Hlavní obsah

Mazda před 30 lety ovládla Le Mans

Foto: Tomáš Hyan

Před novými boxy, vztyčenými pro ročník 1991; nad tribunami vlaje také československá vlajka

20. 8. 2021

Byli jsme při tom! Do Le Mans jsem začal jezdit v roce 1990 a vydržel jsem to třicet let až do koronavirových restrikcí! Měl jsem štěstí, hned při první účasti mě pozvali do zázemí Mazdaspeedu, závodního oddělení Mazdy, jejíž vozy mě vždy přitahovaly avantgardním designem a neméně pokrokovými technickými finesami, a to už od doby, kdy jsem na pražské výstavě poprvé viděl kupé Mazda Cosmo Sport 110S! Nechyběl jsem tedy u Mazdy ani v roce 1991, kdy oslavila svůj největší úspěch. Její tři vozy ve 24 h Le Mans 1991 obsadily první, šesté a osmé místo. Pak byly rotační motory novými předpisy zakázány…

Článek

Vítězná Mazda 787B byla vyvrcholením vývoje sportovních prototypů skupiny C podle řádů mezinárodní automobilové federace FIA; dceřiná společnost Mazdaspeed při přípravě a organizaci závodního týmu využila spolupráce se zkušeným francouzským manažerem Huguesem de Chaunacem a jeho firmou ORECA. Čtyřrotorový rotační motor Mazda typu R 26B měl velmi kompaktní rozměry, a proto mohl být uložen za řidičem nízko v rámu, takže snížená poloha těžiště kladně ovlivnila jízdní vlastnosti.

Mazda 787B byla navržena pro tehdejší mistrovství světa ve vytrvalostních závodech a domácí šampionát Japonska, vycházela z předcházejícího typu 787, ale její konstruktéři se zaměřili především na zvýšení výkonu při zachování potřebné spolehlivosti a přijatelné spotřeby paliva, na snížení hmotnosti celého vozu, zlepšení aerodynamické účinnosti a posílení brzdového systému, který dostal kotouče z uhlíkových kompozitů.

Počátky s licencí NSU Wankel

Účast Mazdy v proslulém závodě sahá až do počátku sedmdesátých let, kdy se rotační motor Mazda Wankel objevil v britském sportovním voze Chevron B16, který nesl na přídi nápis „Powered by Mazda Rotary – Japan“ (tedy poháněn rotační Mazdou z Japonska). Byl to první krok před stavbou vlastních sportovních prototypů v oddělení Mazdaspeed. Představily se v Le Mans 1983 a japonská trojice Terada, Katayama a Yorino ujela 302 kol, celkově skončila dvanáctá a vyhrála třídu C Junior. Bylo to velké povzbuzení pro tovární tým, jenž v následujících osmi ročnících nasadil šest různých vozů. Postupně sílily, první Mazda 717C měla v roce 1983 dvourotorový motor o objemu 2× 654 cm3 a výkonu 221 kW (300 k)/9 000 ot./min, ale poslední Mazdu 787B už poháněl čtyřrotorový rotační motor 4× 654 cm3 o výkonu 515 kW (700 k)/9 000 ot/min.!

Boj o vítězství v Le Mans

Závod 24 h Le Mans, který se pojede znovu o tomto víkendu, je největší prověrkou cestovních vozů a sportovních prototypů už od roku 1923. Na nejdelší rovince Hunaudières třináctikilometrového okruhu dosáhla vítězná posádka Mazdy ve složení Bertrand Gachot, Volker Weidler a Johnny Herbert, tedy tehdejších jezdců Formule 1, největší rychlosti 334 km/h. Celkem v ročníku 1991 ujela 362 okruhů průměrnou rychlostí 205,3 km/h a porazila favorizované tovární týmy Mercedes-Benz, Jaguar a Peugeot.

Foto: Tomáš Hyan

Johnny Herbert, ostřílený účastník Formule 1, dovedl vítěznou Mazdu do cíle závěrem závodu

Tři vozy na startu a tři v cíli znamenaly stoprocentní spolehlivost. Nadšení Japonců bylo obrovské. Po závodě uspořádali neplánovanou tiskovou konferenci s velkou oslavou. To, co se do té doby nepodařilo gigantům Toyota a Nissan, dokázala Mazda s daleko menšími finančními náklady.

Konečně triumf před 30 lety!

V Le Mans 1991 se sešla obrovská konkurence. Několik Jaguarů, tři Mercedesy (Saubery), dva Peugeoty 905, množství vozů Porsche 962 a Spice-Ford, čtyři Cougary a další značky. Po odpadnutí domácích Peugeotů postoupil do čela Sauber C11 Mercedes a jeho posádka nasadila vražedné tempo. Když už se zdálo, že je vše rozhodnuto, zajel Jochen Mass do depa a mechanici se vrhli na jeho „stříbrný šíp“.

Stáli jsme v prosklené hale tiskového střediska a sledovali čas. Když byla zastávka Mercedesu delší než dvanáct minut, postoupila na první místo pestrobarevná Mazda 787B se startovním číslem 55. Do konce závodu zbývaly tři hodiny. Mazda první pozici udržela. Po vystoupení z vítězného vozu byl britský závodník Johnny Herbert tak vyčerpán, že nedošel ani na stupně vítězů, ale hned se ho ujala zdravotní služba.

Jásot sportovního davu za něho sklidili Belgičan Bertrand Gachot a Němec Volker Weidler, spolutvůrci úspěchu. Následující sezonu 1992 nové předpisy účast rotačních motorů znemožnily. S desetiválcovým pístovým motorem MV10 dojela Mazda MX-R01 na čtvrtém místě.

Vyvrcholení vývoje rotačního motoru

Mazda měla dlouho výsadní postavení jako jediný výrobce tří druhů spalovacích motorů. Pístové zážehové, pístové vznětové a rotační zážehové systému Wankel. Licenci na rotační pohonné jednotky získala od německého vynálezce Felixe Wankela a správcovské firmy NSU jako jeden z prvních zájemců už počátkem šedesátých let (přesně 3. března 1961). Ostatní výrobci pro nejrůznější problémy motory typu Wankel dávno opustili, ale Mazda pokračovala až do roku 2012, kdy je zahubily emisní předpisy. Počet vozů Mazda s rotačními motory překročil dvoumilionovou hranici, poslední bylo čtyřmístné kupé Mazda RX-8.

Automobilka se pustila do stavby vlastních sportovních prototypů od sezony 1983, kdy Mazda 717C vyhrála skupinu C Junior ve 24 h Le Mans a v absolutním pořadí byla dvanáctá (Katayama/Terada/Yorino), zatímco druhý vůz dojel osmnáctý (Allam/Soper/Weaver). V následujících letech se vylepšeným modelům nedařilo, o rok později však vozy Lola T616 se shodným motorem Mazda Rotary dojely na desátém a dvanáctém místě, typům Mazda 727C patřilo patnácté a dvacáté. V roce 1985 předpisy omezily spotřebu a žíznivý dvourotorový motor nemohl soupeřit s osvědčenými osmiválci Ford-Cosworth DFV z Formule 1, a proto Mazda sáhla po třírotorové verzi. V roce 1987 a 1989 byla sedmá, triumf si vydobyla s čtyřrotorovým motorem před 30 lety. Bylo to první vítězství japonské značky v Le Mans a také první i jediné s rotačním motorem.

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: