Článek
Ač se logistika a procesy v distribuci paliv neustále vyvíjejí, samotný postup, kdy se ze surové ropy vyrábějí základní paliva, je tradiční a využívá se už více než 150 let. Nazývá se atmosférická destilace, kdy se zahřátá ropa rozdělí na frakce podle teploty varu. Poté jsou připraveny jednotlivé frakce pro výrobu plynů, benzinů, leteckého petroleje nebo nafty. Ty se dále čistí nebo chemicky upravují na finální produkty - LPG, automobilový benzin, letecké palivo, motorová nafta…
Už v tuto chvíli se o slovo přihlásí aditivace. Základní palivo z rafinerie obsahuje tzv. primární aditiva, která mu pomůžou splnit přísné normy a připravit jej třeba na sezónní nároky (o nich si můžete přečíst v našem dřívějším článku). Tento produkt je pro každého odběratele shodný.
A právě tady vzniká častý mýtus, že všechna paliva jsou stejná, protože pocházejí z jedné rafinerie. Opak je pravdou. Na výstupu z rafinerie, při plnění cisterny na takzvané výdejní lávce, totiž dochází k přidávání vlastních, sekundárních (chcete-li povýrobních nebo značkových) aditiv. Nejinak je tomu v případě paliv od společnosti Shell.
Kvalita paliva Shell je kontrolována i na samotné čerpací stanici pravidelnými odběry vzorků přímo z nádrže nebo výdejní pistole.
„Právě speciálními aditivy, které si Shell vyvíjí ve svých laboratořích v Hamburku, se tato paliva stávají unikátními a získávají své výjimečné schopnosti. Například prémiová paliva Shell V-Power 100% odstraňují usazeniny z klíčových částí motoru a zabraňují jejich další tvorbě,“ uvádí Markéta Jakoubková, která odpovídá za kvalitu paliv Shell v Česku, na Slovensku a v dalších pěti evropských zemích.
Abeceda aditiv
Primární (výrobní) aditiva – chemické sloučeniny, které jsou do paliva přidávány během výroby v rafinerii za účelem splnění závazných jakostních norem pro daný typ paliva.
Sekundární (povýrobní nebo také „značková“) aditiva – obvykle tzv. aditivační balíčky, které jsou do paliva přidávány během výdeje paliva v rafinerii pro konkrétní firmu, která tím vylepší přesně zacílené parametry paliva a vytvoří tak svůj produkt se specifickými vlastnostmi. Některé značky - jako například Shell, si tyto balíčky vyvíjejí samy, jiné si je nechají navrhnout od firem dodávajících aditiva. Dávkují se vždy zvlášť při uzavřeném plnění cisterny, aby došlo k dokonalému promíchání.
„Aftermarket“ aditiva – lze je koupit na čerpací stanici nebo ve specializovaných obchodech. Neposkytují možnost dokonalého promíchání a propojení s palivem při optimální teplotě. Navíc hrozí riziko, že aditiv pak bude v palivu už moc a jejich účinek může být i zcela opačný.
Nejsou aditiva jako aditiva, vysvětluje Shell srozumitelným přehledem.
Když je palivo připraveno, přichází čas na distribuci. Česká republika je specifickým příkladem, palivo tu totiž z rafinerie míří do terminálů a skladů sítí tzv. produktovodů. Celkem je u nás takových míst 15 a zajišťují optimální rozmístění zásob po celé zemi. V terminálech se pak palivo vydává do cisteren a rozváží na jednotlivé čerpací stanice.
Kvalitu paliva nakonec může významně ovlivnit i samotná čerpací stanice. Proto je základem důkladná péče - většina čerpaček používá podzemní dvouplášťové nádrže. Ty jsou vybaveny senzory, které sledují hladinu, teplotu, přítomnost vody a případné netěsnosti. Nastane-li problém, varování okamžitě dostává personál stanice i centrální dispečink.
Autocisterna má kapacitu až 40 000 litrů a díky rozdělení (nejčastěji na pět komor) může vést i několik druhů paliv najednou, aniž by hrozila kontaminace. Palivo cestuje v uzavřeném systému, kde se minimalizuje kontakt s vlhkostí a vzduchem, což chrání jeho kvalitu.
Když potom řidič vloží pistoli do hrdla nádrže, je to pro něj začátek tankování, ale cesta dlouhého a sofistikovaného logistického řetězce je tím u konce. Palivo, které tankuje, prošlo desítkami testů a kontrol (včetně celní správy, obchodní inspekce, inspekce životního prostředí).
„Motoristé si dost možná ani neuvědomují, že paliva Shell, která proudí do jejich nádrží, jsou výsledkem spolupráce technologického orchestru, ve kterém musí panovat dokonalá souhra. I malá chyba totiž může znamenat problém. Právě proto je u nás celý proces nastaven s maximální precizností,“ dodává Jakoubková.
Digitální kontrolní systém sledující objem, teplotu a stav jednotlivých nádrží na čerpací stanici.
Shell má ostatně na čem stavět - výzkumu a vývoji aditiv se společnost věnuje přes 100 let. Zkoumá potřeby zákazníků, ale spolupracuje i se samotnými výrobci motorů. A v neposlední řadě těží z dlouholetých zkušeností ze světa motorsportu včetně úzkého partnerství s týmem Scuderia Ferrari F1. Jen vývoj nejnovější moderní generace paliva, které dnes můžete natankovat do své nádrže, trval pět let. Jak už bylo řečeno… technologický orchestr!