Mercedes-Benz SLK 200 Kompressor – Léto v plném proudu

O mé osobě už pravidelní čtenáři asi leccos vědí. Mám rád sportovní auta, stará auta, nepohodlná auta. Neřeším jejich výbavu či výkony v absolutních číslech. Zaměřuji se čistě na jízdní zážitky, které obvykle přicházejí díky nedokonalostem. Miluji auta, která umí zahrát na lidské emoce, a vůz vám dokáže díky nim tak říkajíc přirůst k srdci.

Myslím si, že tohle je i část definice malé sportovní otevřené Mazdy, která je jinak objektivně docela slabá, příliš malá a pro mnohé navíc spartánská. Píšu tento odstavec a usmívám se, protože při slově „spartánská“ mi vytane na mysl Lotus Elise anebo Lotus Seven (Caterham). To jsou teprve ty pravé otevřené vozy pro správné benzinové hlavy.

Sedím v tmavém koženém interiéru stříbrného Mercedesu SLK, poslouchám, jak elektromotory stahují pevnou skládací střechu, a v mezičase trošku filozofuji. Pro typické zákazníky Mercedesu-Benz je SLK synonymem pro malou „motokáru“. Vůz je poměrně tvrdý, má krátký rozvor a sedí se nízko.

Svět je vyloženě relativní. Protože pokud zrovna přesednete do SLK z hliníkové „vany“ kokpitu v Lotusu Elise, bude vám sedadlo v mercedesu naopak připadat jako pohodlné klubové křeslo. Všude okolo najdete spoustu tlumícího materiálu a auto vám bude připadat příliš těžké. Ve skutečnosti to s jeho nesportovními vlastnostmi není tak zlé a myslím si, že podstatu jeho kouzla jsem za posledních několik dní konečně odhalil.

Zrovna dnes a zcela náhodou jsem jel ve stříbrném SLK, vypůjčeném jako ostatně vždy v případě ojetých vozů přes AAA Auto, když naproti mně po silnici burácí pravý Mercedes-Benz SLR. Byl to vzácný okamžik. Přední částí jsou si s SLK druhé generace, které je označované jako R171, podobné, zbytek už přeci jen méně. Já mám pod kapotou jen čtyřválcovou osmnáctistovku, zatímco kolemjdoucí by hádali dle vzhledu auta minimálně dvojnásobek. A to je současně jedním z lákadel tohoto malého mercedesu. Vypadá draze, ačkoli není. Velká třícípá hvězda se vyjímá na masce chladiče, kapota je protáhlá, docela dlouhá a kožený interiér vypadá velmi luxusně.

Drahý dojem ale kazí detaily. Aby SLK udrželo cenový krok s BMW Z4 a zůstalo levnější než Porsche Boxster, které je jízdně přeci jen v úplně jiné zážitkové třídě než oba jmenovaní němečtí konkurenti, muselo se tu a tam šetřit. Plasty, které nejsou vyloženě na očích, jsou úplně stejně obyčejné jako třeba ve výrazně levnější soudobé Mazdě MX-5 (NC) a design interiéru postrádá hlubších designerských nápadů. A možná je to tak dobře, protože SLK je přesně takové, aby ho kdokoli se zkušenostmi z jiných mercedesů uměl řídit ihned a bez zbytečného zkoumání návodu k použití a zvykání si na auto.

Pevná skládací střecha se stala velkým trumfem tohoto auta v roce 2004, kdy se automobil představil. Vůz chvíli dokonce fungoval jako pace car při závodech Formule 1, kde vystřídal předchozí Mercedesy CLK. Střecha se dala otevřít i zavřít plně elektricky tlačítkem na středové konzoli, její stažení či otevření trvalo jen 22 vteřin. U Mazdy MX-5 to bylo sice rychlejší, ale vše jen poctivě ručně. A střecha byla navíc jen plátěná, alespoň do doby, než se systémem pevné skládací přišli v modelu označovaném jako PRHT.

O mechanizmus střechy je potřeba v SLK vyloženě pečovat, kontrolovat, zda nejsou jednotlivé klouby systému zanesené, sledovat, zda se chod náhodou nezpomaluje. Ideální bude každoročně servis střechy svěřit specializované dílně, která s ním má už zkušenosti. Systém pohání hydraulická pumpa a v případě poruchy je její výměna drahá. Na druhou stranu, výměna plátna na klasické střeše, pokud po letech přijde, není o nic levnější.

Technika Mercedesu SLK je poměrně robustní. Řídil jsem v životě dva exempláře a paradoxně z opačných spekter ceníku. Jednou jsem si v minulosti půjčil vrcholný model SLK 55 AMG v černé barvě na devatenáctipalcových kolech a nyní jezdím v základní „dvoustovce“ na sedmnáctkách. To víte, že mercedesu ručně skládaný osmiválec z Affalterbachu náramně sluší. Pod velkou kapotou by měl být velký motor. Jenže zbytek auta mi připadal, jako by kvalitám fantasticky znějícího motoru s neutuchajícím zátahem nestíhal.

SLK má i v této verzi vzadu otevřený typ diferenciálu, relativně ležérní automatickou převodovku 7G-Tronic a poměrně pomalé řízení. Přál jsem si, aby díky převaze motoru „rozdrtilo“ SLK AMG na žebříčku sportovních roadsterů Porsche Boxster, ale bohužel se mu to nepovedlo. SLK zůstalo i ve vrcholné verzi proti Boxsteru poněkud neohrabané a jízdně neotesané.

Verze, kterou testuji nyní, je zcela jiná. Výkon kompresorem přeplňovaného čtyřválce je jen 163 koní a k charakteru zbytku auta perfektně ladí. Ve skutečnosti je i tento základní motor velká radost. Kompresor přidává potřebný točivý moment a charakteristika nástupu výkonu zůstává ukázkově lineární. S manuální šestistupňovou převodovkou se řadí fajn a celkově se mi SLK moc příjemně řídilo.

Není to sporťák jako právě několikrát v textu zmiňovaná Mazda MX-5, ani to není takový hrubián jako vrcholná verze AMG s pěti a půl litrovým osmiválcem o výkonu přes 360 koní. Základní SLK je moc příjemný roadster pro každou příležitost a jeho majitel nemusí dělat příliš kompromisů, pokud se s ním kamkoli vydá.

Pokud zrovna sedíte u vody a přemýšlíte, že by se ještě dal zbytek léta strávit v autě s otevřeným nebem nad hlavou, ale se sportovními vozy obecně příliš zkušeností nemáte, zdá se mi SLK typ R171 v jeho základním provedení jako ideální volba. Motory jsou prověřené, spolehlivé a slouží bez potíží v dalších modelech značky své doby. Řízení vám nebude připadat příliš ostré, snad jen mírně tužší a jízdní vlastnosti podvozku jsou zcela nezáludné. Odpružení je velmi tuhé, ale ne vyloženě tvrdé. Auto nepřenese do interiéru žádné ostré rány, ale současně je evidentní, že mu extrémní povrchy, jakými jsou třeba kočičí hlavy na Hlávkově mostě v Praze, moc nevyhovují. Německé auto je zkrátka stavěné pro německé silnice.

Pokud bych si troufl srovnávat s dobovou konkurencí, tak BMW Z4 bude proti SLK ještě tvrdší a v kombinaci s runflat pneumatikami na špatném povrchu vyloženě nepříjemné. Má však výhodu v zajímavějším výběru motorů, protože i v základnějších provedeních najdete řadový šestiválec o objemu 2,2 litru o výkonu 170 koní. Tenhle motor lépe lahodí motoristickým ušním bubínkům.

Porsche Boxster se sice ve své době s mercedesem SLK srovnávalo, ale dnes po letech bych tvrdil, že jde o auto jiné kategorie. Boxster je ve všech svých generacích fantastické, všestranné a skvěle naladěné sportovní auto. Současně si díky slavnému jménu vydobylo i podstatně vyšší zůstatkovou hodnotu. Za cenu jednoho zachovalého Porsche Boxster pořídíte dnes dva Mercedesy SLK. Nicméně i cena dalšího provozu bude opět silně ve prospěch Mercedesu. Porsche je zkrátka drahé.

Nejvíc si člověk musí dát pozor sám na sebe. Myslím tím ono chvilkové opojení po zkušební jízdě naleštěným roadsterem v bazaru, kdy člověk má chuť impulzivně nakupovat. Postupujte racionálně, jako byste si šli pro běžný rodinný kombík. Prověřte si historii podle VIN, u dovozu buďte obzvlášť opatrní, zejména pokud jde o auta dříve dovezená například z USA, Kanady či Spojených arabských emirátů. Sportovní roadstery se v těchto zemích dají koupit na aukcích levně, ale dovozci často přivážejí auta po haváriích, která se opravují v Pobaltí nebo v Polsku, získají evropské doklady a potom dále cirkulují. U evropské specifikace Mercedesu SLK nemusíte mít tolik strachu, historie se dá snáz dohledat. Nejjednodušší je to v případě aut, která se od začátku prodávala v Česku.

Vyzkoušejte pořádně mechanizmus střechy, protože opravy jsou drahé, a zaměřte se na korozi karoserie. Přeci jen, tomuto autu už je povětšinou přes deset let a starší mercedesy téhle doby bohužel rezivějí, byť je generace R171 daleko odolnější korozi než její předchůdce. Zkontrolujte víko kufru, nosník zavěšení zadní nápravy, prohlídněte auto bedlivě zespodu. Pod kapotou rozhodně zkontrolujte prostor pro autobaterii a veškeré odtokové kanálky. Můžou být zanesené a stojící voda pak následnou korozi jen podpoří.

Interiéry jsou trvanlivé. O čtyřválcový motor a převodovku bych se nebál, specifické závady je netrápí, hlídejte snad jen napínáky řetězových rozvodů. Větší riziko nesou šestiválce v SLK350 z prvních ročníků před faceliftem, který přišel ke konci roku 2008. V případě automatu ať už pětistupňového nebo modernějšího sedmistupňového zjistěte, zda v něm byl už vůbec někdy vyměněn olej, a pokud nevíte, neotálejte s tím.

Za dobré kusy pořád zaplatíte kolem tří set tisíc korun, ale podezřele levná auta, o kterých prodejce nebo předchozí majitel takřka nic neví, se o to víc můžou prodražit na následném servisu. Konkrétní kousek, se kterým jsem jezdil, pocházel původně z dovozu, ale šlo specifikací o evropské auto, které působilo po všech směrech zachovale.

Nicméně větší servis a celková kontrola před koupí jej rozhodně čeká, ale pokud nový majitel nebude šetřit a nezanedbá pečlivou každoroční předsezonní údržbu, bude mít z SLK určitě radost. Minimálně do doby, než našetří na pořádný Mercedes-Benz SL s osmiválcovým motorem. Anebo se naopak rozhodne jít jinou cestou, propadne kouzlu sportovních vozů a udělá si radost s Porsche Boxster anebo se rozhodne pro lehkou, purističtější a k peněžence velmi šetrnou Mazdu MX-5. Ale v onom mezidobí mu bude stříbrné SLK dělat velkou radost. Je jako stvořené na velký výlet za mořem a k chytání posledních slunečních paprsků letošního léta.