Hlavní obsah

Zlaté české ručičky: Buggyra, nebo Baghira? Jméno neovlivnilo získané úspěchy

Foto: Buggyra
26. 8. 2019

Už jako dítě jsem se při zeměpisu učil, v jakých městech se nachází náš automobilový průmysl. O tom, že ale jednou zapíchnu pomyslnou vlaječku motoristického odvětví i do Roudnice nad Labem, jsem tehdy neměl ani nejmenší tušení. Nakonec se ale příběh slavné české značky právě takto vyvinul.

Článek

Právě v Roudnici sídlí závodní tým Buggyra. Ten letos slaví 50 let, ale tak dlouho se zatím nejezdí ani závody tahačů, ani Dakar, což jsou jeho aktuální disciplíny. I jméno Buggyra byste v roce 1969 hledali marně, tehdy to totiž byla ještě Baghira, pojmenovaná po černém panterovi z Knihy džunglí. To jméno si vymyslel geniální český designér Václav Král pro svůj první autokrosový speciál, byla to totiž jeho skautská přezdívka. V případě autokrosové buggy šlo o vlastní konstrukci, které se v konkurenci výrazně dařilo. Ale tak tomu bylo skoro se vším, na co Král během své kariéry sáhl. A tak Baghiry v různých odvětvích nasbíraly mnoho vavřínů.

V současnosti stojí v čele značky Martin Koloc, rodák právě z Roudnice. Se závoděním má zkušenosti, sám závodil i s tahači LIAZ, Praga a SISU a právě za volantem finského speciálu slavil dva tituly mistra Evropy v letech 1995 a 1996.

Foto: Buggyra

Martin Koloc a jeho úspěšné SISU

S Králem začal Martin Koloc spolupracovat v roce 1990, když závodil na okruzích. Původně se Král podepsal pod design, hlavním výsledkem byl ale závodní tahač Praga TN 21.420 postavený na bázi SISU 250 s motorem Cummins a převodovkou Praga, pro sezónu 1997. Bohužel po sezoně musel tahač opět získat podobu Sisu a po dvou letech Koloc svou aktivní závodní kariéru také ukončil.

Foto: Buggyra

První Buggyra spoléhala na kabinu z Avie

Už o rok později ale vzniká první Buggyra pod pozměněným mezinárodním jménem, logo a font písma zůstalo ale nezměněno. Jde o terénní vozítko Paradiso pro volný čas, které bylo určeno pro Seychelské ostrovy, zůstalo ale u konceptu. Dál to dotáhla až další Buggyra, první závodní tahač toho jména s označením Mk001. Zajímavý tahač upoutal unikátní konstrukcí a kabinou Avia řady D, kterou maskovala vpředu malá kapota. To už byla značka Buggyra Koloce, jak sám vzpomíná: „V roce 1999 jsem odešel ze závodních okruhů jako závodník, abych se záhy vrátil jako zakladatel soukromého týmu. Přesto, že by mě v té době celá řada expertů ráda viděla na lopatkách – z mnoha důvodů – , založil jsem vlastní soukromý tým Buggyra Racing Team a společně se zahraničními investory jsem vybudoval v Roudnici nad Labem tovární zázemí Buggyra Technology Center, vybavené nejnovější technikou. V roce 1999 mi Václav Král oficiálně předal štafetový kolík pokračování tradice značky Baghira.“  Král ale v týmu zůstal a až do roku 2005 navrhoval podobu a design závodních tahačů.

Foto: Buggyra

O strkanice není mezi tahači nouze, pravě proto je mezi dováky tento sport oblíbený

Už v první oťukávací sezóně předváděl Gerd Körber slušné výkony, teprve o rok později ale přišla ta správná odměna v podobě prvního titulu, který jezdec obhájil i v roce 2003. Tovární týmy MAN a Mercedes-Benz si musely na titul nechat zajít chuť. Od roku 2005 se vzhled závodních tahačů Buggyra zásadně změnil, když začaly vozy používat kabinu z amerického tahače Freightliner. I v této verzi se ale tým dočkal úspěchů, když se mistrem stal v roce 2007 Marcus Bösiger, v letech 2008 a 2009 David Vršecký a v roce 2017 Adam Lacko. Všechny tyto roky kralovala Buggyra i mezi týmy. Dvakrát získal Vršecký i světový rychlostní rekord a jednou vytrvalostní rekord.

Foto: Buggyra

Tatra a Buggyra - úspěšné spojení pro maratonské soutěže

Od roku 2014 se pak začala psát další kapitola – maratonské soutěže. Úplným nováčkem tehdy roudnická stáj nebyla, protože motor Gyrtech (základ má v pohonné jednotce Caterpillar) se na Dakaru objevoval už od roku 2011 a poháněl kamiony v týmech Czech Dakar Team, KM Racing nebo později běloruský MAZ. Tým Tatra Buggyra Racing ale svými výkony se speciálem Tatra 815-3 od konstruktéra Radomíra Smolky a s pilotem Martinem Kolomým zapůsobil a získal tovární podporu kopřivnické automobilky. Postupně byl pak výběhový typ nahrazen speciálem postaveným na bázi nového modelu 158 Phoenix. Ostatně ten se díky Buggyře prohání už i po okruzích, protože česká značka se organizačně podílela na vzniku čínského šampionátu od roku 2015, kde také vyhrávala.

Foto: Buggyra

Závodní Tatra Buggyra pro čínský šampionát

Kromě svého závodění Buggyra zajišťuje externě management a logistiku pro několik závodních týmů a má i vlastní akademii pro talentované závodní jezdce. Kromě závodních motorů běží v dílnách i vývoj vlastních kompozitů pro spojky a brzdové systémy, části karoserie a bezpečnostní rámy.

„Stručně řečeno, značka Buggyra je charakterizovaná následujícími parametry: unikátní a odlišný, důrazný a pečlivý design v souladu s genetickým odkazem zakladatele značky Václava Krále,“ říká Martin Koloc. Nezbývá, než mu dát za pravdu. Ačkoliv si nemůžete jen tak koupit nějaký produkt této české značky k běžnému použití, rozhodně můžeme Buggyru považovat za jedno z nejúspěšnějších jmen v české automobilové historii.

autowebAUTOWEBaUtOwEb