Článek
Počasí letos závodníkům vyšlo, takže se jela celá délka závodu (19,99 km), tentokrát i za účasti celé řady historických předjezdců, protože stoleté výročí se musí patřičně oslavit. Za zmínku stojí hlavně speciál Yellow Devil z roku 1918, který patřil samotnému zakladateli závodu, Spenceru Penroseovi. Zúčastnil se celkem osmkrát, sice nikdy nevyhrál, ale pokaždé dojel. Ve startovním poli, které čím dál tím častěji obsazují hybridy a elektromobily, se jedná o skutečné zjevení.
Vzpomínkovým autem rozhodně byla i Toyota Celica Super Sport Turbo, se kterou Rod Millen v roce 1994 zajel čas 10:04... na šotolině! Parádní speciál si letos vyzkoušel kompletně vyasfaltovanou trať, přičemž Rodův syn Rhys letos vyhrál třídu elektrik/hybridů s perfektním časem 8:57. Je to první pokoření devítiminutové hranice od chvíle, kdy Loeb zajel svůj rekordní čas. Jasně to naznačuje, že dřív nebo později se k neskutečnému výkonu továrního Peugeotu někdo propracuje. Rhys Millen tu měl hodně fanoušků, vyhrál svou třídu, ale na absolutní vítězství to nestačilo.
Romain Dumas totiž se svou plackou ovládl kategorii Unlimited v čase o šest sekund rychlejším. 8:51.4 je sice ještě hodně daleko od Loebových osmi minut a třinácti sekund, ale na tuhle metu se prostě musí trénovat a ladit. Dumas se tak určitě spokojí s titulem druhého nejrychlejšího francouzsky mluvícího pilota na Pikes Peak.
Po úspěchu v Le Mans je to další obrovský skalp do jeho sbírky. Vyhrál tu už v roce 2014, tenkrát s časem 9:05. Jeho vozem je placatý speciál Norma M20 s přeplňovaným dvoulitrem, speciálně postavený pro závod na Pikes Peak. Speciály od Normy startovaly i v Le Mans v kategorii LMP2 (se čtyřlitrovým osmiválcem), kde se umístily na konci druhé desítky celkové klasifikace.