Článek
V cenovém věstníku to dnes nařídilo Ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
Omezení ceny paliv začíná platit o půlnoci z dneška na čtvrtek, netýká se prémiových paliv. Ministerstvo financí vyzvalo provozovatele čerpacích stanic, aby k maximálním cenám přistupovali jen ve výjimečných případech. Na dodržování cenových stropů bude dohlížet specializovaný finanční úřad.
Maximální ceny ministerstvo vypočítává na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. Přičítá k nim maximální marži obchodníků, kterou vláda zastropovala na 2,50 Kč za litr paliva. Ke zlevnění paliv by podle vlády mělo přispět i snížení spotřební daně na naftu na 8,011 Kč za litr z původních 9,95 koruny za litr, které rovněž nabývá účinnosti od počátku října. U benzinu se spotřební daň nemění.
K regulaci cen paliv vláda přistoupila už letos na jaře, využívala přitom podobná opatření jako nyní. Regulace trvala od poloviny dubna do poloviny července, její náklady pro státní rozpočet ministerstvo financí vyčíslilo na zhruba miliardu korun měsíčně.
Nejvýrazněji se podle analytika XTB Jiřího Tylečka regulace projeví u dražších dálničních pump, kde může cena nafty klesnout i o několik korun. Naopak část levnějších pump se může k povolenému maximu naopak přiblížit. Viditelnější by přitom měl být vliv regulace u nafty. „U benzinu bude účinek slabší, protože řada stanic prodává již nyní pod stropem a cenový průměr dle CCS je jen o pár desítek haléřů vyšší,“ řekl Tyleček. Slabinou regulace podle něj je, že zasahuje maloobchod, zatímco hlavní tlak přichází z globálního nedostatku paliv a vysokých rafinérských marží.
Podle analytika Purple Trading Petra Lajska mohl dnes představený cenový strop řidiče zaskočit. „Nafta zlevnila přibližně o 80 haléřů na 48,72 Kč za litr a maximální přípustná cena u benzinu dokonce vzrostla o přibližně 20 haléřů na 46,14 Kč za litr. Vysvětlení můžeme najít u marží čerpacích stanic – ty byly totiž v posledních týdnech patrně až nebývale nízké. U benzinu i nafty tak byly dost možná i pod dvě koruny na litr,“ vysvětlil Lajsek.
Ve výhledu pro následující dny tak zatím podle něj vše nasvědčuje tomu, že nafta historický rekord zatím nepřekoná a naopak od začátku října výrazněji zlevní až ke 48 korunám za litr. „Vývoj na velkoobchodním trhu byl totiž v posledních dnech příznivý – od zářijového vrcholu spadla cena nafty i benzinu o deset procent. U benzinu zatím výraznější cenový propad nečekám – cena by se mohla postupně posouvat pod hranici 46 Kč za litr,“ podotkl Lajsek.
Rovněž Tyleček očekává rychlé zlevnění nafty a menší cenové rozdíly mezi pumpami. „Trvalejší úlevu však přinese až dostatek paliv a pokles rafinérských marží, což bude záviset primárně na globálních faktorech. Pokud zdraží velkoobchod nebo USA omezí vývoz nafty, o čemž se stále diskutuje, porostou i regulované stropy,“ dodal Tyleček.
Pohonné hmoty zdražují v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který vypukl po amerických a izraelských úderech na Írán na konci února. Teherán v reakci na údery zablokoval Hormuzský průliv, který je klíčovou dopravní cestou pro dopravu ropy i dalších surovin z Perského zálivu. V důsledku toho vzrostly ceny ropy na světových trzích, což se promítlo i do ceny pohonných hmot. Přes opakovaná vyjednávání se zatím konflikt nepodařilo urovnat.



