NDR

Barkas B1000 byl pro východoněmeckou automobilku doslova revolucí. Proti předchůdci stejného jména šlo o moderní dodávkový automobil, který přešel na bezkapotovou koncepci, celokovovou karoserii, samonosnou konstrukci s integrovanými výztuhami podlahy a pohon předních kol.

Automobilový průmysl NDR býval vcelku bohatý, vedle osobních aut jako Trabant a Wartburg čítal i dodávky Barkas, nákladní vozidla IFA nebo třeba sportovní vozy Melkus. Sjednocení Německa ale řada automobilek nepřežila, výjimkou však je značka Multicar proslavená slavnou zelenou „ještěrkou“.

Východoněmecký Trabant je dodnes jednou z legend východního bloku, cestu k němu ale otevřel jiný vůz, který je na rozdíl od trabiho skoro zapomenutý.

Trabant 601 byl nejúspěšnější z třímilionové armády vozů tohoto jména, jaké vyjely z východoněmecké továrny ve Cvikově. Vznikl jako levný dopravní prostředek pro široké masy, ale přežil mnohé slavné automobily, výborně posloužil milionům skromných uživatelů a dnes patří k automobilovým legendám.

Většina z vás zná slavný Trabant 601. Někteří ho možná znají až příliš důvěrně. Ale na mezityp Trabant 600 s novým dvoutaktem tak nějak historie pozapomíná. A to je věčná škoda, protože je velmi vzácný – a hlavně letos oslavil kulaté 60. narozeniny. A my jsme na ně nezapomněli…

Poválečné dělení Německa mělo ve východní části země dramatický průběh. Rusové všechno v sovětské okupační zóně převzali, vybavení továren odvezli a zbylé podniky spojili do sovětské akciové společnosti SAG Awtowelo, která některé z nich formálně držela až do padesátých let, než je předala do vlastnictví nově založené Německé demokratické republiky (NDR).

Předválečná konstrukce nákladního vozu Praga RN (a její naftová verze RND) přežila v provozu ještě dlouho po válce, třítunové pragovky pak patřily k běžnému obrazu našich silnic do sedmdesátých let. Náhrada z domácích zdrojů nebyla k mání až do roku 1968, kdy vyjely první Avie. Předválečné ereny, jejichž produkce skončila v roce 1953, totiž ve výrobě nahradily vojenské speciály V3S, nevhodné pro civilní provoz, a proto se československé úřady snažily řešit nedostatek třítunových vozů dovozem.

Východoněmecké motocykly MZ z města Zschopau nedaleko našich hranic měly velmi dobrou pověst. Na závodech i soutěžích porážely světovou elitu a vyvážely se do mnoha zemí světa. U nás jsme je vídali jen zřídka, třeba když přijeli motocyklisté z ciziny, samozřejmě hlavně z tehdejší NDR. Stroje MZ se k  nám sice za minulého režimu masově nedovážely, ale pro svůj sportovnější vzhled a rychlejší inovace po nich toužil nejeden československý motocyklista...