Článek
Určitě si vzpomínáte na ty palcové titulky staré sotva několik měsíců. Norové mají třicetiprocentní podíl elektromobilů. Takhle se to má dělat, Evropo! Ano, někteří novináři rovnou šili do ostatních zemí EU a nabádali je k větší aktivitě, velkoryse přehlížejíc nesmyslně velkorysé norské pobídky při nákupech těchto vozů. Jinými slovy: na elektromobily se dávaly všemožné vratky a osvobození od daní, běžné vozy se spalovacími motory byly naopak ve srovnání s ostatními zeměmi příliš drahé. Norsko si to obhajovalo tím, že jeho největším bohatstvím je jeho příroda a nerostné zdroje a ty je třeba chránit čistými pohony. Jenže překotný nákup elektromobilů byl motivován snahou ušetřit, nikoliv zeleným svědomím. A jakmile se norské pobídkové fondy vyčerpaly, odpovídajícím způsobem klesnul i počet prodaných ekovozů. Norové dlouho hledali cestu, jak naplnit vyplundrované pokladny. A zdá se, že ji našli. V důsledku by to však mohlo znamenat návrat k benzínu a naftě.
Kromě zrušení většiny zelených pobídek, nebo alespoň jejich drastického omezení, totiž norská vláda uvažuje o zavedení daně na těžké vozy. Ty podle ní způsobují nadměrné opotřebení silnic a za to by se tedy mělo připlácet, dokonce až několik tisíc dolarů na prodejní ceně takového vozu. Konkrétně jde o auta s váhou nad dvě tuny, což shodou okolností platí i pro obě nejprodávanější Tesly na norském trhu - Model S a Model X. A platit to bude i pro jakékoliv větší elektrické SUV, protože baterie s odpovídajícím dojezdem budou vždy násobně těžší než spalovací motor.
Pod dvě tuny se dostanou jen kompaktní elektromobily, které ovšem zhýčkaným Norům a Evropanům obecně nebudou po chuti, protože teď přece frčí SUV. A vlastně i takový velký elektrický sedan bude mít problémy dostat se váhově pod dvě tuny, takže auta, která byla dříve nucena pod tlakem se slevami několik tisíc dolarů, jim teď budou prodávána naopak o tisíce dolarů dráž, protože luxus a prostor něco stojí. Žít v Norsku, byli bychom z veletočů tamní vlády asi trochu na větvi. Zvlášť argumentace nadměrným opotřebením vozovky skutečně zavání jen snahou rychle získat od řidičů peníze. A je to zákeřná taktika, protože většina automobilek se teď žene za elektromobily a zároveň plánuje vyrábět už jen SUV různých velikostí, protože to a) lidé chtějí, b) lépe se na tom vydělává, c) snadno se to elektrifikuje. Nicméně je to další důkaz toho, že elektrická revoluce v Norsku byla trochu předčasná a ze zářného příkladu se rychle stává spíše cenná lekce pro zbytek Evropy. Snad si to uvědomí i ti starostové velkých měst, ohánějící se zákazem spalovacích motorů ve svých centrech do pěti až deseti let. Takový časový rámec je totiž přinejlepším optimistický, mnohem spíš ale naivní až utopický.