Hlavní obsah

Zapomeňte na předsudky, zažil jsem Dakar na vlastní kůži

Foto: Dakar Rallye

Závodníci si často stěžovali, že jim chybí větší podpora fanoušků. Místní brali Dakar velmi rezervovaně

26. 1. 2020

Dakar je jen jeden a ten leží v africkém Senegalu. Saúdská Arábie je země, která nerespektuje lidská práva. A organizátoři to dělají jen pro peníze. Tohle jsou tři nejčastější argumenty, které slýchám od lidí, kteří motoristický sport sledují koutkem oka (nebo vůbec) a kteří mají neustálou potřebu se ke všemu vyjadřovat. I k věcem, kterým vlastně třeba moc nerozumí. A jak už to bývá, spousta věcí může být úplně jinak.

Článek

Už poslední dva roky bylo jasné, že se Dakar v Jižní Americe blíží ke konci. A poslední ročník v Peru byl takovou labutí písní. „Jelo se v podstatě tam a zpět, výlučně na písku, chyběla tomu dramatičnost,“ shodovali se závodníci.

Organizátoři dlouho řešili, kam soutěž přesunout. Potřebujete totiž rozsáhlou oblast s nízkou osídleností, která nabízí náročné podmínky a do které můžete pustit 350 závodních strojů, které denně ujedou několik set kilometrů nazdařbůh krajinou. Zároveň by tam měla být alespoň nějaká infrastruktura, protože potřebujete postavit bivaky, zabezpečit tankování, přejezd doprovodných aut, přílet letadel a alespoň základní zdravotnickou péči. A ta krajina by měla být pestrá, nabízet rozdílné povrchy, rychlosti a ideálně i podnebná pásma. Ano, tak jak to bylo kdysi v Africe, když se tady soutěž Rally Paris - Dakar začala v roce 1978 vůbec pořádat.

Foto: Dakar Rallye

„Byl to Dakar jak v Africe,“ říká o letošní rallye Martin Prokop

Zde je na místě ale připomenout, že i v Africe se trasy neustále měnily. Takže jste se někdy nemohli ani spolehnout, že slavná rallye opravdu začne v Paříži a skončí v Dakaru.

Saúdská Arábie, jak ji neznáte

Chvíli se spekulovalo o tom, že by se závod mohl jet v jižní Africe, konkrétně v Jihoafrické republice a Zimbabwe nebo v Botswaně. Jenže pak se čím dál tím častěji začalo mluvit o Saúdské Arábii. Zemi na arabském poloostrově, třinácté největší zemi na světě, která je známá svými ropnými poli, ale taky problémy s lidskými právy.

„Mohu se vás na něco zeptat,“ zeptal se mě na startu čtvrté rychlostní zkoušky jeden místní perfektní angličtinou. „Jistě,“ odvětil jsem. „Co si o nás myslíte jako o lidech?“ Bylo to po rozhovoru o tom, jaké je v Saúdské Arábii počasí, jaké jsou tady hory, pouště a planiny, jaké nás čeká počasí a že na benzince nakoupíme úplně všechno - benzin, potraviny, baterii k umyvadlu i oblečení.

Upřímně jsem spustil o tom, že jsem se trochu bál, co nás čeká, ale o to větší, že je moje překvapení. „Tuším, co si o nás v Evropě myslí, koukám se na vaše zpravodajství, ale myslím, že vy všichni budete překvapeni. Saúdská Arábie se za poslední roky hodně změnila…“ A vyprávěl o tom, jaké zásadní změny se udály, jak se země otevírá světu, že sice některé nepopulární věci přetrvávají, ale spíš v odlehlejších oblastech země. Věří prý tomu, že i to se v následujících letech změní. A pak nás pozval na kávu.

Foto: Dakar Rallye

Zlost, nebo radost?

„Máme podobnou zkušenost,“ hlásili mi Češi, kteří využili toho, že je Dakar jen pár hodin letadlem daleko, a přijeli se podívat. „Místní nás vzali na oběd, a když přišlo na placení, hrdě odmítli, že my jsme jejich hosti,“ vzpomíná Zdeněk Jurka. „Pak se nás ptali, co ještě potřebujeme a chceme, a když jsem řekl, že bych chtěl k lazebníkovi, tak ten jeden se rozzářil, že jeho bratr je holič. Takže nás tam odvezli, všechno zařídili, a když jsem chtěl platit, tak opět nepřipadalo v úvahu, že bych je prý urazil.“

Na vlastní kůži

Za ty tři týdny v Saúdské Arábii jsem ani na chvíli neměl pocit strachu. Když tedy pominu, jak jsem potkal stádo velbloudů na silnici.

S kým jsme jen mluvili, ti se chovali velmi vstřícně. Místní vás ochotně vyvedou ven z města, poradí vám, kde si můžete nabrat vodu a kde dobře nakoupíte. „Já jsem sice hned z kraje soutěže přišel o foťák, ale nevím, kdo mi ukradl,“ říká český fotograf Marián Chytka. Ale dodává, že to byla jeho jediná negativní zkušenost. A že co ví, tak za krádeže jsou v Saúdské Arábii vysoké tresty, takže se tady podobné věci běžně nedějí.

„Ztratil jsem z kapsy malou kameru, vypadla mi. A někdo ji našel, podle samolepky na ní poznal, že patří někomu ze závodního týmu, a odevzdal ji,“ doplňuje Honza Koubek, který byl na Dakaru společně se mnou.

V obchodech potkáváte relativně dost Evropanů, a jestli jste si někde přečetli, že nemůžete chodit v šortkách a tričku, tak se pletete. Ženy by měly mít ale zahalená ramena a kolena, podobně jako ve spoustě jiných zemí po světě. Služby se pořád zlepšují a s pořádkem si tady taky hlavu moc nedělají, ale na druhou stranu, co vím, tak nikdo neřešil žaludeční problémy nebo neměl nějaké problémy s policií.

Foto: Dakar Rallye

Jak blízko se k autům a motorkám dostanete, to záleží jen na vás

Pravda je taky taková, že v Arábii žije 20 milionů původních obyvatel a asi 12 milionů zahraničních pracovníků. Část z nich pracuje na manažerských pozicích, další pak jako dělníci. Sociální experiment naučit všechny Saúdy pracovat se úplně nepovedl a v zemi je dál víc než pětadvacetiprocentní nezaměstnanost.

A ještě jedna věc. Litr benzinu tady stojí 11 korun a litr nafty 3 koruny.

Návrat Dakaru na původní trasy v Africe je nereálný

Pořadatelé mají se Saúdskou Arábií kontrakt na pět let. Doufejme, že první ročník byl na zkoušku a že se obtížnost soutěže zvýší. Podmínky tady na to jsou. Od několika závodníků jsem i zaslechl, že se nabízí možnost spojit terény Saúdské Arábie i s obrovskými dunami ve Spojených arabských emirátech.

„Uvidíte, že příští rok tady bude víc fanoušků,“ řekl mi tehdy na té skále dotyčný, který se se mnou dal sám od sebe do řeči. „My to takhle prostě máme, jsme k novým věcem trochu nedůvěřiví.“

Foto: Dakar Rallye

Místní toho o Dakaru a závodění mnoho nevěděli, přitom sami rádi v dunách jezdí

Někteří fanoušci tvrdí, že závod by se mohl jet klidně i v Africe, na původních tratích, vždyť se tam přece jede i Africa Eco Race. Pravda je ale taková, že to jsou dost odlišné podniky, kde se dakarské soutěže zúčastňuje několikanásobně víc posádek a samozřejmě i jejich doprovodu.

„Schlesser v Africe schválně pořádá jiný druh závodu, než je Dakar,“ říká mi v Saúdské Arábii Míla Janáček, který jel Dakar několikrát jako jezdec, navigátor, doprovod i novinář. „Tenhle velký Dakar by nikdo neuhlídal a pro případné teroristy by to byl podstatně zajímavější cíl než AER.“ A při těch slovech jsem si hned vzpomněl, jak jsem vloni v Mauretánii zažil armádou hlídané bivaky .

Bohužel, pravda je taková, že Afrika nedokáže nabídnout takovou míru bezpečnosti a zázemí jako aktuálně Saúdská Arábie.

Dakar 2021 si nenechte ujít

Do Saúdské Arábie se dostanete letadlem z Prahy třeba přes Istanbul, nebo přímým letem z Vídně. Pronajmout si na letišti auto s pohonem všech kol je asi tak těžké jako si koupit rohlík, to v obchodě při koupi SIM karty místního operátora strávíte víc času. Ke spaní v poušti vám stačí stan, karimatka a spacák, případně můžete spát v autě. O život se bát nemusíte, jen si označte stan, nebo nechte v autě puštěné výstražné blinkry - místní se rádi jedou v noci do pouště projet.

Foto: Jan Červenka

Na pumpě tady koupíte opravdu všechno - od potravin a hygienických potřeb až po kempinkové vybavení

„Spali jsme v poušti několikrát, ani jednou jsem neměl pocit strachu,“ říká fotograf Petr Lusk. Ale jednu negativní zkušenost přece jen má: „Ještě na letišti jsem dostal pokutu za rychlost za několik tisíc… Nenapadlo mě, že ty radary uprostřed pouště jsou funkční.“

Foto: Dakar Rallye

V Saúdské Arábii na vás čekají kameny, písek a prach, ale je to neuvěřitelně fotogenické místo

S jídlem si hlavu nelámejte, najíte se v každém městě nebo na pumpě, případně si koupíte věci s sebou. Na benzince pořídíte i kompletní kempinkové vybavení. Hlavně mějte v autě vždy dostatek vody a kanystr s palivem. Ceny jídla, oblečení a služeb jsou pak stejné nebo nižší než v Česku.

„Bylo to nejlepší závodění, co jsme zatím viděli, a že jsme byli na motorkách, rallye i okruzích,“ řekl mi fanoušek motorů – Marek Pokorný z Brna. A jeho kamarád Jan Zeman dodává: „Motorky, kamiony, buginy, čtyřkolky… Prostě extrémně pestré startovní pole, kde závodí profíci i amatéři. A na jednodenní akreditaci se dostanete i do bivaku a vidíte všechno pěkně zblízka.“

Foto: Dakar Rallye

Slavnostní start v Džiddě byl velkolepý, ale i tady chyběli fanoušci

Podobné nadšení sdílela i další česká výprava, která se na Dakaru objevila. „Máme to jako organizovaný výlet, kromě závodění máme i nějaké památky a historii. Jsem upřímně překvapený z lidí, služby jsou sice vysloveně arabské, ale všichni se snaží,“ říká k tomu Michal Namjer. „Jsem strašně překvapený, jak snadné je se dostat k týmům blízko, když jsou v bivaku, a je úplně jedno, jak velké a bohaté jsou. V cíli se dostanete se závodníky do osobního kontaktu, klidně jim můžete koukat do auta, a když jste na trati, tak je jen na vašem zdravém rozumu, kam se postavíte a jak intenzivní zážitek budete mít.“

Dakar 2021

Jestli jste teď začali přemýšlet, co budete dělat první dva týdny v lednu, vězte, že organizátoři se nechali slyšet, že se Rally Dakar rozšíří ještě do jedné sousední země. Mluví se o Spojených arabských emirátech, ale i o Egyptu a Jordánsku. Šéf soutěže David Castera říká, že to vidí velmi reálně. „Na následujícím ročníku jsme zatím moc nepracovali, museli jsme hlavně co nejlépe zvládnout ten aktuální,“ vysvětluje. „Hned po jeho skončení jsme ale zahájili jednání a přípravy toho dalšího. Saúdská Arábie je jasná a s vysokou pravděpodobností k ní přidáme ještě jednu zemi.“

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.