Hlavní obsah

Mitsubishi Lancer Evolution VI Tommi Mäkinen Edition

Foto: Archiv Garáž.cz

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na Seznam.cz.

Když budete po někom chtít, aby jmenoval jediný model automobilky Mitsubishi, nejčastěji uslyšíte jako odpověď Lancer Evolution. Těch ale bylo, nejlepší však může být jen jeden, a tady se všichni shodují na verzi EVO 6 z limitované edice Tommi Mäkinen.

Článek

Mitsubishi Lancer Evolution je opravdovou ikonou, o které bych mohl psát pořád, nebo minimálně, dokud nevyzkouším všechny verze a evoluce. Tu dnešní ale dost možná ve vašich očích nic netrumfne, máme tu totiž nejpopulárnější EVO VI a rovnou ve verzi Tommi Mäkinen Edition. Ta je v očích fanoušků svatým grálem, tím nejlepším Evolutionem všech dob. A také velkou raritou, vzniklo jen 2500 kusů v letech 2000 až 2001 na oslavu Finových čtyř titulů v řadě z let 1996 až 1999. Od obyčejné šestky se tohle auto lišilo tak moc, že bývá občas označováno jako EVO 6,5. Je ale vážně tak dobré? Znáte to, prý byste neměli kupovat svá vysněná auta nebo je řídit, protože budete zklamaní tak, jako byl James May za volantem Countache.

Foto: Archiv Garáž.cz

Auto se do Česka dostalo z Británie, samozřejmě s volantem vpravo. Popravdě Jarda ale ani na okamžik neuvažoval o přestavbě, vždyť cíleně sháněl auto v co nejoriginálnějším stavu. A ten se u TME hledá obtížně, protože jí majitelé vždy rádi upravovali a vylepšovali. I když zvenku to auto nepotřebuje, má všechny ty spojlery a křídla, které z běžného nudného Lanceru dělají velmi agresivně a drsně vypadající sportovní auto, TME vypadá navíc ještě dravěji díky odlišnému nárazníku. SPZ se přesunula do strany, aby mohl být otvor pro přívod vzduchu co největší. Rozšířené blatníky snadno pojmou větší a širší sedmnáctipalcová kola Enkei, nárazník s SPZ na boku a kapotě zdobí agresivně vypadající otvory. Zadní křídlo má aerodynamickou základnu a přítlačná plocha je nastavitelná v různých úhlech. A pak je tady typické barevné schéma s černobílým pruhem na bocích, jen by ještě o fous lépe vyniklo na červené barvě, ve stříbrné je edice TME celkem nenápadná.

Foto: Archiv Garáž.cz

Interiér je plný černých plastů, které prostě k devadesátkám patří, ale nejsou nejlepší na pohled. Stejně tak výrazně barevná červeno-černá sedadla Recaro, která ovšem mají famozní tvar a doslova vás objímají. Z těch už se nebudete chtít zvednout nikdy, pozici za volantem si v nich najdete okamžitě. A ještě báječně vypadají, červené prošívání jim opravdu sluší, navíc je zdobí stylizovaný nápis se jménem edice. Levnější a ostřejší verze RS je ovšem nedostávala. Před řidičem je kožený volant Momo, kulatý, správně tvarovaný i s optimální tloušťkou věnce, prostě žádný tuningový nesmysl. A stejná firma dodávala také kovovou hlavici řadicí páky. Nechybí tu ani takové typické devadesátkové rádio, ale to stejně nebudete mít důvod zapnout. Budíky jsou ale hezky v mílích, o to víc ukrývá svou pravu rychlost. A matoucí je umístění blinkrů na opačné páčce, takže si neustále zapínáte stěrače.

Foto: Archiv Garáž.cz

Dvoulitrovému celohliníkovému šestnáctiventilovému čtyřválci DOHC s upravenými vstřiky sekunduje velké titanové turbo, které vás nad 2500 otáček narve do sedačky a táhne až k osmi tisícům s neutuchající radostí. Ve své době při zrychlení na stovku (4,8 sekundy) směle konkuroval i supersportovním Ferrari. Do otáček jde motor opravdu hodně rychle, stačí ale sundat nohu z plynu a už šnek pod kapotou mocně píská a odfukuje a výfuk odstartuje práskání, někdy i vyhodí nějakou lišku. Charakteru má tenhle dvoulitr na rozdávání. O koně se nebojte, udávaným 276 je to reálné číslo opravdu vzdálené. K tomu navíc 373 Nm točivého momentu. Ale to vám dojde už z jeho celkem hlasitého projevu, kterému tady ještě napomáhá dunivá koncovka výfuku montovaná sice jako aftermaretový díl, ale ještě v Japonsku. A kdyby něco, citlivé brzdy Brembo si s problémem poradí.

Foto: Archiv Garáž.cz

Řízení na manuálním pětikvaltu je až chirurgicky přesné a neuvěřitelně rychlé, strmější než u standardni EVO šestky. Je to proto, že Evolution neměl dělat nic jiného, než se chovat absolutně přesně dle vašich pokynů. Žádné prodlení nebo zkreslení reakcí konstruktéři nepřipustili a postavili ultimátní řidičské auto. Navíc byla TME oproti běžnému Evu ještě o 10 mm snížená, prý se konstruktéři snažili přiblížit asfaltovému setupu z Mistrovství světa, spolu s tím je ale tvrdší než standardní model. Těží i z relativně nízké váhy, 1365 kg (poměr tu je 205 koní na tunu) není na čtyřkolku zase tak moc a navíc je neuvěřitelně dobře vyvážené. A právě tuhle vlastnost oceníte hlavně v zatáčkách, kam si budete troufat v mnohem vyšší nájezdové rychlosti. A i když se vám bude zdát, že už musí přijít utrhnutí, stále tu bude ještě spousta přilnavosti k dispozici, grip je skoro až neuvěřitelný. Na suchu se spíše dostanete na svůj limit, než na limit auta a máte pocit, že neřídíte plechovou věc s motorem, ale auto s vlastním mozkem, které ví, co má dělat.

Foto: Archiv Garáž.cz

Auto je ještě ze staré školy, krásně mechanické a citlivé. Řízení reaguje na tak nepatrné pohyby, že spíš máte pocit, že volant řídíte telepaticky. Tak okamžitou zpětnou vazbu jsem z volantu necítil dlouho, kdo ví, jestli vůbec někdy. Stejně je na tom i řazení přes pětistupnový manuál s nádherně krátkými a přesnými drahami. Kotoučové chlazené brzdy jsou silné a po několika vyzkoušeních je jasné, jak moc se na ně můžete spolehnout a jak citlivě na vaše povely zareagují. A nezávislé zavěšení všech kol funguje také fantasticky, auto jede na jakémkoliv povrchu skvěle. Rázem zjistíte, že dodržovat rychlostní limity vám bude dělat problémy. Na hračku je prostě tohle auto až moc dokonalé. Hodně vás za jízdy podrží, dokonce vám i hodně odpustí a to všechno jen proto, že nejspíš nejedete na limitu. K tomu se totiž opravdu většina řidičů nedokáže přiblížit.

Foto: Archiv Garáž.cz

Pokud chcete auto s aurou mistrovství světa v rally, je Lancer Evo jednoznačná volba. A s šestkou Tommi Mäkinen edition nešlápnete vedle vůbec, protože je patrně opravdu nejlepší. Šestka totiž je z dob, kdy se éra úspěchů finského pilota a automobilky Mitsubishi chýlila ke konci. Právě s ní získal svůj poslední čtvrtý titul v roce 1999, pak už žezlo definitivně převzaly speciály WRC. Dnes je šestá evoluce snem mnoha z vás. Ostatně Jarda musel odkroužit po británii s vlekem hodně kilometrů, než svoje vysněné EVO našel. Je to moderní klasika, budoucí klasika nebo už youngtimer? To asi záleží na vnímaní těch výrazů u každého z vás, ale jedno vím jistě, obyčejné auto to není ani náhodou. I přes svůj vyšší věk je to jedno z nejrychlejších a nejsnáze říditelných aut, která si můžete koupit. Té nejlepší verzi Eva se zkrátka moc aut nevyrovná. Jistě, já vím, existuje například Golf R s podobnou koncepcí přeplňovaného čtyřválce a pohonu všech kol, jenže… Měl jsem možnost vyzkoušet obě auta a pocit za volantem Evolutionu je s Golfem nesrovnatelný, i když i ten je pochopitelně zatraceně rychlý. Ovšen není to taková legenda, to snad uzná i nejzarytější fanoušek německého auta. V tomhle ohledu Evolution vede, protože vyvolává nadšení srovnatelené s pocitem šestiletého kluka, který si v hračkářství může vybrat cokoliv chce. Tohle byl takový splněný sen, o němž jste v devadesátkách ani nedoufali, ale teď si ho splnit můžete, je totiž na prodej.

Druhé setkání

Ani sLancerem se u ns nesetkvte poprv. Vtto neděln rubrice už Mitsubishi bylo, byť docela nov. Šlo o novějš sedmou evoluci, kterou jsem měl možnost vyzkoušet vostřejš verzi FQ-300. I ta na mne zapůsobila velmi silně a zjejho řzen jsem byl nadšen. Tak je to pr ale skaždm Evolutionem. Pokud byste si chtěli starš člnek připomenout, stač jen kliknout sem.

Reklama