Citroën C4 Picasso 1,6 HDI - Najdi 10 rozdílů

Základní Picasso postavené na model C4 se dočkalo zatím dvou generací, přičemž ta druhá je v polovině životního cyklu, takže na začátku roku došlo na tradiční facelift. Ten je tak decentní, že na hledání změn na exteriéru a v interiéru byste potřebovali lupu. To na druhou stranu nesnižuje kvality tohoto Citroënu jakožto rodinného vozu. Kratší Picasso vyniká právě variabilitou, praktičností a pohodovým podvozkem. Nic dalšího se vlastně od něho ani neočekává. 

Design se zásadním způsobem změnil s příchodem druhé generace, kdy se z "ošklivého" káčátka stalo relativně pohledné a zakulacené auto. Světla se rozdělila do dvojího uspořádání, kdy vrchní úzký diodový proužek navazuje na charakteristickou masku chladiče. Ve faceliftované verzi došlo k ještě většímu zůžení proužku světel a úpravě předního nárazníku. Ten měl ve své vrchní části další úzký proužek, který se pro tentokrát výrazně rozšířil a rozdělil předek na dvě části. Zvětšily se také otvory pro přívod vzduchu a okolí mlhovek ve spodní části dostalo stříbrné orámování. Zadní část zůstala téměř beze změn, jen se lehce poupravilo vnitřní uspořádání svítilen, které jsou po faceliftu ve full LED a mají 3D efekt. Suše subjektivně mohu konstatovat, že design druhé generace se mi líbí a z Picassa udělala na první pohled líbivé auto. Zadní část s pátými výklopnými dveřmi také poukazuje na praktičnost vozu. Jsou extrémně vykrojené až do boků karosérie a nabízejí téměř bezkonkurečně pohodlný a velký přístup do zavazadlového prostoru. Extrémně nízká je nakládací hrana. Já bych ještě Picasso vzadu vybavil odrazkami pod pátými dveřmi, tak jako to má Opel Insignia Combi, které by v noci osvětlovaly zadní část po otevření pátých dveří. 

V interiéru se toho měnilo ještě méně. Došlo na výměnu dekorů, úpravu barevných kombinací a orámování výdechů v imitaci chromu. Rovnou zmíním jeden mínus, který se vztahuje k motivům dvojice displejů, které si můžete měnit dle svých představ. Tři ze čtyř barev se dají snést, ale oranžová připomíná probarvení displejů z devadesátých let. Celkově je pro mě řešení dvojice velkých displejů nad sebou trošičku příliš. Je příjemné, že před řidičem je dobrý výhled a centrální umístění mě docela baví, ale přijde mi zbytečný ten další displej pod ním. V dnešní době chytrých telefonů by stačil jen ten horní, na kterém by se snadno dalo nastavit a zobrazit úplně všechno. S ergonomií interiéru nebyl žádný problém a celkově mě těšil svou praktičností jak vepředu, tak i na zadních sedadlech. V přední části je nadprůměrné množství odkládacích prostorů, které se pro rodinu hodí na delších cestách či dovolené. Držáky nápojů, dostatečně dimenzované dveřní kapsy a velká schránka na mnoho drobností za řadící pákou podtrhují praktičnost auta. 

Když se pak přesunete dozadu, zjistíte, že zde Picasso nabídne trojici samostatných sedadel, která jsou posuvná a jejich opěradla nastavitelná. Tím dají možnost celé pětičlenné posádce pohodlně se posadit a překonat dlouhou cestu. Díky posouvání si tak můžete z Picassa vytvářet pohodlný autobus nebo náklaďák. Kapacita zavazadlového prostoru se totiž podle posunutí sedadel mění z 537 na 630 litrů, což není vůbec špatná hodnota. Po kompletním sklopení druhé řady sedadel se zvětší až na 1 709 litrů. Manipulace s druhou řadou sedadel je navíc velmi snadná. V interiéru jsem našel ještě jednu drobnost, která potěšila, a tou je nastavení masážních funkcí sedadel a vyhřívání, které nemáte u dveří po levé ruce, ale hezky viditelně po pravé ruce u středového tunelu. 

Citroën C4 Picasso odpovídá i jízdně rodinnému zaměření, především díky zpřevodování manuální převodovky. Na test jsme měli vznětovou variantu 1,6 BlueHDI s výkonem 120 koní a právě šestistupňovým manuálem. Bohužel, jednotlivé rychlosti jsou tak odstupňovány, že poslední šestý rychlostní stupeň můžete řadit tak od 160 km/h. Tedy pokud vám vadí jezdit s podtočeným motorem. I proto se od Picassa nedočkáte výraznější dynamiky z nižších otáček. Pokud máte rádi svižnější jízdu, musíte motor točit a řadit až po překročení hranice 3500 otáček. Na druhou stranu má tohle naladění vliv na nízkou spotřebu, takže i když nebudete přemýšlet nad stylem jízdy, jen těžko překročíte hranici šesti litrů. Spořiví řidiči se hravě dostanou i pod pět. O trošičku horší to je s podvozkem, který by se dal označit za "želatinový". I přesto, že je měkce naladěn, tak přenáší výrazné rázy do interiéru a sebemenší nerovnost ho rozhodí. Občas si poskočí, ale většinou se karosérie v uložení prostě zavlní. Nefunguje ani v zatáčkách, hodně se naklání, řízení má dlouhý převod a celkově dává v každém okamžiku najevo, že rychlost tady není na místě. Osobně si však myslím, že cílová skupina tohoto vozu bude s tímto podvozkem v pohodě. 

Citroën C4 Picasso prošel dalším faceliftem, který žádným způsobem nezměnil jeho dobrý, pro rodinu zaměřený charakter. Testovanou verzi v prostřední výbavě Feel pořídíte za vcelku příjemných 529 900 Kč, což v je akční cena při využití financování od Citroenu. 

Technické údaje: Citroen C4 Picasso Feel 1,6 BlueHDI