Hlavní obsah

Nástupce Škody 130 RS měl jít do výroby!

Foto: Archiv Garáž.cz
1. 10. 2017

Československý závodní speciál měl na sklonku let na růžích ustláno. Moc vážných konkurentů ve své třídě neměl a tak kraloval. Jenže když se homologace blížila ke konci, bylo třeba vyvinout nástupce. Bohužel, projekt byl předčasně ukončen.

Článek

Právě v roce slavného vítězství Škody 130 RS na Rallye Monte Carlo už se rodily plány na jejího úspěšného nástupce. Zapojen byl i Ústav pro výzkum a vývoj motorových vozidel, který navrhoval aerodynamickou karoserii. Ta vznikla nejprve jako maketa v měřítku 1:5 a byla testována v aerodynamickém tunelu v Letňanech, kde sídlil Výzkumný a zkušební letecký ústav. Ten jediný totiž podobným zařízením disponoval. Vzhledem k uspokojivým výsledkům zkoušek se následně přistoupilo k výrobě reálného funkčního prototypu.

Foto: Archiv Garáž.cz

Ten si ponechal střední část skeletu s výztuhami shodnou s typem 130 RS. Přední i zadní část však byly kompletně přepracovány dle makety. Předek byl kompletně výklopný a aerodynamický, i světla byla schována pod plastovými kryty. V předním spojleru pak byly umístěné přídavné světlomety a otvory k brzdám a chladiči ze sedanů 105/120. Jiný byl i tvar vyšší zadní části s hranatým víkem, kam již nezatékalo. Sedan 105/120 poskytl autu i nová zadní světla.

Foto: Archiv Garáž.cz

Pod zadní kapotou se ale nic nezměnilo, motor ze 130 RS se dvěma dvojitými Webery fungoval skvěle a nebylo třeba jej nahrazovat. Byť se už tehdy vědělo, že rozvod OHV je zastaralý. Stejná byla i čtyřstupňová převodovka nebo výfuk s příčným tlumičem, tentokrát ale ukrytý v zadním nárazníku (u 130 RS byl umístěn venku mimo obrys auta. Motor byl ovšem upraven odborníky z ÚVMV a ČVUT s použitím počítačů. Finální výkon byl 100 koní při 6500 otáčkách, auto navíc díky lepší aerodynamice při rychlosti 150 km/h potřebovalo jen 10 litrů paliva, zatímco stará 130 RS si žádala 15 litrů. Nádrž se přestěhovala za přední nápravu.

Foto: Archiv Garáž.cz

Zadní zavěšení tvořila trojúhelníková ramena. Upravovaly se i brzdy, kotouče vpředu byly vnitřně chlazené a zakusovaly se do nich čtyřpístkové třmeny. Kotouče byly také na zadní nápravě. Hodily se, když jste auto dostali až na maximálku 191 km/h, na stovce bylo za méně než 10 sekund. A vážilo jen 827,5 kg.

Foto: Archiv Garáž.cz

S původní zelenou se prototyp musel záhy rozloučit a byl přelakován do barev připomínající závodní speciály Škoda. Právě takto jej automobilka prezentovala i na Mistrovství Evropy cestovních aut 1981 v Brně. Už se plánovala malosériová výroba a homologace, když FIA kompletně změnila předpisy a zavedla nové třídy – víceméně sériové automobily A a B pro speciály. Vývoj typu 739 byl nadále zbytečný, auto by totiž nesmělo na závodech bodovat a tak byl celý projekt ukončen. Homologace typu 130 RS byla o dva roky prodloužena a jako nástupce byl určen sedan 130 LR pro skupinu B.

Foto: Archiv Garáž.cz

K zákazníkům se civilní verze nedostala. Škoda, měla prý dostat mrkačky, protože světla pod plexi kryty se špatně seřizovala a paprsky se nevhodně zrcadlily. Nic z toho se ale nestalo a tak existuje dodnes jediný prototyp. Ten je majetkem muzea automobilky a můžete si jej často prohlédnout v Mladé Boleslavi.

Foto: Archiv Garáž.cz

Reklama