Článek
Nebudeme si nic nalhávat, elektromobily jsou nejen jednodušší na řízení a provoz, ale také na výrobu. Už jen tím, že z produkce vypadne spalovací motor, se celý proces zjednodušuje o stovky dílů, které by musel někdo vyrobit a někdo další dát dohromady (o logistice a skladových operacích ani nemluvě) – ať už stroj nebo člověk. Všechny automobilky tak budou v blízké budoucnosti čelit otázce, co s nadstavem zaměstnanců v produkci.
Je to ale mnohem větší téma pro celý evropský trh práce a systém vzdělávání, který je vždy až ve vleku událostí, nikdy nefunguje proaktivně (předvídání nastávající situace a přijímání předběžných opatření). Takže automobilky budou mít brzy přebytek zaměstnanců na dělnických pozicích, ale zase jim chybí odborníci na elektromobilitu, digitalizaci, konektivitu a autonomní systémy. Smůla pro jednoho je příležitost pro druhého.
Situaci u Fordu však zásadně ovlivňuje fakt, že zároveň mění svou modelovou nabídku a také kompletně restrukturalizuje všechny své operace – a to se nejvíc projevuje v Evropě, kde končí kdysi oblíbené velkoobjemové kompaktní modely, které se tu nejen vyráběly, ale také navrhovaly a vyvíjely. Fiesta vyráběná v Kolíně končí letos v červnu, Focus přestane z bran továrny v belgickém Saalouis vyjíždět v roce 2025, již dříve byl také ohlášen konec velkoprostorového dua Galaxy/S-Max, které produkovala továrna ve španělské Valencii. A můžeme připomenout také relativně nedávný skon Mondea, C-Maxu a B-Maxu. To už je pořádný exodus.
První elektrický Ford na MEB platformě se ukáže již v březnu, další budou brzy následovat
Zároveň přechází na elektromobily postavené na platformě MEB (první modely se budou vyrábět právě v Kolíně místo Fiesty) přejaté od Volkswagenu, což Fordu urychlilo vývoj a usnadnilo práci (čti: zlevnilo) – většinu toho oddřeli designéři a inženýři si mohli hodit nohy na stůl. A někdo se evidentně začal ptát, jestli ty s nohama na stole vlastně vůbec potřebují…
Management kolínského (mluvíme tu o německém Kolínu nad Rýnem) Fordu tak začal uvažovat o radikálním scénáři zahrnujícím propuštění 2 500 zaměstnanců v oblasti produktového vývoje (tedy cca 65 % celkového stavu v tomto oddělení) a dalších 700 administrativních pracovníků (cca 20 % stavu). Jestli by část těchto zaměstnanců mohla v budoucnu přejít pod rozjíždějící se „elektrickou“ divizi Model e, to zatím není úplně jasné. Ford nicméně v nepříliš vzdálené budoucnosti plánuje přejít na elektrickou platformu vyvinutou vlastními silami, takže zkušení inženýři se mu budou bezpochyby hodit (otázka je, jestli je nebudou potřebovat za oceánem místo v Evropě).
Pro budoucí modely už bude Ford vyvíjet platformu ve vlastním konstrukčním středisku, takže zkušené inženýry bude určitě potřebovat
Není to poprvé
Ford svou přítomnost na starém kontinentu umenšuje již delší dobu – v roce 2019 oznámil propouštění 12 tisíc zaměstnanců, které se dotklo továren v Rusku, Walesu a Francii, uzavřel také svou britskou centrálu ve Warley a část sil přesunul do technologického centra v Duntonu. Snižující se prodeje evropských modelů prostě nemohou vyvážit vysoké vývojové a administrativní náklady evropských operací.
Přechod na elektromobilitu tak s sebou nese celou řadu výzev – nejen v oblasti produkce baterií nebo nabíjecí infrastruktury, ale pro samotné automobilky v rámci návrhu, vývoje, produkce a servisu. Stejně jako u všech předchozích průmyslových revolucí (mechanizace, přechod k masové produkci na montážních linkách a zavádění automatizace a počítačů) však nepůjde o konec světa, ale o transformační proces, který některé příležitosti sebere, ale jiné zase vytvoří. A přizpůsobivost je v dnešní turbulentní době tou nejcennější vlastností.