Článek
Pohnutý Kubicův příběh určitě nemusíme zdlouhavě opakovat. Přirozený talent a taky trochu střelec se ve Formuli 1 rychle prosazoval, ale zároveň mu bylo stájí dovoleno závodit i v rallyových disciplínách. Nemluvíme o jednorázovkách typu Alonsova Indianapolis, nebo stintu v Le Mans. Kubica se do rally zamiloval a odskakoval si k ní dost často. Všichni víme, že řítit se úzkou uličkou plnou staletých stromů po šotolině je návykový adrenalin, ale zároveň poměrně nebezpečný koníček, bez ohledu na všechny bezpečnostní prvky. A Kubica bohužel na svůj risk doplatil - v jedné zatáčce si ho našla svodidla tak nešťastně, že rozpárala auto i jeho pravou ruku. Po ošetření sice mohl hýbat všemi prsty, ale končetina už nikdy nefungovala jako dřív, a protože ve Formuli 1 potřebujete chirurgickou přesnost, zavřely se Polákovi dveře umožňující návrat do královské disciplíny.
Kubica se později vrátil k rally, zkoušel i okruhové závodění nebo Formuli E, ale smířil se s tím, že Formule 1 už je nenávratně minulostí. Přesto však neodolal nabídce Renaultu vyzkoušet si staré dobré časy alespoň v rámci testování. Kubica zajížděl konzistentní časy a byl s výsledkem spokojený. Prý to byl úžasný pocit zase řídit plnokrevnou formuli. Zároveň si ale uvědomil, že oproti šest let starým výsledkům má rezervy, které kvůli porušeným nervům už nikdy nedožene.
Takže konec dobrý, všechno dobré? Je jasné, že svého zranění bude Kubica čas od času litovat, ale život jde dál, a on sám potvrdil, že mu tenhle test hodně dal. Minimálně to, že je schopen monopost F1 ukočírovat a zažít znovu všechno, co k řízení Formule 1 patří. A že mu mladíci v současných efkách ujíždějí? Je na čase se posunout a najít si nové, nezorané políčko. Držíme Robertovi palce, aby se mu to povedlo.