Hlavní obsah

Tohle byla Targa Florio - 600koňové speciály v plném provozu

V den závodu byla trať uzavřena, ale tréninky se jezdily za plného provozu...; autor: Archiv Targa Florio

8. 8. 2018

Targa Florio, to je jeden z nejdrsnějších a nejstarších vytrvalostních závodů, které kdy historie automobilového sportu poznala. Jezdí se dodnes, ale už jen jako vzpomínková akce. Nicméně v 70. letech se na víc enež stokilometrovém okruhu tvořeném normálními silnicemi proháněla 600koňová závodní auta za plného provozu...

Článek

První závod Targa Florio se jel 6. května 1906 a na start se mohla postavit jen sériová auta vyrobená minimálně v deseti exemplářích. Nakonec jich právě deset stálo i na startu, nicméně závodníci byli nadšeni. Tři kola, 446 kilometrů a po staletí neudržované horské silnice, kdy se jelo po šotolině, betonu a dlažebních kostkách. Historicky prvním vítězem Targy Florio se stal Alessandro Cagno, který trasu urazil za devět hodin průměrnou rychlostí 50 km/h. Jenže o deset let později už byla Targa Florio vyhlášeným podnikem, kde závodili ti nejlepší jezdci z celého světa, od roku 1921 vzrostla prestiž Targy díky účasti továrních týmů Alfy Romeo, Fiatu a Mercedesu.

Pro české fanoušky je nejzajímavější, že v roce 1927 se na startu objevuje Eliška Junková s lehkou Bugatti 37 jako vůbec první žena, ale po poruše řízení a havárii mohla být ráda, že vyvázla živá. O rok později se po pečlivé přípravě postavila na start se silnější Bugatti 35B svého manžela, celých pět kol jela naprosto fantasticky a všechny jezdce jako Alberta Diva, Louise Chirona, Giuseppe Campariho nebo Tazia Nuvolariho nechávala za sebou! Nebýt defektu v posledním kole, tak opravdu vyhrála, ale nakonec z toho bylo páté místo absolutně a první v kategorii netovárních jezdců.

Na Tarze se závodilo až do druhé světové války,  v roce 1932 se poprvé jelo po novém okruhu Piccolo Circuito delle Madonie, který měřil 72 kilometrů a jezdci ho absolvovali desetkrát. Nuvolariho rekordní průměr 79,3 km/h tehdy vydržel dalších dvacet let. Start a cíl byl v městečku Cerda a závodníci klesali z výšky 600 metrů až k vodní hladině, kde je kolem pobřeží čekala šestikilometrová rovinka, delší než slavná Mulsanne v Le Mans. Jezdci se také museli vypořádat se zrádnými úzkými uličkami mezi domy ve vesnicích a obrovským převýšením, když vystoupali do hor.

Od roku 1955 se Targa Florio stala součástí světového šampionátu sportovních aut a všichni ji chtěli jet a vyhrát. Tehdy se jelo třináct okruhů, takže přibližně deset tisíc zatáček a deset hodin jízdy. Stirling Moss tenkrát vyhrál a pak přiznal, že závodil nadopovaný amfetaminy.

Targa pak pokračovala dál, ale auta byla šíleně rychlá, závodníci čím dál hladovější a trať pořád stejně nebezpečná, takže se nakonec stalo, co se stát prostě muselo - v roce 1977 vyletěl vůz Osella do diváků, čtyři zabil a sedm zranil, což byl definitní konec tohoto závodu. Byl ale skoro zázrak, že k takovému incidentu nedošlo už dřív... Zatímco v den závodu byla trať zavřená, tréninky se jezdily za plného provozu. Podívejte se, jak se v roce 1972 chystal na závod Mario Andretti se svým Ferrari 312PB a Vic Elford s Alfou Romeo T33TT...

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama