Hlavní obsah

5 vítězů jedné z nejnapínavějších 24hodinovek Le Mans

Foto: Archiv redakce
20. 6. 2016

Byly to nervy a byly to emoce. O víkendu proběhnuvší čtyřiadvacetihodinovka byla dramatická do posledních minut. A pro některé týmy drama neskončilo ani po průjezdu cílem. Takže, kdo vlastně vyhrál?

Článek

1. Porsche 919 Hybrid

Porsche bylo po loňském vítězství favoritem, i když by vám většina odborníků jedním dechem dodala, že bude mít hodně práce s Toyotou, která je historickým sběratelem druhých míst. A ačkoliv v kvalifikacích Porsche úřadovalo a začátek závodu se pro něj vyvíjel dobře, byl to právě vůz japonské automobilky, který svou spolehlivostí nakonec sevřel zbývající Porsche do kleští poté, co jeden z 919 Hybridů uvíznul na hodinu v boxech kvůli potížím s elektrikou. 

Právě honba za prvním místem byla jedním z magnetů celého Le Mans a kvůli jejímu vývoji v poslední hodince se bude o letošní čtyřiadvacetihodinovce opět hodně psát. Historie nás učí cennou lekci - tenhle závod se rozhodnuje v posledních minutách - rozhoduje výdrž, spolehlivost jezdců i strojů, ale taky trochu toho štěstíčka. A Porsche ho mělo. Toyota mu totiž mocně ujížděla a dokonce ani stíhací jízda pilotních es ze Stuttgartu nepomáhala. Ukrajované vteřinky by v aktuálním tempu nestačily a Toyota by tak jako teprve druhá automobilka v historii (po Mazdě) slavila vítězství - po pěti druhých místech! Jenže pak se to stalo... Toyotě zřejmě vysadilo turbo a dojížděla závod pouze na elektrický pohon. 

I tak umí tahle placka až 200 km/h, ale vzhledem k tomu, že po slavné rovince Mulsanne se jezdí až dvojnásobkem, začalo Porsche Toyotu rychle dojíždět. A pak se svět zastavil, když Toyota doklouzala na cílovou rovinku a šťáva definitivně došla. Vůz zkolaboval a v boxech Toyoty měli oči jen pro pláč.

Porsche tedy znovu zvítězilo, celkově už poosmnácté, přičemž jiná Toyota skončila druhá a Audi - pronásledované technickými problémy - skončilo na třetím a čtvrtém místě. Bednu dostaly čtyři kroužky tak trochu za odměnu, protože Toyota se svým neodjetým finálním kolem nebyla klasifikována proto, že ono poslední odjeté kolo absolvovala pomaleji, než je stanoveno (limit pro vozy LMP1 je šest minut). Mrzutý konec velkolepého závodu. Dokonce i všichni z Porsche přišli Toyotu do jejích boxů politovat. I tohle je Le Mans, bojuje se do posledního kola a technika občas člověka zradí. Vozy Toyoty a Porsche patřily mezi nejspolehlivější účastníky letošního ročníku, ale vyhrát mohl jen jeden.

2. Toyota TS050 Hybrid

Jak už jsme řekli, Toyota je sběratelem druhých míst. Loni si ovšem na Le Mans a také v seriálu vytrvalostních závodů vedla tak suverénně, že mnozí tušili, že to tam letos musí spadnout. Výsledky tomu odpovídaly a začátek závodu předpovědi jen potvrzoval. Zbývalo jen vydržet a tlačit, tlačit, tlačit. Pro mnohé diváky tohoto motoristického maratonu bude Toyota alespoň symbolickým vítězem. Aki Toyoda, ředitel Toyoty, se k závodu vyjádřil přesně tak, jak mnozí doufali:

Porážka je v závodění vždycky na dosah ruky. Letos jsme poznali její hořkost velmi citelně, ale nenechte se mýlit. Na Le Mans se příští rok vrátíme a postavíme ještě lepší auto, abychom soupeřili s těmi nejlepšími. Chceme poděkovat všem soupeřům, především pak Porsche a Audi. Příští rok na viděnou, vrátíme se a budeme bojovat se vší dostupnou silou. Hledejte na trati "ty věčně druhé z Toyoty". Bitva skončila, ale válka teprve začíná!

Můžeme si být jistí, že Japonci tuhle hořkou lekci osudu využijí ve svůj prospěch. I proto byste se měli už teď začít těšit na příští čtyřiadvacetihodinovku. Vzájemné souboje Porsche a Toyoty totiž v uplynulých dvou ročnících dokázaly, že i tyhle dlouhatánské závody dovedou být patřičně napínavé. 

3. Ford GT

Jestli vám nestačí drama ohledně prvního a druhého místa, račte do kategorie GTE Pro, což jsou ty auta na Le Mans, která vypadají jako normální auta a placky se jim musí vyhýbat. Velkou story letošního ročníku byl návrat Fordu. Ten si postavil zbrusu nový závoďák na bázi supersportu Ford GT a hodlal s ním vyhrát Le Mans přesně padesát let poté, co tu původní GT deklasovalo Ferrari a Ford GT40 Mk2 se stal nejen prvním americkým vozem, který vyhrál Le Mans, rovnou to ozdobil hattrickem, když gétéčka po vyhoření Ferrari (nehody, poruchy) ovládlo kompletní stupně vítězů. Tenkrát pod kapotou úřadovaly sedmilitrové osmiválce, tentokrát Ford vsadil na přeplňované šestiválce Ecoboost o polovičním objemu, ale obrovské ambice se vyplatily. 

Protože se Ford s nasazením tří vozů týmu Chip Ganassi Racing snažil zopakovat půl století starý sen, měl zaměřeno nikoliv na pomalejší domácí konkurenci z týmů sedlajících Corvetty, ale hlavně a jedině na Italy jezdící na Ferrari 488 GTB, resp. samozřejmě na upravených speciálech pro třídu GTE Pro. Ironií osudu pak možná je, že nejkonkurenceschopnější Ferrari měl tým z amerického Houstonu. Ford GT ovládl kvalifikaci, ačkoliv si v ní trochu nesportovně pomáhal dodatečnými zátěžemi, za což byly stáje Fordu a dokonce i Chevroletu následně penalizovány. 

V závodě se pak jelo vyloženě na krev, když smečka Fordů GT honila poslední přežívající Ferrari 488. To se ovšem snažilo tak vehementně, že jedině diváci s kříšťálovou koulí mohli odhadnout, jak to dopadne. Až někdy dopoledne, pár hodin před koncem, se Ford dostal do vedení a Ferrari se dokonce jednou dostalo do hodin, takže to vypadalo, že americká automobilka přeci jenom symbolicky opět nad koníkem z Maranella (eh, z Houstonu) zvítězí. Cílem projel Ford GT o minutu rychleji, následován Ferrari, a pak i dalším Fordem. A ještě jedním. Hattrick po letech nevyšel, ale první, třetí a čtvrté místo vůbec nejsou k zahození, tím spíš, že tohle auto startovalo na Le Mans poprvé a dětské nemoci se tu nevyhnou skoro nikomu. 

Následně však Ferrari u traťových komisařů Ford napráskalo za rychlejší průjezd boxy, než je oficiálně povoleno. Ford tak inkasoval padesátisekundovou penalizaci a komisaři ještě přišli na to, že měl vadné senzory na jednom z kol. Dalších dvacet sekund a rázem vítězství pro Ferrari? Nikoliv... komisaři totiž napařili Ferrari dvacet sekund za nefungující světelné indikátory na voze. Stáj byla ještě během závodu penalizovaná stop&go průjezdem skrz boxy, ale neabsolvovala ho, takže... prohrála ve finále o deset sekund, přičemž jen o chlup kvůli penalizaci skončila druhá před třetím Fordem GT. Rozdíl činil cca čtyři sekundy. 

U Fordu tak mohou oslavovat. Ford GT se k prvním zákazníkům teprve dostane, ale už teď se může chlubit korunou krále nejslavnější čtyřiadvacetihodinovky. A vůbec bychom se nedivili, kdyby se napřesrok vrátil a chtěl znovu vyhrát. Souboj s Ferrari byl ovšem natolik těsný, že to slibuje další atraktivní podívanou. 

4. Alpine 460

A historie se psala i ve třídě LMP2, kde se konečně dočkal triumfu Nissan, ačkoliv pouze zprostředkovaně, pomocí kdysi slavné značky Alpine. Ta patří pod Renault (a tedy i pod Nissan) a v posledních letech se jí na vytrvalostních závodech poměrně dařilo. Loni ovšem u příležitosti šedesátého výročí značka ohlásila svůj návrat na silnice, kam zamíří nové sportovní vozy nikoliv pod hlavičkou Renault-Alpine, ale sólově jako Alpine. A letos v Le Mans dokázali, že Alpine neztratilo nic ze svého zvuku. Vítězstvím ve své třídě značka navázala na úspěchy ze sedmdesátých let. Velké emoce a velké vítězství v obrovské konkurenci. 

5. Ferrari 458 Italia GT

Ferrari se přesto svého úspěchu dočkalo v kategorii GTE Am, kde dvojice na Ferrari 458 Italia v podstatě od začátku dominovala a jasně ujela Astonům, Corvettám a 911kám. Největším soupeřem Italů byli schopní piloti na Porsche 911 RSR, kteří ale nakonec stačili jen na třetí příčku. I v Itálii se proto v neděli bouřlivě slavilo. Tedy alespoň zprostředkovaně, protože tým, který vyhrál byl opět americký - Scuderia Corsa totiž navzdory názvu sídlí v Los Angeles.  

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama