Hlavní obsah

Osm nejbláznivějších konceptů Volkswagenu

Foto: Volkswagen / Italdesign
29. 9. 2021

Volkswagen většinou vyrábí konzervativní auta pro zákazníky, kteří přemýšlí hlavou a nedávají se příliš unášet emocemi, ale v jeho historii najdeme i pár konceptů, které měly k tradičnímu střízlivému pojetí hodně daleko. Některé by se daly bez váhání označit za naprostý úlet – a já tu pro vás mám osm z nich.

Článek

Že umí Volkswagen dělat jen nudná auta pro nudné lidi? Nesmysl. V minulosti automobilka několikrát dokázala, že se nebojí vyrazit dech! Podívejte se na osm nejzajímavějších konceptů.

Italdesign Machimoto

Začít můžeme v roce 1986, kdy Volkswagen představil jeden vlastní koncept a na druhém spolupracoval s věhlasným návrhářským studiem Italdesign. Jejich společný koncept nazvaný Machimoto dostal technický základ Volkswagenu Golf GTI, což v tehdejším pojetí znamenalo mimo jiné čtyřválec o výkonu 140 koní, ale podobnost s klasickým Golfem skutečně končila u techniky.

Foto: Italdesign

Futuristický vzhled se vozu upřít nedá

Nízká placka s naznačeným čelním sklem a zcela otevřeným kokpitem měla estetiku futuristické plážové buginy a kombinovala automobil s motocyklem. Za odklápěcími bočními ráhny, která nahrazovala dveře, byly dvě podélné řady motocyklových sedadel, na kterých mohli sedět až tři pasažéři za sebou. K těmto šesti lidem se mohly přidat další tři na sedačce výklopné z kufru. Aby měl trochu motorkovější pocit i řidič, volant se dal jednoduše změnit v řidítka. K sériové výrobě pochopitelně nikdy nedošlo, ale koncept si zahrál v několika italských filmech.

Scooter

Značka Volkswagen v tom samém roce představila koncept extrémně úsporného dvoumístného vozíku Scooter. Tříkolka s pohonem dvou předních kol měla vzhůru otevírané dveře, a díky karoserii z kompozitů vážila jenom 635 kg, takže jí ke svižnému pohybu stačil čtyřválcový litr o výkonu 40 koní se čtyřstupňovou manuální převodovkou. Přední náprava pocházela z Pola a existovala i silnější verze s devadesátikoňovou čtrnáctistovkou. I s ní měla být spotřeba kolem 4,7 l/100km, mimo jiné i díky velmi slušnému koeficientu odporu vzduchu 0,25 – mimochodem stejnému, jaký měla původní hliníkové Audi A2.

Sériová výroba se opět nekonala, ale mezi koncepty se Scooter dočkal pokračovatelů v podobě tzv. „jednolitrového“ auta s dieselovou třístovkou z roku 2002 a následně konceptu XL1 z roku 2011, ke kterému se ještě dostaneme. Za vzdáleného příbuzného se dá považovat i koncept sportovního tříkolového Volkswagenu GX3 z roku 2006.

Foto: Volkswagen

Vůz na třech kolech Češi dobře znají, co by řekli na výtvor VW?

Futura

V roce 1989 jsme v Praze zvonili klíči na Václaváku a Volkswagen připravil koncept s názvem Futura. Když si odmyslíte velké racčí dveře, jeho tvary velmi připomínají současný elektrický model ID.3, a to zejména v oblasti přídě – značka dokonce otevřeně říká, že elektromobil se tímto konceptem částečně inspiroval. Nutno říct, že kdyby byla Furuta uvedena do výroby, mohla být zdatným soupeřem tehdy oblíbené druhé generaci Renaultu Espace, Volkswagen tehdy žádné podobné MPVčko neměl.

Foto: Volkswagen

Rodinná MPV nemusí být nudné krabice

Koncept byl nabušený na svou dobu převratnou technikou, měl palubní počítač, GPS navigaci, aktivní elektronické odhlučnění interiéru, parkovací senzory a asistenty brzd. Navíc měl řízení všech kol, sedmnáctistovku s kompresorem a výkonem 82 koní a evaporačním chlazením. Celé auto vážilo rovných 1 000 kg.

W12 Nardo

O pár let později, v roce 1997, se objevil prototyp, který málokdo čekal. Dvanáctiválcový závodní vůz W12 byl testovací laboratoří pro tvz. dvouvidlicový motor a také přímý předchůdce konceptu VW W12 Nardo z roku 2001. Původní vůz měl pohon všech kol, výkon 600 koní, zrychlení na stovku za 3,5 sekundy a hmotnost 1 200 kg. Motor se pak objevil v mnoha sériových Volkswagenech a koncept Nardo byl v roce 2002 použit k překonání mnoha rekordů. Za 24 hodin například ujel 7 900 km, což žádné auto zatím nedokázalo – průměrná rychlost tedy byla neuvěřitelných 330 km/h! Poznatky ze supersportovního konceptu byly později využity při vývoji Bugatti Veyron!

Foto: Volkswagen

Nebýt Narda, nemuselo by být Bugatti Veyron tak skvělé, jak dnes je

Magellan

V roce 2002 spatřil světlo světa také koncept VW Magellan, velké zaoblené SUV, určené pro dobrodružnější povahy. Zajímavé je, že první Touareg vyjel na silnice přibližně ve stejné době, takže si značka nezkoušela vodu, ale spíš rozvíjela nově vznikající kategorii. Magellan byl ovšem výrazně větší auto – jezdil na 19palcových kolech, měl vzduchový podvozek, motor W8 o výkonu 275 koní a v interiéru tři řady sedaček po dvou pasažérech. GPS navigace byla tentokrát vyjímatelná, aby se dala použít i při výšlapech do terénu nebo cyklistických výletech.

Foto: Volkswagen

Vůz, který předběhl dobu

EcoRacer

O tři roky později, v roce 2005, bylo ještě do dieselgate daleko a Volkswagen učinil odvážný krok: nacpal naftový motor do malého sportovního konceptu, navíc ještě nazvaného EcoRacer. Žlutý sporťák, který se ze speedsteru s nízkým čelním sklem dokázal změnit v targa-coupé, poháněla uprostřed uložená vznětová patnáctistovka o výkonu 136 koní, a vzhledem k hmotnosti pod 850 kg nebyl problém sprint z nuly na stovku za 6,3 sekundy a maximální rychlost 230 km/h. Experimentální motor měl spojovat výhody dieselu a benzinu a byl spojen se sedmistupňovou dvojspojkovou převodovkou. Dobře si pamatuju, jak jsem si už tehdy říkal, že kdyby do auta dali manuál a motor z Golfu GTI, zákazníci by jim utrhali ruce a Mazda MX-5 mohla mít závažný problém, ale k sériové výrobě opět nedošlo.

Foto: Volkswagen

Povedený hybrid

XL Sport

Koncept Volkswagen XL Sport z roku 2014 se dá s trochou představivosti brát jako potomek brutálního konceptu W12 Nardo, ale ve skutečnosti vychází z úsporného ekovozítka VW XL1. Původní koncept měl dieselovou osmistovku spojenou s elektromotorem, celkový výkon 70 koní stačil na maximálku pouhých 160 km/h, ale dokázal sto kilometrů urazit na méně než jediný litr paliva. XL Sport hodil spotřebu za hlavu a hybridní naftu vyměnil za vidlicový dvouválec Ducati Superleggera o objemu 1,2 litru a výkonu 200 koní v 11 tisících otáčkách. Podle výrobce šlo tehdy o nejvýkonnější dvouválec na světě a 860 kg lehounký kompozitový dvoumístný sporťák s ním dokázal vyrazit na stovku za 5,7 sekundy a rozjet se až na 270 km/h.

Foto: Volkswagen

Bestiální dvouválec

Atlas Tanoak

Na konec jsem si nechal koncept VW Atlas Tanoak z roku 2018. Velký terénní pick-up přišel po dlouhých náznacích, že by se značka ráda prosadila na severoamerickém trhu, a nutno říct, že koncept sklidil poměrně pozitivní ohlas.

Foto: Volkswagen

Tanoak by v USA jistě slavil úspěch. A možná ještě bude

Vznikl, poněkud překvapivě, na standardní modulární platformě MQB a jméno získal po stálezelených stromech z čeledi bukovitých, rostoucích na kalifornském pobřeží. Jak se dá odhadnout, postaven byl prodloužením sériového Volkswagenu Atlas, který se v Americe prodává jako sedmimístné SUV, ovšem pochopitelně dostal konceptovou kúru, aby vypadal futurističtěji: dvacetipalcová kola, LED osvětlení, skryté zadní kliky, posuvný rám na korbě, který může sloužit k uchycení sportovního náčiní, a další prvky ovšem působily relativně střízlivě a uvést je do výroby by nebylo tak náročné.

Pod kapotou se skrýval 3,6litrový vidlicový šestiválec o výkonu 280 koní a točivém momentu 361 Nm, spojený s osmistupňovým automatem a pohonem všech kol 4Motion. Vzhledem k pozitivnímu ohlasu se neuvedení do výroby zdá jako zmařená příležitost, ale vzhledem k tomu, že je koncept starý teprve tři roky a v mezičase zamíchala karty pandemie, není zcela vyloučené, že se na sériové podobě už pracuje. Každopádně je to docela cool auto, které by se na severoamerických silnicích neztratilo.

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: