Hlavní obsah

Škoda Citigo Rally Car - řídili jsme koncept Škodovky!

Foto: Archiv redakce
28. 11. 2017

Vstoupili jsme do ráje. Svobodného světa designérů, kde se fantazii meze nekladou, a ve kterém neexistuje žádný šéf automobilek, kladoucí klacky pod tužku. Jakub Rejlek si na vlastní kůži vyzkoušel představy designérů škodovky na domácí supermini!

Článek

Škodovka je dost často kritizována za přílišnou konzervativnost a nudu v oblasti designu svých modelů. Problém je ale v tom, že je přiškrcována shora. Už několik let se její designéři rozvášňují na srazů GTI u rakouského jezera Wörthersee. Poprvé přišla Škodovka s lehce upravenými verzemi modelů RS, pak ukázala skalpovanou závodní verzi rally auta RS 2000 a poté přišla s něčím, co mi podlomilo kolena a rozklepalo ruce. Burtální verze městského mini, inspirovaného úspěchy rally speciálu Fabia S2000. Když jsem ho viděl na stánku, hned jsem k němu letěl. Obličej Jima Carreyho, když se měnil v Masku, dokonale vystihoval můj výraz.

Foto: Archiv redakce

Blatníky trčící z auta ven, křídlo na třetích dveřích, rám, obří brzdy a výfuk uprostřed. Citigo přilepené k zemi vypadá úžasně a do světa kříčí: “protáhni mě po erzetě”. Přesně tohle je škodovka, která by měla místo u mě v garáži. Od jejího představení však nepřišla jediná informace o tom, co je to vlastně zač, jestli to jezdí, jaký to má motor a jaké záměry s ní vedení automobilky má? Trvalo mi něco přes rok, než jsem přemluvil důležité lidi v automobilce a mohl se s ní seznámit osobně.

Nejlepší spodek na světě

Popravdě, když jsem se blížil k Motorlandu v Bělé pod Bezdězem, připadal jsem si, jako když jdu znovu k maturitě. Nervozita plynula z toho, jestli tam Citigo Rally opravdu bude, jestli mě nechají do něho posadit a hlavně svézt. Stálo tam. Přikryté pod plachtou hned vedle individualizovaného Citigo Sport. Na trní by bylo slabé slovo. Spíše jsem byl jako desetiletý kluk, který tak trochu ví, že je v krabici pod stromečkem dlouho vytoužená hračka. Stáhli jsme plachtu a začal jsem Citigo Rally obcházet, osahávat a nakukovat přes okno dovnitř. Kotouče prozrazovaly, že tady nejde jen o designérskou srandu. Tomáš, který auto přivezl, mi začal prozrazovat, co se skrývá pod neodolatelným šatstvem Citiga Rally.

Foto: Archiv redakce

I přesto, že na začátku nebylo v plánu řádění na silnicích, dostalo extrémní Citigo extrémní podvozek. Komplet celý spodek je ze závodní Fabie S2000. Ano, z rally speciálu, který v minulosti tńěkolikrát vyhrál šampionát IRC. Nápravy, brzdy, tlumiče od firmy Rieger, pružiny, atd. Jen pohon všech kol chybí. A to na tom ale není to nejzajímavější. Jak Tomáš prozradil, nejtěžší bylo celý podvozek z větší Fabie do miniaturního Citiga nasoukat. Měnilo se hodně věcí. Karosérie se rozšiřovala, upravovalo se v ní i uložení tlumičů, které taktéž pochází z Fabie S2000. Nejtěžší na tom všem bylo upravení poloos, které má Fabie RS vyřešené tak, že se vyndavají skrze náboj. Otázkou bylo, jak je dostat do sériové manuální převodovky. V závodním náboji máte totiž větší průměr a v převodovce zase menší. Nečekejte žádnou fušeřinu v podobě svařování dvou různých komponentů. Všechno muselo být na profesionální úrovni, takže došlo na vyrobení nových poloos s různým průměrem na koncích. I díky tomu měli technici možnost vydolovat z podvozku maximum. Úplně stejná situace nastala s chladičem. Kvůli velké tlamě v předním nárazníku, bylo potřeba použít velký chladič, který by vyplnil celou mřížku. I tady se muselo hodně upravovat. Chvalozpěvy z Tomášových úst však směřují k brzdám. “Podvozek je vynikající, ale až si vyzkoušíš brzdy, nebudeš chápat”. Obří chlazené kotouče a brzdiče Brembo z Fabie S2000 musí dělat s tímhle prckem, jehož hmotnost se dostala hodně pod 1000 kg, strašné věci. Odhaduji, že se bude stavět na přední. Ale ještě si na to chvilku počkejte.

Motorsport je nebezpečný

Nejdříve se musím podívat na své nové pracoviště. Není tu nic než to, co potřebuje závodní speciál pro rally. Většinu věcí dodala partnerská firma Sparco. Velké černé ušáky, volant, pedály a řadičku. Pak je tady hodně karbonu, displej na zařazený rychlostní stupeň, panel, kterým se ovládá mozek Citigo Rally a displej dole na středovém tunelu, který informuje o základních údajích při jízdě. Poslední tři jmenované věci jsou také originály ze závodního speciálu, ale tady nejsou připojeny. Naopak stylové jsou dvě helmy za sedačkami v dvoubarevné bílo-karbonové kombinaci. Uvnitř je to tedy jako v kokpitu pravého rallyového speciálu. Až na pár drobností, které připomínají sériové provedení Citiga. Ovládání stahování okének, páčky pod volantem, klíček pro startování a tvar kapličky přístrojů.

Foto: Archiv redakce

Zapomněl jsem ještě na samolepku “Upozornění: Motorsport může být nebezpečný”, kterou mám přímo před očima. Pomaličku se soukám za volant do těsných sedaček, které nelze posouvat. Naštěstí jsou nastaveny na podobnou postavu. Sedí se extrémně nízko, poutám se do šestibodových zelených pásů, nasazuji helmu a dostávám povel, že mohu vyrazit. Jsem zvědav, co mi Citigo Rally na krátké erzetě v Bělé pod Bezdězem ukáže. Už všichni napjatě čekáte, jak stejně brutální bude motor, skrývající se pod kraťoučkou kapotou? Musím vás zklamat. Jde o jediné místo, na které se netlačilo, aby ukazovalo nějaké výkony.

Řev zastíní slabý motor

Přeci jen šlo na začátku o show car, který se neměl pohybovat. Citigo Rally bohužel dostal sériový tříválec, do kterého se nikdo nepodíval. Tady by to slušelo třeba přeplňované jednadvojce nebo čtrnáctistovce, ale to už by se muselo hodně měnit i v motorovém prostoru. Mrzí mě to, ale jen do doby, kdy nastartuji.

Až na Tomáše nám všem padá brada. Jóóó, to je řev. Prcek se na chvilku zaklepe a pak vykřikne. To nám neřekl, že je tady závodní trombón. Mohlo nás to napadnout, podle dolu zatočené šedesátkové koncovky, které se používají pro áčková závodní auta. Několikrát prošlápnu motor. Ten zvuk je neskutečný. Na volnoběh nebezpečně hřmí a při vyšších otáčkách připomíná spíše nakrmenné Lancery EVO IX nebo Subaru STI. Rozhodně však nedává tušit, že mám na předních kolech jen 75 koní.

Foto: Archiv redakce

Mačkám spojku a rozjíždím se. Citigo Rally připomíná závodní auta, protože se mu nechce rozhýbat. Cuká a drobně poskakuje, než se tříválec dostane do otáček. Motor řve jak šílený, ale moc se mu jet nechce. Už ale začínám cítit podvozek. Je extrémně tvrdý, v první zatáčce se ani při pomalejším průjezdu neobtěžuje naklonit. Cítím každý kamínek v asfaltu, ale svůj podíl na tom mají i závodní Michelinky, které přenášejí informace jako nejrychlejší procesor. Začíná se mi to líbí. Ta komunikativnost, rychlost reakcí. Zkouším volant nachytat na švestkách, ale nedaří se mi to. Reaguje na sebemenší povel, jakoby byl spojen s mozkem, který dopředu víc, co bude dělat. Zkouším ťukat do brzd. Ještěže mě drží šestibodové pásy. Tomáš měl pravdu, protože Citigo stojí skoro na centimetru. To bude chtít větší rychlost. Do druhého kola zvyšuji rychlost a snažím se tříválec vymačkat jako citrón. V žádné ze zatáček, tedy až na vracák a jednu pravou z kopce, nemusím sundavat nohu z plynu. Podvozek je asi stotisíckrát naddimezovaný motoru. Pobere úplně všechno a tohle auto mi kreslí na tváři snad ještě větší úsměv, než nová GT3 od Porsche.

Foto: Archiv redakce

Dan, můj fotograf, mě s Tomášem zastavuje. Je vidět, že je baví sledování průjezdů, ale chtějí, abych se ve vracáku do toho opřel a použil ručku, která trčí do prostoru mezi sedačky. Samozřejmě nemohu odmítnout. Nejdříve z kopce. Tady mu to jde přeci jen lépe. Citigo Rally se rozutíká celkem dobře. Jdu hodně pozdě na brzdy, lehce trhnout za ručku a .... Zadek se utrhnul až příliš moc a končím v hodinách. Zapomínám, že je tady hydraulická ruční brzda, která funguje o dost lépe, než v klasických autech. Navíc je až příliš vzadu, oproti posunuté sedačce. Potřeboval bych ji mít lépe po ruce, aby byla reakce dokonalá. Nevadí, zvyknu si na to. Zkouším to znovu. Nádhera. Nezabrzdím ho tolik, zadek lehce utrhnut a přichází efektní průjezd bokem s rychlým výjezdem ze zatáčky.  Opakuji to směrem nahoru. “Přiletím” po rovince, krátce na brzdy, trhnout za ručku. Zadek mi krásně pomůže zatočit od zatáčky, ale odjezd už není tak efektní. Opět schází výkon. Tříválec má problém, vzhledem k tomu, že v sériovém provedení Citigo nemusí roztočit tak velká kola, které autu dávají velkou dávku přilnavosti. Nakonec si dáváme pasáž se sjezdem, kde se jde na brzdy do zatáčky, následuji kratičká rovinka a další pravá přes zlom. I v tomto místě se Citigo Rally dokáže tak rozjet, že mě nutí jít na brzdy. Reakce je vynikající a po mírném naznačení zatočení jde zadek do přetáčivého smyku. Táhne se jako med. Kontrolovaně. Jako když si před očima pouštíte replay závodního incidentu ze slow motion kamery. Auto je tak čitelné, že by to mohlo vyučovat. Jak mi posléze Tomáš prozrazuje, svůj podíl na tom mají také michelinky, které nejsou úplně čerstvé a jsou tvrdé. Následuje kratičká rovinka a druhá zatáčka. Citigo Rally se tam krásně opře o vnější přední kolo a do vzduchu vyhodí vnitřní zadní kopýtko. Tomáš sleduje, jak mu zatápím a radši mě asi po dvacátém kole zastavuje. Vystupuji a nemám slov. Pořád se ho ptám, proč je tohle jen jako show car, proč tam není pořádný motor? Samozřejmě je to nesmysl. Na silnice by v takové podobě nemohlo vyrazit a za dokonalost vděčí podvozku z Fabie S2000.

Pošlete ho na závodní tratě

Všichni se shodujeme na tom, že by to bylo fantastické závodní nářadí. Závodní Citigo Rally, klidně v nějaké light formě, by si našlo dostatek zákazníků. Dokonce si dokáži představit, že by se z verze Sport, kterou tu máme také, udělala nějaká hezká cupovka. Už dlouho nám tu chybí levné závodní nářadí, které by zásadním způsobem rozšířilo startovní pole a zatraktivnilo okruhové závody nebo soutěže. A pokud by to přišlo přímo od domácí automobilky, bylo by to geniální.

Foto: Archiv redakce

Asi do smrti budu děkovat několika zainteresovaným lidem, kteří mi umožnili řídit a ochutnat atmosféru konceptu domácí automobilky. Zároveň jsme mohli zhodnotit práci slovensko-českých designérů, která není vůbec špatná. To samé také platí o samotném zpracování konceptu. Už jsem jich viděl docela dost, ale kvalitu, se kterou je postavena Škoda Citigo Rally, jsem mockrát nezažil. Například komplikované tvarování vytažených blatníků a jejich přechody do nárazníků. Spáry jsou tady ještě přesnější než u sériovek, které vypadávají u prémiových automobilek z výrobní linky. Ale exteriér není takovým problémem. Většinou se nižší kvalita podepíše na interiéru. Citigo Rally má výhodu, že se nevycházelo ze sériového provedení, ale stavěl se úplně stejně, jako při stavbě závodního speciálu. Nic tady není odfláknuté. Ať jsem hledal, jak jsem chtěl, žádnou zásadní chybu jsem nenašel. Dokonce jsem byl překvapen, že koncept vydržel moje “nevybíravé” chování. Přestál to a ještě by klidně dováděl dalších pár hodin. Nakonec si nemohu přát nic jiného, než aby měli designéři škodovky pořád prostor vymýšlet podobně střeštěné koncepty a snad se někdy dočkáme jednoho z nich v sériovém provedení!  

Foto: Archiv redakce

Box: Škoda Citigo Sport

Citigo Rally je brutální koncept, který ukazuje možnosti českých designérů. Zároveň jde ale o propojovací článek k dostupné individualizaci městského mini. Škodovka ukazuje, že vždycky nemusí být šedou myškou v ulicích velkoměst. Citigo Sport představuje ideální způsob, jak se za rozumné peníze odlišit od většiny. Černá litá kola, lízátko pod předním nárazníkem, difuzor pod zadním nárazníkem, střešní spojler a rychlý černý pruh. Jak vidno, stačí opravdu jen málo k tomu, aby Citigo vypadalo atraktivněji. Za méně než čtvrt milionu ještě dostanete individualizovaný interiér. Klíček v barvách exteriéru vašeho Citigo Sport a hravě barevné čalounění sedaček. Pohonná jednotka je sice stejná, ale odvážnější nastavení dostaly tlumiče a pružiny. Citigo Sport se už v zatáčkách nenahýbá tak, jako základní verze a s uřvaným tříválcem můžete letět téměř pořád na “plný” plyn.

autowebAUTOWEBaUtOwEb