Když Zetor nastartoval revoluci: Slavná UŘ 1 vydržela ve výrobě přes 40 let a změnila svět traktorů

Brněnská Zbrojovka se po válce zaměřila na civilní sektor, konkrétně na zemědělskou techniku. A to nadmíru úspěšně. Traktory vyráběné pod značkou Zetor byly žádané, zvlášť po příchodu modelu Zetor 25, který se hojně vyvážel i do zahraničí. Tyto úspěchy umožnily výrobu inovovat a přijít s opravdu revolučním strojem. Tím byl Zetor UŘ 1.

Na této řadě se začalo pracovat v roce 1957. Základní myšlenka byla ve své době progresivní, ale pro potřeby zemědělské techniky doslova geniální. Cílem bylo maximálně unifikovat použité díly u jednotlivých variant, což umožnilo snížit vývojové i výrobní náklady, stejně jako zjednodušit údržbu již hotových strojů. Dnes už ve světě traktorů nejde o nic neobvyklého, v době uvedení na trh to ale byl revoluční počin, i v rámci globálního trhu. Ostatně i proto na tento charakter odkázal i samotný název řady – UŘ 1 znamená „unifikovaná řada“.

Traktory této řady se nakonec začaly sériově vyrábět v roce 1960. Jako první byl na trh uveden typ Zetor 3011 poháněný čtyřdobým naftovým tříválcem o objemu 2 340 cm3 poskytujícím výkon 22 kW. Dva roky nato následovala verze Zetor 4011 se čtyřválcovým nafťákem o objemu 3 118 cm3 a výkonu 30 kW, v roce 1963 dorazil Zetor 2011 s dvouválcem o objemu 1 560 cm3.

Vrcholem se pak v roce 1966 stal Zetor 5511 s výkonem 38 kW. Ten dostal moderní vzhled s novou přístrojovou deskou i nový motor.

Různé výkonové varianty měly lákat různé zákazníky. Základ pohonné jednotky byl však vždy shodný, mezi unifikované komponenty patřily písty, ventily i hlavy válců a jejich vložky. Shodovalo se tak vrtání válce 95 mm i zdvih pístu 110 mm. Dnes bychom moderně tuto konstrukci nazvali jako modulární.

Specialitou nové řady byl i tzv. Zetormatic – hydraulický zvedací systém s automatickou kontrolou hloubky orby, který umožnil přenést část váhy taženého nářadí na zadní nápravu traktoru a tím zlepšit trakční vlastnosti stroje. Zetor navíc jako jeden z prvních začal traktory vybavovat bezpečnostním rámem na ochranu při případném převrácení.

Jedna řada přitom čítala množství různých derivátů, které se lišily nejen motorem v útrobách. Zetory 2013 a 3013 byly určené pro vinice, díky úzké konstrukci s šířkou jen 1 127 mm, zatímco Zetory 2017 a 3017 cílily na klientelu z horských oblastí, díky své vyšší světlosti.

Zetory 3045 a 4045 měly přiřaditelný pohon přední nápravy, na což odkazoval číselný kód 45 v názvu. V případě Zetorů 3016 a 4016 zase šlo o polopásová provedení, s přídavnými koly obepínanými terénním hnacím pásem, což bylo levnější řešení než klasické pásy, které se v případě Zetoru nikdy pořádně neprosadily.

Stroje se přitom nevyráběly jen v Brně. Na základě hospodářské politiky tehdejšího politického uskupení Zetor poskytl výrobní dokumentaci k UŘ 1 do Polska, kde byla zahájena výroba se znaky tamějšího výrobce Ursus. Stroj Ursus C-4011 se začal vyráběl v roce 1964, přičemž po několika modernizacích vydržel ve výrobě až do roku 1992.

Zetor navíc postupně pomohl motorizaci zemědělství v zemích Asie, Středního východu a Jižní Ameriky, díky lokální montáži v Barmě, Indii a Iráku. V iráckém závodě se od roku 1970 stroje vyráběly pod obchodní značkou Antar, v indickém zase jako HMT (Hindustan Machine Tools).

Také u zemědělské techniky však byly potřeba inovace. V roce 1967 tak debutovala modernizovaná UŘ 1, která byla inovována hlavně v reakci na zpětnou vazbu od západoevropských zákazníků. Výroba tzv. UŘ 1 série 5 odstartovala o rok později, deriváty 2511, 3511 a 4511. Rozpoznatelná byla podle hranatější přídě.

K další modernizaci došlo v roce 1972, kdy se začala vyrábět tzv. řada „7“ se základními modely 4712, 5711 a 6711 a později i s dvouválcovým modelem 2511. Traktory dostaly robustní, a přesto pohodlnou a tichou bezpečnostní kabinu. Oproti předchůdcům byly celkově masivnější a dosahovaly vyšších výkonů.

„Sedmička“ vydržela ve výrobě pět let. V roce 1977 byla uvedena řada „9“ se základními modely 4911, 5911 a 6911. Při modernizaci se dbalo na komfort řidiče. Nová kabina byla konstrukčně i dispozičně lépe řešena a dostala modernější přístrojový panel. Navíc byla vytápěná a pečlivěji odhlučněná.

Už v roce 1980 však přišla série „10“ UŘ I. Ta se dočkala silnějších, ale úspornějších agregátů nebo vylepšených převodovek s větším rozsahem rychlostí. Myslelo se však i na designové úpravy. Světlomety byly integrované do přídě a změnily se barvy nátěrů – ráfky kol byly nově bílé místo červených a karoserie se změnila z béžové na tmavozelenou. Navíc ji ozdobilo nové logo Zetoru, které vystřídalo do té doby používané zjednodušené vyobrazení hlavně děla.

Čtyři roky nato tu byla další modernizace, nazývaná jako série „2“, se základními modely 5211, 6211 a 7211. Opět tu byl nový motor. Novinkou pak byl derivát 7245 H s varovným systémem překročení sklonu svahu a bezpečnostní kabinou. V roce 1989 přišel model 7711 s pohonem na všechna kola, včetně verze Turbo s výkonem 65 kW.

Další inovace nezastavila ani sametová revoluce, stejně jako následná privatizace výrobce. Rok 1992 je tak rokem příchodu série „92“ s modely 3320/40, 4320/40, 5320/40, 6320/40 a 7320/40 Turbo.

V roce 1997 přicházejí modely 3321/41, 4321/41, 5321/41, 6321/41 a 7321/41 T se zcela novou kabinou, která po letech řadu UŘ 1 vrací k oblým tvarům. Kabina tzv. Super UŘ 1 je modernější a rozšířila se nabídka příslušenství. Opět modernizovaný traktor nabídl tříválcové a čtyřválcové motory o výkonu 33 až 60 kW, které měly pohon jedné i obou náprav.

Po tolika letech se však ukazuje, že konstrukce datovaná do konce padesátých letech je přece jen už dávno zastaralá. Brněnský výrobce se musí přizpůsobit požadavkům trhu, a proto je Zetor UŘ 1 od roku 1999 nově cílen na trhy v Africe a Rusko.

V této formě Zetor UŘ 1 vydrží ještě pět let, kdy je postupně inovován z hlediska plnění zpřísňujících se předpisů na ochranu životního prostředí na vyspělých trzích. V roce 2004 se kariéra stroje definitivně uzavírá. Jako náhrada přichází nová řada Proxima. Ta vsadila hlavně na nové motory podle přísnějších emisních norem, které navíc znamenají změnu v konstrukci, protože končí koncepce čtyř oddělených hlav válců. Nové čtyřválce jsou k dispozici ve výkonovém rozpětí 55 až 66 kW.