Hlavní obsah

Pět německých dálničních křižníků

Foto: Archiv Garáž.cz

Obrovská porce koní a newtonmetrů žene v levém pruhu vpřed několik tun luxusu, zatímco tmu krájí namodralá záře světlometů. Pojďme se zasnít a cestovat rychle, zábavně i stylově!

Článek

Jistě, super-sedany dělají i jiné automobilky, ale ty německé jsou v tom tak nějak nejlepší. Tak si pojďme připomenout, proč tyto stroje máme rádi. Tady je pětice zajímavých.

Volkswagen Phaeton W12

Foto: Archiv Garáž.cz

Vlastně jediné auto od VW, které má šanci být označené za supersedan. Jistě, byl to komerční propadák a automobilka na něm prodělala. Jenže benzínový Phaeton je dneska hodně cool auto. Volkswagen tehdy měl na rozhazování a vyrobil luxusní sedan nejlépe, jak uměl. Ve výbavě je vše a pod střízlivou elegantní karoserií se ukrývá šestilitr W12 z Bentley, stejně jako celá platforma Continentalu GT. Plno lidí nedá na střízlivě vypadající Phaeton dopustit a mnozí říkají, že byl lepší než soudobé Audi A8.

Audi RS6

Foto: Archiv Garáž.cz

Pojďme ale výše v hierarchii koncernu a podívejme se na produkci z Ingolstadtu. V té nejvyšší třídě má Audi už léta model S8. Milujeme ho už od první generace, která zazářila ve filmu Ronin, ale i ta současná třetí vás velmi rychle teleportuje k 250 km/h. Na jejím vzhledu to ale není tak úplně znát, což se nám pochopitelně líbí. Ještě víc pozornosti bychom ale měli věnovat špičce nabídky, tedy modelům RS. Zde vládne limuzína RS6, která zejména v generaci C5 byla skvělá. Nápadnost je jí cizí a spíš se tváří jako sleeper. Jenže když se necháte unést a sešlápnete plyn k zemi, dojedete na konec německé dálnice dřív, než řeknete slovo Autobahn.

Mercedes-Benz E500 W124

Foto: Archiv Garáž.cz

No jistě, mám sice nejradši 190E 2.5-16, ale to není zrovna dálniční křižník. Ovšem i Mercedes měl senzační supersedany, třeba Mamuta W140 s prvním V12 v nabídce automobilky. Je to kára jak pro mafiány a je dnes super-cool. A kvality měli i jeho mladší menší sourozenci, E55 a zejména E63 AMG W211. To krásně balancovalo mezi agresivním a elegantním stylingem a ještě bojovalo s ufony v komedii Man in Black II. Senzační byl také sedan 450SEL 6.9 W116, o kterém jsme už jednou dříve psal. U mě ale vyhrává menší sedan  E500 W124. Má jednoduchý design a jeho kvalita je pověstná, takže vás nikde nenechá a bude jezdit, dokud fosilní paliva zcela nedojdou. A má absolutní respekt, který z něj dělá opravdový dream-car.

BMW M5 E39

Foto: Archiv Garáž.cz

BMW v tomhle výběru chybět nemůže, dost možná dělá na podobnou práci ty nejlepší silniční dělníky. Například M pětka generace E34, ještě se žraločími rysy, už ale trochu modernější. Dodnes vypadá zatraceně skvěle, i pokud to není plnotučná M5. Senzační je také kurýrova sedmička E38, která byla nonšalantní a elegantní, jako dlouho po ní žádný sedan z Mnichova. A vozila i Bonda, takže byla super. Ale takové to pravé obratné BMW se sportovním duchem bych vybral přeci jen ještě jiné – pětku E39. Je to dodnes jeden z nejlépe vypadajících sedanů této značky, či sedanů vůbec. Vypadá cool, dost atleticky, dost svalnatě a přitom stále elegantně. Většina fandů jej považuje za poslední echt poctivé BMW z předBangleovské éry.

Alpina B10 BiTurbo

Foto: Archiv Garáž.cz

Asi si říkáte, že mi došly německé automobilky. Máte vlastně pravdu, ale já mám eso v rukávu. Vzpomněl jsem si totiž na nadšení, když jsem řídil Alpinu B11. A vlastně i na dost podobné zážitky zpoza volantu verze B10 3.5/1 (postavená z 535i E34), o které se s vámi možná také někdy podělím. Vrcholem ovšem byl model Bi-Turbo z let 1989 až 1994, který vznikl jen v 507 kopiích. Jak název napovídá, měl jeho šestiválec 3,5 litru dvě turbodmychadla Garett T25. To z něj dělalo nejrychlejší sedan na světě s výkonem 360 koní a točivým momentem 520 Nm. Stovku tohle auto zvládne za 5,6 sekundy a maximálka je 290 km/h, což je v teritoriu Ferrari Testarossa. Cena byla oproti BMW M5 dvojnásobná, ale patrně to za to stálo. Výrobu ukončil konec motorů M30, posledních 50 kusů automobilka poslala právě do Alpiny.

Reklama

Načítám