Článek
Byť má úroveň driftovacích závodů v Česku stále rostoucí úroveň a organizátoři se drifty snaží přiblížit širšímu spektru diváků i závodníků, stále můžeme tiše závidět našim severovýchodním sousedům. Nejen díky snaze zavděčit se masivní divácké základně (srovnatelné s rally soutěžemi) se polští pořadatelé pokouší v různých šampionátech nabídnout rozmanité závodní tratě. Vedle tradičních letištních ploch a okruhů se tak třeba v rámci série Drift Masters GP pořádá několik soutěží i na fotbalových stadionech, kde je vždy připravena asfaltová trať postavená jen kvůli danému závodu - to by samosebou nešlo bez velmi silného partnera. A občas se někteří z organizátorů uchýlí i k zdánlivému kombinování disciplín, totiž že uzavřou úsek silnice evokující spíše trať závodu do vrchu nebo rychlostní zkoušku na rally a drifterské závody pořádají zde.
Už před několika lety se takto závodilo na jedné z ulic Wodzisławu Śląskim nedaleko Ostravy, na kopci u Załuże a divácky velmi oblíbeným se v průběhu let stal závod v Karpaczi pod Sněžkou na relativně rychlé a nebezpečné trati jak pro jezdce, tak pro diváky. Tentokrát se k tématu touge rozhodli vrátit lidé kolem šampionátu Drift Open, spojili síly s Automobilklubem Ziemi Kłodzkiej a závod uspořádali společnými silami na zakroucené silnici na úpatí Czarnej Góry, na dohled Kralickém Sněžníku, neboli nedaleko Jeseníku.
Listina přihlášených jezdců vypadala optimisticky (dohromady mělo startovat šest desítek jezdců), realita však byla jiná - v sobotu se na trati prohánělo kolem pětačtyřiceti driftovacích speciálů. Někteří nedorazili kvůli problémům s auty, jiní kvůli problémům zdravotním, další prostě proto, že nedorazili. Upřímně řečeno bylo i tak závodníků až až. Tréninky na náročné a nevyzpytatelné trati začaly už během pátku, v sobotu pokračovaly do kvalifikačních jízd do nedělního závodu, jenž probíhal vyřazovacími tandemovými jízdami. V těch jedou přetáčivým smykem dvě auta za sebou a druhý vůz se snaží kopírovat pohyb, úhel driftu, rychlost vozu prvního a v ideálním případě i vytvořit tlak (avšak ne přímým kontaktem) a donutit prvního jedoucího k chybě. Po projetí úseku se jízda jede ještě jednou, nicméně s vyměněnou pozicí vozů. O výherci rozjížděk nerozhodují stopky, ale porota, jenž hodnotí jednotlivé aspekty jízdy - řidič s vyšším bodovým ziskem postupuje do dalšího tandemového souboje až k finále.
Náročnost závodu zvyšovalo hned několik aspektů - charakter vybraného úseku, který byl na několika místech nerovný a opravovaný; prakticky nulová možnost pořádně se odvázat, protože chyba jezdce většinou znamenala "poruchu na karoserii" v lepším a zničené auto v horším případě a kvalifikační jízdy trochu nešťastně poznamenaly změny počasí doprovázené deštěm, přičemž následné nerovnoměrné osychání asfaltu udělalo nejednomu drifterovi z rukou vánočku. Avšak nic z toho nebylo důvodem pro zachmuřené pohledy diváků. Jezdci se se silnicí prali srdnatě a předváděli odvážné nájezdy do zatáček a precizní kontrolu překoňovaných závodních speciálů (jela zde auta s výkonem až osm set koní) na netradiční úzké trati prosté únikových zón. Prostě čirý punk. Kvalifikací bohužel neprošel jediný statečný z Česka - David Levička jezdící s BMW E36 s čtyřistakoňovým osmiválcem z M5. Kromě toho, že to pro něj byl úplně první závod na horské silničce, tak doplatil na výše zmíněný déšť, nestejně oschlý asfalt během kvalifikačních jízd a nemožnost se s tratí pořádně sžít. Ale nebyl jediný - do nedělních tandemových jízd postoupilo "pouze" 26 jezdců.
Neděle se vyvedla parádně a to jak z pohledu počasí, tak průběhu závodů. Pořadatelé skvěle zvládli pověstné polské fanoušky tak, aby nikdo nebyl v přespříliš nebezpečných místech tratě (což byl v rámci výše zmíněné Karpacze takřka nadlidský úkol) a harmonogram akce se výrazně neměnil ani při přestávkách kvůli nehodám. Zvláštní pohled se divákům naskytl při prezentaci šestnácti závodníků postupujících do osmifinále - převaha vozů značky BMW byla patrná celý víkend, nicméně mezi šestnácti nejlepšími byla více než polovina vozů generace E30.
Zbytek tvořila BMW generace E36 a E46, Nissany S13 a S14 a Opel GT v drifterském světě slavného Pawla Trely. Převaha bavorské značky byla nakonec znát i na stupních vítězů, kde se umístila hned dvě BMW E30 a to sice Kuba Jakubowski na druhém a Jakub Smuszkiewicz na třetím místě. Na nejvyšší stupínek vystoupal Jerzy Tecław s černým Nissanem 200SX S13.
A co že je to "touge"? Snad mě znalci japonského automobilového prostředí neukamenují za tvrzení, že se tak v přepisu říká horské silničce, na kterou se jezdívali pouliční závodníci vyřádit. Míněno závodit čistou stopou nebo driftem. A protože se formát driftovacích závodů začal šířit právě z Japonska, došlo i k přejímání tohoto výrazu. Především tedy v rámci driftů na silnici v kopcích či horách. Doporučuji nějaký takový podnik navštívit, pokud jste fanoušky motorsportu a rádi objevujete něco nového - v Evropě se jich jede do roka jenom pár, ten nejbližší se koná v Maďarsku. Mrkněte do fotogalerie, pokud stále váháte!
Drifty v České republice
Pokud byste se chtěli vypravit nazvody v driftu konan v tuzemsku tak vězte, že většinu informac naleznete na adresehttp://www.drifting.cz. Konaj se tři šampionty -dva v driftuna okruzch v Sosnov, Brně,Hradci Krlov a několika zahraničnch okruzch ajeden v gymkhaně během tuning srazů. Na všechny se samosebou můžete vydat jako divk nebo zde startovat s adekvtn technikou - je to přeci jen lepš cesta k zskn rad a zkušenostoprotitrninkuv běžnm provozu.