Článek
Schválně, tipnete si, z kolika dílů se skládá pohonné ústrojí auta se spalovacím motorem? Samozřejmě se to liší model od modelu, ale motor, převodovka a výfukové potrubí obvykle dají dohromady hodně přes tisíc drobnějších i větších součástek. A pro srovnání elektromobil? Zhruba dvě stovky. O moc jednodušší to už ani být nemůže…
Ve spalovacím motoru v cyklech hoří palivo za vysoké teploty a tlaku, mnoho součástek se neustále pohybuje, proto musí být intenzivně mazány, výfukové potrubí se zanáší – ze své podstaty dochází k velkému namáhání a opotřebení součástí. To v elektromotoru se točí jen rotor, převodovka je pouze redukční jednostupňová. Už jen tohle základní zamyšlení musí vést k předpokladu, že by elektrický pohon měl být proti spalovacímu motoru prakticky bezúdržbový.
A také v praxi je, jak si ukážeme na porovnání konvenčního VW Golf s elektrickým ID.3, tedy velmi podobných aut odlišných jen druhem pohonu. Pro oba automobily jsou předepsány servisní prohlídky každé dva roky, u Golfu je však ještě podmínka najetí 30 tisíc kilometrů, ID.3 je má stanovené bez ohledu na kilometry. Základní úkony se shodují – technik kontroluje stav opotřebení brzd (ID.3 má výhodu zadních bubnových brzd, které jsou prakticky bezúdržbové) a pneumatik, uložení náprav a manžet kloubů atd., pro elektrický model navíc přibývá vizuální kontrola vysokonapěťového vedení a nabíjecích konektorů.
Možná si to už ani neuvědomujete, ale spalovací motor je vlastně hodně složitý a citlivý stroj, na kterém se toho může hodně pokazit.
Každé dva roky je také u obou aut třeba vyměnit kabinový filtr (zachycující prach a pyly) a brzdovou kapalinu, jenže spalovací motor vyžaduje také výměnu motorového oleje (pro modelový příklad Golfu GTD to představuje objem 5,5 litru) a filtru, s dalšími prohlídkami k tomu přibývají i výměny vzduchového a palivového filtru, převodového oleje spolu s filtrem. Zatímco na elektrický pohon ani po 120 000 kilometrech nemusíte prakticky sáhnout, spalovací motor vyžaduje pro bezproblémový běh poměrně rozsáhlou péči.
Její náročnost jde samozřejmě vyjádřit i v penězích. Ale jelikož se každý řidič ke svému autu chová jinak a jinak ho opotřebovává (někdo jezdí brzda-plyn, jiný zase plynule, takže neždímá motor ani nedrtí brzdy, někdo se výmolům spíše vyhýbá, další bez milosti vymete každou druhou díru, někdo řadí humpolácky, za jiného to dělá automat atd.), může se rozsah údržby (a výměny některých spotřebních dílů) případ od případu dost lišit. Přistoupíme tedy k určitému zobecnění a podíváme se na tuto problematiku optikou servisních balíčků.
Většina pravidelných servisních úkonů u ID.3 vyžaduje spíš laptop než šroubovák.
Ty poskytuje k nákupu nového auta prakticky každý výrobce a v případě značky VW se pořizují na 5 let (s možností nastavení nájezdu) a ve své základní variantě pokrývají pouze servisní úkony předepsané výrobcem (zmíněná prohlídka a výměna provozních kapalin a filtrů), rozšířená varianta pak zahrnuje i ceny náhradních dílů a práce nutné k jejich výměně (sjetých brzd, opotřebovaných tlumičů nebo i stírátek stěračů a dalších komponent). Dá se říci, že při pořízení rozšířeného balíčku by vás už údržba auta neměla stát ani korunu navíc – takže srovnatelné podmínky pro oba druhy pohonu.
A právě ceny balíčků pro Golf a ID.3 odrážejí menší náročnost na údržbu u elektrického pohonu. Zatímco základní balíček na 5 let / 150 000 km pro Golf vyjde na 57 000 Kč, pro ID.3 je to na stejné období pouze za 15 600 Kč – rozdíl tedy činí významných 41 400 Kč. Rozšířený balíček pořízený na stejné období/nájezd pak pro Golf stojí 110 400 Kč, pro ID.3 ho koupíte za 75 600 Kč, což znamená rozdíl 34 800 Kč (do menšího rozdílu se promítne cena dalších běžně vyměňovaných „automobilových“ komponent).
Volkswagen předepisuje dvouleté servisní prohlídky, ale pokud máte své auto opravdu rádi, měli byste jeho motoru dopřát novou olejovou náplň každý rok.
A to se bavíme jen o rutinních úkonech v rámci záruční doby vozu, na spalovací motor následně číhají potenciální výměny rozvodů, setrvačníků, turbodmychadel, sond a dalších komponent výfukového vedení… Jednodušší pohon elektromobilu by naopak dalším provozem neměl trpět o mnoho víc.
Samozřejmě můžete namítat, že velkou tikající bombou je trakční baterie, jenže exempláře, které k VW jezdí na servis, mají i po více než 100 tisících najetých kilometrech stále přes 90 % kapacity. A ani když kapacita klesne pod snesitelnou úroveň 60 %, není baterie na vyhození – stačí vyměnit některý z modulů s nejvíce unavenými články a kapacita rázem o něco povyskočí. A cenově nejde o dražší úkon, než je třeba výměna turba, které se většina majitelů spalováků také nevyhne.
Elektromobil by měl být spolehlivější a lacinější na provoz. Přesto však jeho bezproblémový a bezpečný běh bude vyžadovat určité investice a péči, přece jen je to především auto.
Samozřejmě každé auto je jen stroj, který se postupně opotřebovává a stárne, takže výměna a opravy jsou nevyhnutelné. Elektromobil má díky své konstrukční jednoduchosti mírnou výhodu, ale stejně bude nejvíc záležet na tom, jak se ke svému autu budete chovat a jakou péči mu v průběhu jeho života dopřejete.
Takže pokud přesednete do elektromobilu, protože „se o něj není potřeba starat“, tak to nejspíš nebude fungovat. Ale pokud mu věnujete podobnou péči jako svým předchozím autům, měli byste v něm najít spolehlivého a provozně laciného parťáka.