Hlavní obsah
záhlaví
Hlavní obsah

Fiat Ritmo Abarth 130TC – Jedovatý štír

Foto: Archiv Garáž.cz
25. 2. 2018

Každý má rád jiný segment automobilů. Já patřím do té skupiny, která miluje hot-hatche. A když mám možnost řídit některého z minulých hrdinů, tak neodolám. Tentokrát jsem zabrousil do italské produkce.

Článek

Kluci mi nabídli svezení v pravém italském štíru v perfektním stavu a já neodmítl. Sice bych k dokonalosti potřeboval první generaci Ritma, ale ani té druhé neřeknu ne. A dobře dělám, protože předchůdce modelu Tipo je vážně dobrý.

Foto: Archiv Garáž.cz

Možná tenhle hatch znáte jako Fiat Strada nebo Seat Ritmo, ale spíš si tohohle prcka s rodokmenem z let 78 až 88 pamatujete opravdu jako Fiat Ritmo. Elegantní tvary navrhnul Sergio Sartorelli, odvozené kombi pak představilo Bertone. Jako nástupce typu 128 se na něj kladly vysoké prodejní cíle, které tenhle hatchback s motorem vpředu a pohonem předních kol naplnil. V nejtěžší verzi mělo auto jen 955 kg, takže s ním byla zábava i se slabším motorem, ale vy prostě chcete verzi Abarth, věřte mi.

Foto: Archiv Garáž.cz

Ritmo první generace přišlo na trh v roce 1979 s karoserií hatchback. V reakci na sportovní Golf GTI a jeho úspěchy Fiat nezahálel a v roce 1981 uvedl ostré modely 105 TC a hlavně Abarth 125 TC. Ty ale neměly dlouhého trvání, protože už o rok později se na trh dostala druhá generace, která designově působí trochu vykuleně. Ta byla o 70 kg lehčí, tišší a méně vibrovala. Rezerva se od motoru přestěhovala do kufru a zcela jiná byla maska se čtyřmi kulatými světlomety. Ovšem Ritmo od té doby vypadalo méně originálně, než původní model. Sportovní model Abarth přišel na trh v roce 1983. Další drobné změny přišly o dva roky později a poznáte je podle netradičně kulatých klik, jiných kol, upravených nárazníků a interiéru. Také zrcátka umístěná na harmonikové gumě nepochybně odkazují na dobu vzniku. Pěkným detailem jsou ale B sloupky, které jsou zcela schované pode dveřmi. Stejně je vlastně vyřešen i práh, takže za deště si při vystupování neumažete nohavice.

Foto: Archiv Garáž.cz

Druhé Ritmo se stalo prvním Fiatem, který představil nové logo s pěti zkosenými proužky. Současně přišlo o plastový kryt sání na kapotě. Sportovní verze se jmenovala Abarth 130 TC a byla v prodeji od roku 1983. Změnami prošel i interiér, například se konečně dočkali i  Britové, kteří měli sedadla Recaro, kvůli kterým se na zadní sedačky prakticky nedá nastoupit. My máme v testu evropskou verzi, jejíž sedadla se sklápí dobře a umožňují dobrý přístup. Jen se na nich sedí dost vysoko vzhledem ke sportovnímu zaměření, celkově by pozice mohla být nižší. Nechyběl volant Momo, sportovní pedály Sparco a řadička s kulatou hlavicí. Fiat se u všech svých značek a jejich nových modelů zaměřil na zlepšení ergonomie a použití kvalitnějších materiálů, aby byla jeho auta konkurenceschopnější. Také výbava byla slušná, najdete tu i elektrické stahování předních oken se spínači uprostřed.

Foto: Archiv Garáž.cz

Dvoulitr dosahoval výkonu 128 koní díky novějšímu dvojitému karburátoru Weber, a tak Ritmo zvládne až 195 km/h a na stovce je za 7,8 sekundy. Šlo však o jeden z posledních hot-hatchů (vzniklo i několik kusů kabrioletů) na karburátorech, konkurence už masivně přecházela na elektronické vstřikování paliva, byť pak výkonově na Itala ztrácela.

Foto: Archiv Garáž.cz

Zvenku Ritmo podle několika drobností poznáte, i když hodně dělá zářivě červený lak (na konkrétním autě zcela nový) Většinou má čytřpaprsková litá kola, přední lízátko a velký gumový zadní spojler. Za předními koly se ukrývají chlazené kotoučové brzdy, které fungují bezchybně. Vzadu jsou ale obyčejné bubny. Přesto nijak neomezují parametry auta. Manuální pětikvalt ZF funguje naprosto precizně a dělá vám radost, byť páka (stejně jako spojkový pedál) klade trochu větší odpor. Jen tak totiž z dvoulitru (který mimochodem poháněl i větší 131 Abarth) vymáčknete, co se dá. A ještě vám k tomu bude drčet pěkně jadrný italský zvuk.

Foto: Archiv Garáž.cz

Pocit za volantem je opravdu skvělý, protože si vůbec nepřipadáte jako ve starém autě. Za prvé je docela pohodlné, ale je tu ještě jiná přednost. Svou přesností a skvělou odezvou ovládacích prvků leckoho překvapí a je díky tomu výborně ovladatelné i v zatáčkách. Je tak svižné, hbité a živé, že by mu nejeden hot-hatch dneška mohl závidět. A protože není přerostlé, jak je dnes zvykem, je hodně obratné. Možná to není vhodné auto na delší trasy a na dálnicích bude kvůli dunění výfuku asi přímo otravné, ale když narazíte na šedou klikatici vinoucí se kopcovitou krajinou, roztáhne se vám škleb od ucha k uchu a rázem vám bude jasné, že si jízdu na dalších kilometrech hodně užijete. Tam je totiž tohle auto nepřekonatelné. Sice má trochu vyšší těžiště, ale je krásně lehoučké a díky skvěle naladěnému podvozku, dobré stabilitě, citlivému řízení a brzdám se s ním začnete lačně vrhat do zatáček, dokud vám nedojde benzín. A pak si jen zastavíte na pumpě, doplníte a otočíte to, abyste si toho asfaltového hada dali z opačného konce, tak návykové tohle auto je. Nejen, že je zábavné, ale bude vás nutit hledat si důvod, proč někam jet.

Foto: Archiv Garáž.cz

Ritmo Abarth rozhodně není nejslavnějším hot-hatchem všech dob. Asi ani nemůže být, když kolem jeho rivalů, jakými je Golf GTI nebo Escort XR3i panuje takový kult. Ale to nic nemění na tom, že jde o skvělé a sympatické auto, které vás bude nehorázně bavit. A rozhodně vypadá zajímavěji, než nástupce Tipo, který jej vystřídal v roce 1988. Tohle je vážně jedovatý štír, jenže jej rádi budete provokovat k pokousání.

Tento článek vznikl ve spolupráci s týmem  Veteráni na Truc.

Foto:  Mikka

Ritmo Abarth 125 TC

Poprv se Ritmo Abarth představilo v roce 1981 na frankfurtskm autosalonu. Tehdy šlo o model prvn generace. Prodvalo se jen v Evropě, Britov měli smůlu, protože kvůli vfuku nebylo možn přemstit řzen na druhou stranu. Motor měl vyšš vkon, než dosavadn verze 105 TC, navc měl Abarth chlazen předn brzdy a nov pětistupňov manul ZF. Maximln rychlost byla 190 km/h, stovku auto pokořilo za 8,7 sekundy.

Reklama

Sdílejte článek