružství pro velké kluky zvládnou sehnat peníze.

Reklama

Související témata:
Peníze nebo život
Načítám