Hlavní obsah

Dacia Duster 1.2 TCe – Terén jí pořád chutná nejvíc

Foto: Archiv Garáž.cz
11. 5. 2016

Znáte ty legrační americké filmy, ve kterých parta buranů z venkova přijede do velkoměsta a svým ryzím srdcem přesvědčí naduté měštáky, že máknout na poli je občas potřeba, a nikdo by se kvůli tomu neměl nad nikoho povyšovat? Duster je motorizovanou obdobou téhle zápletky!

Článek

Faceliftovaný Duster se přeci jen proměnil z Ošklivého kačátka v trochu sebevědomější automobil. Členitější mřížka chladiče a grafika světel mu dodávají na osobnosti, zároveň ale nadále oslňuje svalnatě nafouklými boky a specifickým nahrbením. Ano, designově je to krok zpátky, ale Duster si s jiným SUV rozhodně nespletete. A že má retro kliky a všechno je na něm tak nějak legračně přerostlé? Zkuste si někdy na jízdu Dusterem vzít pracovní rukavice a najednou zjistíte, že určitá robustnost všech ovládacích prvků vlastně není úplně od věci. Na tohle auto se prostě nejde koukat optikou městských SUV, ačkoliv by do jejich kompaktního segmentu určitě Dacia chtěla patřit, jak ostatně ukazuje řada změn provedená v rámci faceliftu.

Když se na sebe podívám, tak se musím pochválit…

Interiér pořád vypadá jako výprodej přebytečných součástek s logem Renaultu, ale do výplní dveří našlo cestu čalounění, za rozumný příplatek je k mání modernější navigace (ačkoliv je ergonomicky utopená trochu nízko, pod mohutnými vývěvami klimatizace) a minimálně na pohled vše vypadá solidněji. Radši ale nezkoušejte třikrát zaklepat, ostatně i macatý volant s nepříliš dobře nastavenou odezvou posilovače dává tušit, že řada změn je pouze kosmetických. Dacia se však snažila dohnat konkurenci a napravit drobné mušky nejen v designu. Konečně tu máme třeba tempomat, elegantnější ovládání palubního počítače skrz páčku na volantu, nebo přesun stahování oken do bočních výplní dveří.

Foto: Archiv Garáž.cz

Nápady z roku 2000? Ano, ale chválit se musí i za maličkosti, pokud kráčí správným směrem. Zábavné ovšem je, že seřízení zrcátek zůstalo na středovém panelu nad ruční brzdou, prosté jakéhokoliv vysvětlujícího označení. Řada řidičů si tak bude lámat hlavu, k čemu záhadné točítko vlastně slouží. Stejně tak budete asi zdlouhavě hledat klakson (troubí se páčkou, nikoliv zmáčknutím středu volantu) nebo vyhřívání sedadel (na vnější straně u dveří je nenápadný a utopený kolíbkový přepínač). Inu, stále je kam stoupat.

Kompaktní zvenku, ale bohužel i zevnitř

Dacia Duster je se svými 4,3 metry velmi kompaktní, ale bohužel je to poznat i na zadních sedadlech. Tady budou trpět hlavně kolena, pokud patříte mezi dlouhány, a rozměrnější postavy budou možná řešit nedostatek místa i vepředu, kde nové prvky interiéru a především omezené možnosti nastavení ideální polohy dělají z pobytu na palubě Dustera zbytečnou křížovku. Verze 4×4 pak ještě ubere něco litrů ze zavazadlového prostoru (i v případě všehohrabu však velmi solidních 408 litrů), takže je potřeba si předem rozmyslet, koho a co vlastně chcete touhle Dacii vozit. Pro čtyřčlennou rodinu a občasné převážení větších nákladů ve dvou však Duster poslouží ochotně.

Dvanáctistovka do města? Mno…

Testovaný vůz byl v plné palbě a vůni, tj. nejsilnější benzínové dvanáctistovce s výkonem 125 koní a pohonem všech kol, jak ostatně potvrzuje výrazný nápis 4WD na zádi. Možná byste čekali, že s maloobjemovým benzínem budeme dělat parádu hlavně ve městě, kde si to Duster bude švitořit v nízkých otáčkách a bude ohromovat tichým, kultivovaným chodem. Duster je ale především dělník, a i když je modernizovaná verze podstatně lépe odhlučněna, kombinace přeplňované dvanáctistovky s krátký zpřevodováním, přesto do kabiny propustí poměrně hodně decibelů. Ve městě vám to bude vadit minimálně, překvapí snad jen to, že budete řadit pětku, šestku už na padesátce. Kombinace nejsilnější dvanáctistovky s pohonem všech kol je relativní novinkou (od června 2015), předtím si zákazníci museli vystačit jen s hodně žravou šestnáctistovkou. Menší motor je úspornější jen papírově, abyste dosáhli rozumných výsledků – rozuměj pod osm litrů na sto – musíte se s ním trochu sžít.

Foto: Archiv Garáž.cz

Zpřevodování zaskakující za redukci na prvních dvou stupních je totiž natolik kruté, že jakmile budete Dustera vytáčet na trojku a čtyřku zbůhdarma, okamžitě budete jezdit za devět, deset litrů na sto. Musíte se prostě naučit jinak – tím nutně nemyslím rozjezdy na dvojku, ale včasné řazení na vyšší kvalty a v kopcích naopak využívání plného spektra, tak aby se Duster cítil ve formě. Oněch 125 koní si musíte vydřít a vlastně tak trochu i najít. Pro řidiče zhýčkané širokopásmovým zátahem dnešních turbomotorů to možná bude nemilé překvapení. S Dusterem je ve městě příliš práce, na dálnici zas musíte rádiem přehlušit motor točící 3300 otáček.

Dynamiku tu ruší nejen pohon všech kol, ale i fakt, že šestka vlastně není zas tak dlouhý převod. Nepočítejte tedy s přílišnou rezervou na předjíždění. Duster není závoďák, takže vám definitivně přestane vadit, že přední sedačky jsou mělké a měkké, tedy naprosto nevyhovující pro ostrou jízdu do zatáček. To je fér, jenže kvůli krátkým sedákům a neexistujícím bočnícím vás moc nepodrží ani při jízdě mimo zpevněné komunikace. A právě na těch Duster vyloženě září.

Konečně cestou necestou

Ono ten komfortní podvozek oceníte i na cestách zpěvněných, a to není žádná narážka na kvalitu českých komunikací. Pohodlný podvozek si zkrátka zaslouží všichni. V terénu však Duster žehlí nerovnosti s takovou vervou, že je to až k neuvěření. A další čelisti padají, když vidíte, co všechno díky světlé výšce, nájezdovým úhlům, a taky nízké hmotnosti a chytrému zpřevodování vyjede, projede nebo přejede. Plastové prahy a nárazníky vypadají fórově, ale ve skutečnosti vydrží i hodně ostré zacházení, a když už je náhodou urvete, rozhodně je to menší mrzení než u zvučnějších značek. Tady prostě není o čem, stačí jeden výlet na polygon nebo jen rozbahněné pole, a hned poznáte s čím máte tu čest.

Foto: Archiv Garáž.cz

Tenhle odstavec píšu se vzpomínkou na džíny od bahna a blbnutí na polní cestě jen pár minut po vydatném dešti. Kde by se ostatní SUV mastodonti zahrabali po pás, případně vyjížděli po tečně do širého pole, tam se dal Duster nebojácně vodit jako po kolejích. A dokonce i při stoupání si poradil, stačilo mít Rejlkovu školu a nasadit kvapnější tempo. Je neuvěřitelné, co všechno mi coby offroadovému dřevu za volantem Dusteru prošlo. Jistě, aby se stal Duster nástupcem nesestřelitelné Lady Nivy, na to je jeho regulérní čtyřkolková verze trochu dražší. Stále však jde se základní cenovkou 332 900 Kč za čtyřkolku o zdaleka nejdostupnější SUV na trhu. Dvanáctistovku můžete mít za 384 900 a na čtyř set tisících už začíná i oblíbená naftová patnáctistovka. Ano, Nivu pořídíte levněji, ale vrátíte se tak v čase, komfortu a technice ještě o pár dekád dál.

Duster je pokrok. Nabízí vynikající spojení dělnických kvalit, zdání měšťáckého komfortu a bohatou příplatkovou výbavu, která vás posune do třetího tisíciletí. Není to dokonalý všeuměl, ale pokud opravdu občas potřebujete máknout na statku, v lese nebo na horách, nenajdete výhodnější koupi. Stačí se podívat čím jezdí statkáři na Šumavě nebo v německých či rakouských Alpách.

Foto: Archiv Garáž.cz

Jistě, mohli mít Land Cruisera, ale radši si pořídí Dustera a zbytek pěnez vrazí do nového kombajnu nebo kultivátoru. Duster na první pohled možná nevypadá sofistikovaně, ale jde o chytrou volbu pro všechny, kdo mají jasnou představu o tom, jaké auto potřebují. A já rád zatleskám auto za to, že něco umí líp než ostatní, i když v ostatních ohledech třeba kulhá. Tím spíš, že si je té specializace automobilka vědoma a umí ji zohlednit v ceně.

Motorzážehový přeplňovaný tříválec
Objem1197
Výkon92 kW (125 k)/5250
Točivý moment205 N.m/2000
Převodovka6stupňová manuální
Maximální rychlost175 km/h
Zrychlení z 0 na 100 km/h11 s
Spotřeba paliva (město/mimo město/kombinace)7,3 / 6 / 6,4 l/100 km
Provozní hmotnost1 387 kg
Rozměry (délka x šířka x výška)4315 x 1821 x 1635 mm
Rozvor2674 mm
Objem nádrže50 l
Objem zavazadelníku408 l
Základní cena384 900 Kč (1.2 TCe 4×4, stupeň výbavy Arctica)

Reklama

Sdílejte článek