Článek
Návrh dojednávaný v posledních dvou letech bývá označován jako zákaz prodeje aut se spalovacími motory, neboť by od poloviny příští dekády zásadně prodražil jakékoli uhlíkové emise u nových osobních vozů a dodávek. Loni v říjnu se členské státy dohodly s Evropským parlamentem na finální verzi plánu, jehož cílem je zvýhodnit pořízení aut poháněných ekologickými palivy, parlament jej pak definitivně schválil v polovině února.
Nyní už schází pouze finální souhlas členských zemí, který často bývá pouze formalitou. Podle webu Politico měli dnes unijní velvyslanci „položit základy“ pro tento krok plánovaný na 7. března, mluvčí švédského předsednictví Daniel Holmberg však oznámil odklad na „pozdější jednání Rady“. „Coreper se k otázce vrátí v patřičném čase,“ dodal s odkazem na označení pro radu velvyslanců.
Výhrady k dojednané podobě emisního balíku vyjadřuje německá vláda, podle zákulisních informací také Itálie, Polsko a Maďarsko. Německý ministr dopravy Volker Wissing tento víkend uvedl, že Berlín by plán nulových emisí u nových automobilů neměl podpořit, dokud Evropská komise nepředloží návrh ohledně výjimky pro vozidla, která by spalovala klimaticky neutrální syntetická paliva.
Návrh mířící proti motorům na fosilní paliva je součástí unijní klimatické strategie známé jako Fit for 55, která má evropský blok do konce dekády dovést k 55procentnímu snížení uhlíkových emisí oproti přelomu tisíciletí. Případné dotažení návrhu o nulových emisích v automobilové dopravě by ještě nemuselo znamenat definitivní konec prodeje aut na benzin a naftu, neboť instituce EU se dohodly že Evropská komise v roce 2026 zhodnotí, zda je v silách EU tohoto cíle k roku 2035 dosáhnout, či zda jej například odložit.