Hlavní obsah

Repase závodního Top Fuel motoru v sedmi minutách

Foto: Shutterstock

Dragster třídy NHRA Top Fuel

Když se hovoří o extrémních odnožích motoristického sportu, co si představíte? Někdo nejvyšší třídu automobilových závodů F1, jiný zase vrcholné motocyklové závody MotoGP. Já za sebe ovšem říkám, že neexistuje nic šílenějšího, než je vrcholná kategorie amerických dragsterů – třída NHRA Top Fuel.

Článek

Motoristický sport je bezesporu drahá sranda, třeba náš šéfredaktor Honza by mohl vyprávět, jenže v Top Fuel dragsterech jsou náklady na ujeté kilometry mimo chápání běžných smrtelníků. Abychom si to celé uvedli do nějakého kontextu – Top Fuel dragster je „auto“ jednoduché šípovité konstrukce, kde jsou přední kola spíš do počtu a prim tady hraje dvojice gigantických zadních pneumatik schopných katapultovat speciál přes čtvrtmílovou rovinu (402 metrů) za čas kolem 4 sekund. Výsledná rychlost v cíli těsně před vyhozením brzdného padáku přesahuje 500 km/h.

Je asi docela jasné, že k takovým výkonům musí mít třída Top Fuel náležitě dimenzované motory. Zažitým standardem je osmiválec o objemu 8,2 litru, jenž paradoxně vychází z velmi letité konstrukce Chrysleru. O žádného staříka se ale nejedná. Celohliníkový blok v sobě ukrývá šroubovicový kompresor na přeplňování tlakem 5 barů a spalováním nitromethanu se dosahuje výkonu kolem 11 000 koní. Každou sekundu zkonzumuje motor přibližně 5 litrů paliva, které slouží zároveň jako chladicí médium. Klasický okruh chlazení tady rozhodně nehledejte. Na jednu rozjížďku zahrnující nájezd na start, očištění pneumatik „burn-outem“ a následný průlet čtvrtmílovou dráhou se spotřebuje paliva něco přes sto litrů. Jak vypadá taková jízda včetně příprav, se můžete podívat na videu níže.

Jenomže náklad na jednu jízdu zdaleka nespočívá jen ve spáleném palivu a ogumovaných pneumatikách. Na jednu čtvrtmíli se totiž počítá i životnost samotného motoru. Závodní jednotka toho víc prostě nedá. Po každém jízdě je utavených všech šestnáct svíček – po dvou na každém válci. Skrz narušené pístní kroužky mají válce různou úroveň komprese, pokud motor ustál jízdu dobře, nepovolilo žádné zásadní těsnění a vše drží jakž takž pohromadě.

Po každé ostré jízdě o délce zmíněných 402 metrů je tedy motor kompletně rozebrán. Mechanici profesionálních závodních týmů si střihnou rozborku a opětovné složení agregátu i několikrát za závodní víkend, a tak repase netrvá déle než jednu hodinu.

Právě kompletní repasi s rozebráním motoru na prvočástice a opětovným složením s novými komponenty dokumentuje i následující video. Kompletní záznam je zde zrychlen do výsledných sedmi minut a jedná se skutečně o orchestr šikovných rukou. Dva mechanici týmu Don Schumacher Racing fungují jako jeden a na jejich práci na šílené strojovně je radost pohledět.

Takže co říkáte? Jsou podle vás NHRA Top Fuel dragstery těmi nejextrémnějšími závody na světě, nebo máte jiného favorita?

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: