Článek
Uvedlo to Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) v reakci na dohodu o podobě návrhu normy mezi europoslanci a zástupci zemí EU.
Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) se ČR a dalším zemím podařilo velmi výrazně změnit důležitou unijní legislativu. „Spojili jsme síly se zástupci evropského průmyslu i spotřebitelů a podařilo se nám dojednat takové znění normy, které nebude představovat riziko pro konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a neohrozí přístup k osobním automobilům pro evropskou veřejnost,“ uvedl v tiskové zprávě Kupka.
Euro 7 s sebou nicméně podle výkonného ředitele sdružení Zdeňka Petzla sebou stále přináší řadu nových a náročných požadavků, které se dotknou nejen nových spalovacích, ale i elektrických vozidel, například unikátní pravidla pro otěry z brzd a pneumatik, komplikovanější palubní monitoring, zpřísněná pravidla pro životnost baterií nebo zpřísnění emisních limitů pro nákladní vozidla.
Země EU a europoslanci se dnes shodli na nové emisní normě, oznámil Evropský parlament. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu a podařilo se dojednat i delší časový rámec zavedení normy, mimo jiné české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií.
Lhůty pro účinnost normy tak byly podle návrhu Česka prodlouženy. Nyní je podle Kupky lhůta pro účinnost 30 měsíců od vstupu nařízení v platnost pro nové typy vozidel M1 a N1 a 42 měsíců pro všechny registrace. Pro kategorie M2, M3, N2, N3 a O3, O4 je časová lhůta 48 měsíců od vstupu nařízení v platnost pro nové typy a 60 měsíců pro všechny registrace. Tato lhůta umožní automobilkám připravit se na nové požadavky.
Podle automobilového experta z EY Petra Knapa schválená upravená verze Euro 7 představuje významný posun oproti původnímu návrhu. „Jde o příklad náročného vyvažování zdravotních, ekonomických a sociálních hledisek regulací. Jednak bylo ve finále dosaženo realističtějších termínů implementace, rozumných podmínek pro měření emisí a také ústupku od drastických navyšování požadavků. Jde totiž o opatření pro zhruba deset procent vozů, které s normou Euro 7 mohou jezdit na evropských silnicích v roce 2035. Stále norma přináší zásadní novinky v emisích z otěrů pneumatik a brzd. To je relevantní i pro elektromobily, a tedy dlouhodobě přínosné. Projednávání normy ukázalo velmi ilustrativně, jak lze dosahovat reálného vlivu na půdě EU – tedy systematickou a věcnou argumentací a silnými spojenectvími s těmi, kdo mají podobné zájmy,“ řekl Knap ČTK.
Původní text Evropské komise vedl podle automobilek k neúměrně vysokým nákladům a odklonu investic od nařízeného přechodu na bezemisní mobilitu k roku 2035. To ohrožovalo zejména menší a cenově dostupná spalovací vozidla a mohlo vést až k uzavření výrobních závodů s vážným dopadem na zaměstnanost a konkurenceschopnost automobilového průmyslu v ČR i EU. Přes to byl očekávaný přínos pro životní prostředí velmi omezený. Skutečného zlepšení by šlo podle nich dosáhnout spíše podporou obměny vozového parku novými modely s aktuální normou Euro 6/VI v kombinaci s jeho postupnou elektrifikací.
Dohodu nyní čeká finální ratifikace ze strany Evropského parlamentu a Rady ministrů. S ohledem na potřebu právní jistoty, aby odvětví mohlo začít na naplňování nových pravidel pracovat, apelovaly automobilky na legislativce, aby text v této podobě schválili co nejdříve.