Článek
Přezout na zimní pneumatiky, nabít akumulátor, přidat do auta škrabku, zkontrolovat chladicí kapalinu a už jste na zimu připraveni, nebo ne? A co ta letní směs do ostřikovačů, která vám v nádobce zbyla? Smí se mísit se zimní?
Zbyla vám v nádobce letní směs do ostřikovačů a blíží se zima? Co s tím? Poradíme!
Tak přesně tímhle dilema prochází nejeden řidič či řidička zejména ve chvílích, kdy venkovní teploměry začnou ukazovat podezřele nízká čísla. Letní směs sice bývá obvykle použitelná do −5 °C, nicméně její hlavní účel není nemrznout.
Základní letní kapaliny jsou určeny především k odmašťování skla zejména od hmyzu. Prémiové směsi navíc obsahují nanočástice a více tenzidů (saponáty, které usnadňují rozpouštění a odstraňování nečistot) pro snadnější odstraňování mastnoty/hmyzu, ale také látky způsobující efekt tekutých stěračů. Naopak zimní směsi hmyz nijak zvlášť neřeší a jejich posláním je nezmrznout.
Letní a zimní směs tedy obvykle lze bezpečně mísit, ovšem je tu velké POZOR! Nejde úplně přesně odpovědět na otázku, jak moc se mísením změní hraniční teplota zamrznutí.
Letní a zimní směs lze (obvykle) bezpečně mísit, jenom pozor na změnu teploty zamrznutí.
Jednak záleží na zbytkovém objemu letní směsi v nádržce a její zámrznosti a také na tom, jakou zámrznost má dolévaná zimní směs. Rovněž neplatí pravidlo, že mám-li litr letní směsi o zámrznosti 0 °C, tak mísením s litrem zimní směsi o zámrznosti −20 °C vyjde mix směsí o zámrznosti −10 °C. Kdepak, bude to ještě o něco méně.
Proto když už jdete do mísení letní a zimní směsi, pořiďte si tu zimní s vyšší zámrzností, optimálně −30 °C a dále. Pakliže mísit nechcete, pak letní směs buď vystříkejte, nebo ji z nádobky např. odsajte.
Po doplnění kapaliny nezapomeňte směs dostat do ostřikovací soustavy.
Jakmile doplníte čerstvou zimní ostřikovací kapalinu či vyrobíte směs s dominancí zimní složky, usedněte za volant a hurá ostřikovat. Proč? Čerstvá náplň se musí dostat do hadic a následně do trysek ostřikovačů (někdy jsou vyhřívané), proto nezapomeňte pořádně zkropit nejen čelní, ale především zadní sklo, kam vedou hadice skrze celý interiér.
A buďte skutečně důkladní, jinak hrozí zmrznutí kapaliny v hadičkách, což může vést k jejich poškození a vyústit v nemilou věc, kdy si jakožto řidiči budete namísto ostřiku zadního skla dávkovat kapalinu do interiéru či kufru.
Pakliže je vaše auto vybaveno ostřikovači světlometů, což jsou sami o sobě velcí žrouti kapaliny, musíte zimní směs dostat i do této soustavy opakovanou aktivací čištění světel. Jakmile máte jistotu, že je čerstvá náplň všude, teprve tehdy dolijte nádobku do plna.
Proč zimní směs do ostřikovačů zapáchá?
Kolikrát se stane, že si koupíte zimní směs do ostřikovačů, ale po nalití do nádobky a první aplikaci na sklo zjistíte, že vlastně zapáchá. Čím je tento jev, který se objevuje zejména u levných zimních směsí, způsoben?
- nekvalitní líh
- špatně zvolená vůně
- vůně nemusí být v ostřikovači vůbec obsažena (nebo je jí tam málo)
Kdy zimní směs (ne)funguje?
Vynecháme-li různé doplňkové funkce zimních ostřikovacích směsí typu vůně, je třeba se zaměřit na hlavní vlastnost, tedy na teplotu, do které směs nezmrzne.
Běžně tedy sáhnete po té kapalině, která má odolnost do −20 °C, protože větší mráz bývá málokdy a na plnou ostřikovací nádobku a naplněné hadice to přece stačí. To máte recht, stačí, jenže co když je auto v pohybu a vy aktivujete ostřikovače? Pak přichází náhlá změna pravidel.
Zimní směs do −20 °C nemusí vždy stačit, zejména pokud jezdíte rychle.
Díky společnosti DF Partner, která je výrobcem automobilové kosmetiky včetně ostřikovacích směsí Sheron, se nám podařilo získat část informací uvedených výše a také všeobecnou teplotní tabulku, která zohledňuje rychlost vozidla, teplotu venkovního vzduchu a efektivní teplotu (stupeň ochlazení) povrchu čelního skla, kolem nějž všudypřítomný chladný vzduch neustále obtéká.
Už asi tušíte, kam tím míříme. Navíc po rozstřiku je kapalina rozdělena na větší plochu, tím pádem se líh obsažený uvnitř směsi snadněji odpařuje, což podporuje ještě ono proudění vzduchu. Výsledkem těchto jevů je, že má kapalina tendence snadněji zamrzat.
Teplotní tabulka také ukazuje, jaký vliv má rychlost jízdy na efektivní teplotu (stupeň ochlazení) působící na čelní sklo.
Když se do tabulky zadíváte, tak z ní jasně vyplývá, že je-li venkovní teplota vzduchu na nule a vy jedete rychlostí 50 km/h, působí na vaše čelní sklo z vnějšku efektivní teplota −9 °C. Pakliže to na okresce rozjedete na 90 km/h s venkovní teplotou vzduchu −10 °C, už jste v rámci čelního okna na hodnotě −25 °C. A tehdy už klasické směsi do −20 °C aplikované na sklo přestávají fungovat.
A to samé platí o dálnicích, kdy např. v −5 °C ve 130 km/h na vaše přední okno působí efektivní teplota asi −19 °C, zatímco klesne-li teplota vzduchu na −10 °C, čelní sklo už se musí prát se stupněm ochlazení −26 °C. Jakmile je teplota okolního vzduchu okolo −20 °C, už vám během jízdy příliš nepomůže ani zimní směs do ostřikovačů se zámrzností −30 °C.
Je-li efektivní teplota na ploše čelního skla moc nízká, aplikovaná kapalina může zamrznout.
Znovu ovšem upozorňujeme, že jde o orientační hodnoty, které může v praxi ovlivnit ještě např. síla větru, déšť nebo naopak působení slunečních paprsků.
Na vyřešení problematiky zimní směsi máte ještě pár dní čas, nicméně neváhejte moc dlouho, jelikož zima už klepe na dveře jako každoroční zdražování povinného ručení. A až budete někde v obchodě nebo benzince onu zimní kapalinu vybírat, vždy si na obalu zkontrolujte teplotu zámrznosti, která by měla být alespoň −20 °C, lépe však −30 °C nebo lepší.