Hlavní obsah

A.J. Foyt: Jeden z nejúspěšnějších amerických závodníků má české kořeny

Foto: Tomáš Hyan

Při prvním setkání s A.J. Foytem v Meadowlands 1989 byl ještě aktivním závodníkem

Přiznivci velkých závodů se dohadují o tom, kdo je nejlepším americkým automobilovým závodníkem. pro některé je to A.J. Foyt, pro jiné Mario Andretti. Prvně jmenovaný Anthony-Joseph Foyt, kterému nikdo neřekne jinak než A.J. (ej-džej), vyhrál čtyřikrát 500 mil Indianapolis, je rekordmanem v počtu vítězství Indy Car (má jich 67) a vítězem největších závodů sportovních prototypů.

Článek

Mario Andretti dobyl více vítězství v dalších diciplínách, na rozdíl od Foyta nejen jezdil Formuli 1, ale stal se v ní mistrem světa v roce 1978, v Indy 500 zvítězil jednou (možná dvakrát, ale rozhodlo se u zeleného stolu), ve 24 h Le Mans byl nejlépe druhý (Foyt vyhrál v ročníku 1967), ale také zářil v americké formuli Indy Car. Oba však mají nespočet triumfů v dalších disciplínách, zejména na amerických okruzích.

Jsou to však Američané?

U Foyta je to jasné, narodil se 16. ledna 1935 v Houstonu v Texasu, stejně jako jeho otec A.J. Senior. Dnes dvaaosmdesátiletý Mario Andretti žije v USA od poloviny padesátých let, kdy se rodina dostala z komunistické Jugoslávie do italského lágru, aby se nakonec vypravila za příbuznými do Pensylvánie. Mario se narodil 28. ledna 1940 v italské vesnici Montona (nyní chorvatský Motovun), a tam mu nedávno na rodném domě odhalili pamětní desku. Začínal stejně jako Foyt na hliněných tratích s midgety a stock cars až po příjezdu do Ameriky. Jeho původ je tedy jasný.

S původem rodiny A.J. Foyta je to ovšem zajímavější. Jméno Foyt není v Americe příliš obvyklé, a tak se objevily pověsti, že vzniklo kvůli správné výslovnosti z českého Fojt prostým přepisem na Foyt. Pokud se to stalo, tak to ale bylo hodně dávno, rodiče čtyřnásobného vítěze Indy 500 se totiž oba narodili v Houstonu, kde se poznali a v roce 1934 vzali.

Foto: Tomáš Hyan

A. J. Foyt Jr. se svými rodiči, matkou Evelyn a otcem Tonym (A.J. Foyt Sr.)

Foytova rodinná tradice

Málokdo má za sebou tak dlouhou a úspěšnou kariéru závodníka, šéfa týmu a podnikatele jako právě A.J. Foyt Junior, dnes sedmaosmdesátiletý majitel závodního týmu A.J. Foyt Racing, za který v nadcházející sezoně pod vedením jeho syna Larryho nastoupí do závodů Indy Car nadějní mladíci Santino Ferrucci z Connecticutu (pojede se čtrnáctkou, oblíbeným startovním číslem A.J. Foyta) a Benjamin Pedersen, student ze Seattle narozený v dánské Kodani. K nim obvykle pro největší závod 500 mil Indianapolis přibude třetí vůz (v posledních dvou ročnících tam pro Foyta jel zkušený J.R. Hildebrand z Kalifornie).

Foto: Tomáš Hyan

A.J. Foyt (vpravo nahoře) dohlíží na svůj tým v New Hampshire 1995, za volantem je Eddie Cheever

Otec mistra A.J. Foyt Senior (1913 – 1983) byl sám závodníkem, ale jen v nižších kategoriích, zejména s midgety na šotolinových oválech, který si sám vozy připravoval a později se věnoval jejich stavbě a servisu pro jiné jezdce. Junior neustále zdůrazňuje, že nikdo jiný na něho neměl takový vliv jako přísný otec, který nikdy nezměnil své slovo a vždy vše dotáhl do vítězného konce. A.J. Junior říká, že právě tato zkušenost ho vyprovokovala k velkým výkonům, protože chtěl otci dokázat, jak je dobrý. To se mu podařilo, byli nejen tátou a synem, ale i nejlepšími přáteli a spolupracovníky. V květnu 1981 zemřela nejprve jeho matka Evelyn (ročník 1916), o dva roky později opustil tento svět A.J. Foyt Senior. Pro A.J. Juniora to byly nejhorší dny života, jak ještě dlouho říkal. Za jeho kariérou stál především otec, hybná síla týmu s obrovskými zkušenostmi.

Cesta k závodnické slávě

Mladý A.J. usedl za volant poprvé ve třech letech, kdy mu táta postavil repliku závodního vozu. Jeho fotografie coby šestiletého v quartermidgetu se objevily v místních novinách, vedle seděl v dospělém midgetu jeho idol Doc Cossey. Pod dohledem rodičů pak Foyt s Cosseyem vyjel na ukázkovou jízdu na dráze Buff Stadionu v Houstonu, a to byl prostě začátek. V jedenácti utrpěl první popáleniny rukou, když se snažil hasit otcův midget, který vytáhl z garáže, aby se projel po zahradě.

Foto: Tomáš Hyan

Šestiletý A.J. se svým idolem Doc Cosseyem, pak spolu vyjeli na dráhu Buff Stadionu v Houstonu

V roce 1953 začal opravdu závodit, protože mu to přišlo zajímavější, než šroubovat v dílně. To však neznamená, že nebyl výtečným mechanikem a technikem, jak pak dokázal při stavbě vlastních vozů a motorů. V roce 1960 se stal poprvé mistrem Indy Car a přidal dalších šest titulů v letech 1961, 1963, 1964, 1967, 1975 a 1979! Při debutu v 500 mil Indianapolisu v roce 1958 dojel šestnáctý, když se ještě startovalo na vozech s motory vpředu, 1961 poprvé vyhrál, 1964 triumf zopakoval, potřetí vyhrál 1967 (poprvé s motorem vzadu) a počtvrté ve vlastním týmu v roce 1977, kdy dosáhl průměrné rychlosti 259,58 km/h. Při posledním startu v Indy 500 dojel devátý, když se kvalifikoval průměrnou rychlostí 358,48 km/h! Psal se rok 1993 a bylo mu osmapadesát let! Pak se soustředil na vedení svého týmu, jehož jezdci vyhráli dvakrát šampionát Indy Car a ještě jednou Indy 500 (Švéd Kenny Bräck v ročníku 1999).

Foto: Tomáš Hyan

Druhé vítězství v 500 mil Indianapolisu 1964 rekordní průměrnou rychlostí 237,08 km/h!

Úspěchy, radost i prohry

Vypočítávat závodnické úspěchy A.J. Foyta Juniora se vymyká rozsahu tohoto článku, je ovšem jediným jezdcem, který vyhrál jak Indy 500 (čtyřikrát), tak 500 mil Daytony (stock cars), 24 h Le Mans, 24 h Daytony (dvakrát) a 12 h Sebringu. Kromě Indy Car má pět dalších mistrovských titulů v jiných disciplínách USAC. Ve Formuli 1 však nikdy nestartoval. V roce 1966 se objevilo jméno A.J. Foyt ve startovní listině Velké ceny Belgie, Dan Gurney chtěl, aby A.J. jel s jeho druhým vozem Eagle. Byla to jen předběžná domluva, pak Foyt utrpěl popáleniny po nehodě v Milwaukee a nějaký čas se léčil. O rok později spolu vyhráli 24 h Le Mans na továrním Fordu GT Mk.IV.

Foto: Tomáš Hyan

Vítězství ve 24 h Le Mans 1967 na Fordu GT rekordní průměrnou rychlostí 218,03 km/h

Přežil ale i řadu vážných havárií. Když v roce 1981 havaroval na oválu v Michiganu, poranil si vážně ruku. Aby se dostal znovu do formy, vlastnoručně natřel mnoho kilometrů plotů kolem svého ranče. Horší to bylo, když na něho na farmě zaútočily včely, či když málem utonul, protože se převrátil s buldozerem do rybníka. Je totiž úspěšným podnikatelem, ale rád sám pracuje na ranči. Jeho synové a vnuci se také stali závodníky.

Foto: Tomáš Hyan

Ocenění Muž roku 1967 za vítězství ve 24 h Le Mans a Indy 500 v jediném roce předal Jacque Passino, šéf motorsportu od Forda

A jak je to s českým původem?

Zdá se, že A.J. Foyt má skutečně české kořeny. Když československý emigrant, vynikající automechanik Ferda Hroch, syn jezdce ploché dráhy ze Zábřehu, který v USA působil v těch nejvýznamnějších týmech včetně Ferrari of Houston, připomněl, že podle Foytova otce opravdu jeho předci změnili příjmení z českého Fojta, začali jsme pátrat. Důkazem jistě může být úmrtní oznámení v českém jazyce, které zveřejnily noviny Nový domov, vycházející v texaském Hallettsville. Dočteme se, že Marie Foytová zemřela dne 12. srpna 1926 ve stáří 35 let, 3 měsíců a 12 dní. Přežil ji manžel Tom Foyt a děti Marie, Anton, Margaretta a Gertruda. Jejich jediný syn Anton není nikdo jiný než A.J. Foyt Senior, otec A.J. Foyta Juniora.

Další pátrání přineslo zjištění, že babička Marie se narodila v Paskově (okres Frýdek-Místek) a její manžel Thomas (Tom) Frank Foyt (1888 – 1933) je rodákem z blíže neurčeného místa na jižní Moravě. Oba zemřeli v Houstonu v Texasu, kde se od roku 1911 rodily jejich děti Marie, Anton a Gertrude. Byl to právě Anton, řečený Tony a později zvaný A.J. Foyt Senior, který zahájil motoristickou sportovní kariéru rodu Foytů.

Reklama

Související témata:
Načítám