Článek
Přestaňme být rozežraní! Vysoké ceny energií a potravin – stejně jako nedostatek různých surovin a produktů – by nás měly nutit k hlubšímu zamyšlení, co všechno k životu vlastně potřebujete a jak s tím nakládáme. Už jsem to zmiňoval v testu hybridního Nira, které je přesně tím kompaktním a úsporným autem moderního věku, a nyní to znovu připomněl šéf Citroënu.
Vincent Cobée v poslední době totiž neprorokoval jen blížící se konec SUV („Přechod k elektromobilům dává přináší větší důraz na aerodynamiku,“ vysvětlil v rozhovoru pro Auto Express), ale v dalším rozhovoru pro Autocar se také nechal slyšet, že svět potřebuje menší a lehčí auta. Místo monstrózních SUV tak v budoucnu možná usedneme do kompaktnějšího auta podobného konceptu Oli, který váží pouhou tunu a jeho baterie se skromnou kapacitou 40 kWh díky tomu vystačí na dojezd až 400 km. K tomu využívá spoustu recyklovaných a přírodních materiálů, takže je tak eco-friendly, jak to jen jde.
Citroën se zaměřuje na lehké a skromná auta, příkladem je koncept Oli a městská krabička Ami. Ostatně ve Francii mají speciální zdanění pro auta vážící přes 2,4 tuny, která pomáhá chránit nejen životní prostředí, ale především byznys pro francouzské automobilky stavějící menší a lehčí auta
Jenže zákazníci zatím preferují obrovské, nenažrané obludy, které jsou dnes tolik v módě. A je to vidět i na elektromobilech – většinou jde o velká SUV (proč automobilky volí právě tuhle absurdní cestu, to si připomeňte v našem článku), která byla těžká a hladová ještě předtím, než je konstruktéři zatížili dalšími pěti až sedmi metráky baterií. A nemusíte být kdovíjaký automobilový odborník, abyste pochopili, že tudy cesta k větší ekologičnosti vést nemůže. Přichází tedy čas na dietu…
Koncept Mercedesu EQXX se zaměřil na vysokou efektivitu – od aerodynamiky přes pohon až po materiály v interiéru a odlehčovací opatření. Výsledkem byl dojezd přes 1 200 km z baterie, s níž EQS ujede zhruba polovinu
Není to poprvé, co se auta budou muset uskromnit. Už dříve tu byly ropné krize, které přinutily zákazníky poohlédnout se po menších a úspornějších autech – a to přimělo automobilky taková auta vyvinout a postavit (jasným příkladem je rozmach kompaktních hatchbacků). A historie se nyní opakuje, po první vlně narychlo spíchnutých elektromobilů musí další generace přijít s propracovanějšími a efektivnějšími řešeními přinášejícími vyšší úspory. Lehčí auta s lepší aerodynamikou potřebují menší baterie, které jsou lehčí, lacinější a jejich výroba spotřebuje méně cenných nerostů. Dává to smysl, co říkáte?
F-150 Lightning je skvělé auto, ale jako většina vozů pocházejících z Ameriky na jakoukoliv efektivitu zvysoka kašle
Jenže je otázka, kolik uvědomělých zákazníků dobrovolně vymění svá velká auta za menší. Kolik lidí se dobrovolně uskromní. Kdo si v sobě už neobhájí, že jejich mnohoválcové monstrum žere deset, patnáct na sto, respektive že jejich třítunová pojízdná katedrála potřebuje gigantickou baterii s kapacitou přes 100 kWh, aby pak jezdila v průměru za 30 kWh/100 km.
Většina z nás k tomuto prozření potřebuje facku u stojanu benzinky při pohledu na zběsile rotující počítadlo ceny paliva, případně astronomickou fakturu za elektřinu, aby se konečně probrali – a na to je aktuální doba úplně ideální. Pro mnohé to bude bolestivá změna, ale až se tohle těžké období přežene, mohli bychom jezdit v lehčích, úspornějších, lacinějších a ekologicky přijatelnějších autech, která by mohla být větší radost řídit.