Článek
Dnes si bez mnoha prvků výbavy nedokážeme auto ani představit. V základní výbavě i těch nejlevnějších aut se tak objevují věci, které ještě před pár lety patřily k drahé příplatkové výbavě luxusních vozů. Výrobci si sice nejmodernější hračky stále schovávají pro katalog nadstandardních příplatků, ale i tak lze v poměrně levném a obyčejném voze získat výbavu, o které se nám před lety ani nesnilo.
Tento trend je vidět i na trhu ojetin, kdy kupující hledají spíše lépe vybavená auta s prvky, bez kterých si život už nedovedou představit. Například bez klimatizace, elektrických oken vpředu a centrálního zamykání je dnes ojeté auto za rozumné peníze neprodejné. A kupci hledají také auta, která mají bohatou bezpečnostní výbavu.
Pojďme si připomenout, jak se výbava běžných a spíše dostupných vozů postupně vyvíjela, a ukážeme si i několik zajímavostí. Uvidíte, že za posledních zhruba dvacet let se v tomto ohledu automobilový průmysl opravdu hodně posunul.
I v nejlevnějším autě je vše, co potřebujete
Modely značky Dacia vždycky patřily mezi nejlevnější na trhu ve svých kategoriích. Dnes už i tato auta mají slušnou nadstandardní výbavu
Úplný cenový základ je sice ještě oholený, aby prodejci mohli tisknout reklamní letáky „cena již od...“, ale připlácet můžete i za takové věci jako dotykový infotainment s couvací kamerou. U Dacie byly takové věci nevídané
Především se ale výbava levných aut posunula po stránce pasivní (a také aktivní) bezpečnosti. Už i Dacie mají standardně čelní, boční a hlavové airbagy a základní jízdní asistenční systémy. Už jsou to docela bezpečná auta a nabízejí stejnou ochranu cestujících jako před lety vozy, které se chlubily nejlepšími výsledky na světě vůbec
Rozmazlování zbytečnostmi
Některé prvky výbavy jsou dnes už v autech skoro až zbytečné a máme podezření, že je automobilky cpou do vozů hlavně proto, aby se měly čím pochlubit a trumfnout konkurenci. A také, aby měly čím vyplnit tiskovou zprávu a nemusely moc psát o motorech a technice. Ta ale stejně kupce moc nezajímá.
Malé Citigo stálo svého času pod 200 tisíc korun a za to člověk dostal vlastně naprosto vyhovující auto do městského provozu. I tenhle model mohl být slušně vybaven
Jednou z takových rozkošných zbytečností v modelu Citigo mohl být dotykový odnímatelný „minitablet“, který uměl zobrazovat i jízdní data. Citigo však mohlo mít, na svou kategorii ještě neobvyklý, systém schopný samočinně zabrzdit auto, pokud řidič nereagoval na překážku. A to je něco, co bývalo obvyklé spíše u drahých luxusních vozů
Mezi automobilky, které uměly i v levných a malých autech nabídnout prvky luxusní výbavy, vždycky patřil Opel. Třeba Corsa mohla mít detaily, které svého času nemohla mít ani dražší a luxusnější auta jiných značek
Corsa byla snad první auto ve své třídě, které mohlo mít vyhřívaný volant. Postupně se tento prvek zpopularizoval a stal součástí jakéhosi zimního paketu za rozumný příplatek. Je to drobnost, ale soužití s autem po celý rok to nesmírně zpříjemňuje. Samozřejmě, že dnes si Corsu můžete vybavit i celou řadou dalších hraček a zbytečností
Ford Mondeo bylo snad první auto ve střední třídě, které mohlo být vybaveno nejen vyhřívanými, ale také ventilovanými sedačkami vpředu. Zajímavé je, že tento prvek výbavy se v cenově dostupnějším segmentu stále moc často nevyskytuje
Od oken na kličku po autonomní řízení
Obrovský posun je vidět také v kategorii nižší střední a střední třídy, kam patří třeba Škoda Octavia nebo Volkswagen Passat. Tyto na našem trhu velmi oblíbené vozy byly vždy hojně zastoupeny i na trhu ojetin a právě na výbavě prodávaných ojetých aut je vidět, jaký obrovský skok auta udělala.
Je samozřejmé, že oficiální tiskové materiály vždycky ukazují ta nejlépe vybavená auta, ovšem realita, kterou si zákazníci kupují za vlastní peníze, bývá odlišná. Jenže právě výbava ojetin ukazuje, co lidé opravdu kupovali a nyní kupují. Stačí přeskočit pár let a jednotlivá auta jsou hned o poznání lépe vybavená.
Passat vždycky býval takový etalon rodinného auta a českého manažerského snu. Výbava ale odpovídala spíše tomu, že na příplatky už lidem moc peněz nezbylo
Stejně krom klimatizace a elektrických oken vpředu a vzadu toho Passat navíc moc mít nemohl. Kdo chtěl opravdu luxusní vybavení, pořád musel o dva segmenty výš k Audi nebo Mercedesu
Dnes může být nový Passat nacpán výbavou, že už to není ani tak auto, jako spíše luxusní kosmická loď. Je samozřejmě otázkou, jestli to po dvaceti letech v provozu bude všechno fungovat
Multifunkční digitální přístrojový štít, hlasové ovládání, armáda bezpečnostních asistenčních systémů a dokonce program částečně autonomní jízdy, kdy ani nemusíte za určitých jízdních podmínek držet volant. To vše dnes Passat mít může. A to se bavíme o autě, které se spíše fasuje, než aby si ho někdo kupoval za své peníze pro radost
Podobný trend je vidět i u českého bestselleru Škody Octavia. Vozy první generace se i dnes vyskytují prakticky bez dodatečné výbavy, někdy stále ještě bez klimatizace
Klimatizace byla za příplatek, rádio s CD přehrávačem také. Elektrická okna nebo centrální zamykání rozhodně nebyl standard
A jak je tomu dnes? Nedávno představená základní Octavia ve verzi Active už má prakticky všechno, co člověk potřebuje
Klimatizace je ve standardu bez příplatku, stejně tak tempomat, dálkově ovládané centrální zamykání, bezklíčové startování, elektrická a vyhřívaná zpětná zrcátka a také dotykový infotainment s propojením mobilního telefonu. A to ani nezmiňujeme opravdu rozsáhlou bezpečnostní a asistenční výbavu
Z Mercedesu za dvacet let do Fabie
Vždycky se říkalo, že co má dnes Mercedes, to bude mít za dvacet let v základní výbavě Fabia. A skutečně to tak s tolerancí pár let bylo. Na počátku 80. let byl Mercedes třídy S první auto, které mělo ABS, airbag a později i stabilizační systém. O dvacet let později jsme tyhle prvky našli i ve Fabii. Dnes je situace podobná a v roce 2020 kopírují vozy subkompaktního segmentu výbavu, kterou se před dvaceti lety chlubil vrcholný Mercedes za tři miliony korun.
Mercedes-Benz CL byl první auto, které dostalo aktivní podvozek, bi-xenonové světlomety, adaptivní tempomat, hlídání únavy řidiče a další zajímavosti
Dnes jsou tyhle prvky výbavy k dispozici i v nejmenších autech. Na Fabii nové generace čekáme, ale příbuzná Ibiza může mít přední adaptivní LED světla, adaptivní tempomat a plno dalších bezpečnostních systémů. Adaptivní podvozek se pak objevil ve verzi Cupra minulé generace. Hlasové ovládání v Ibize nebo Polu dokonce funguje lépe než to v Mercedesu před lety
Další inovací jsou tzv. head-up displeje. BMW řady 5 generace E60 bylo jedno z prvních aut, které opravdu funkční a přehledný head-up displej mít mohlo
Výrobci levnějších aut brzy začali tento trend následovat, třeba Peugeot u modelu 3008 nasadil trochu lacinější verzi promítání informací do zorného pole řidiče. V ojetinách mnohdy otáčecí sklíčko head-up displeje už nefunguje
Budoucnost: Samořízení, nebo návrat ke kořenům?
Samozřejmě to neskončí jen u head-up displejů a hlasového ovládání. Aktuálně se hodně mluví o systémech autonomní, tedy samočinné jízdy. Praxe ale ukazuje, že vývoj jde o poznání pomaleji, než se myslelo. V cestě stojí i právní otázky, především kdo pak za případnou nehodu může. Automobilka Tesla se sice tváří, jak je napřed, ale plno vážných a hlavně medializovaných nehod ukazuje, že se na systém samořízení ještě nedá plně spoléhat. Rozhodně ne ve velmi nepředvídatelném provozu.
Otázkou pak je, jestli stejně nebude existovat dost početná skupina řidičů, která bude chtít především levné a jednoduché auto, které si budou chtít sami řídit. Historie ukazuje, že automobilky to někdy s inovacemi přehánějí a pak se jen zatlačí do kouta. Lidé prostě vždycky budou chtít hlavně spolehlivé a bezpečné auto, kterým včas dojedou tam, kam potřebují.
Praxe ukazuje, že v reálném provozu systémy samořízení zatím moc nefungují. Snad jen při plynulém provozu na dálnici začínají zhruba odpovídat tomu, co od nich člověk čeká
Značka Audi je snad první zavedená automobilka, která svůj pokročilý jízdní asistent vybavila funkcí, která auto řídí sama a zároveň nevyžaduje absolutní pozornost řidiče a ruce na volantu. Funguje to ale jen do určitých rychlostí a v určitých jízdních režimech
Také se můžeme bavit o tom, jestli se vší tou bezpečnostní, asistenční a komfortní výbavou nepřestávají auta postrádat svůj prapůvodní smysl, tedy prostředek svobodné individuální dopravy. Vždyť dnes už nás auta nenechají dělat to, co ještě před lety šlo samo sebou. Naštěstí existuje několik způsobů, jak z přetechnizovaného, regulacemi sešněrovaného a překomplikovaného světa moderních aut uniknout.
Subaru BRZ je jedno z posledních aut, které vás nechá zcela vypnout stabilizační systém. A také je to snad poslední auto, které klade důraz na čistou radost z jízdy bez všech těch opičáren okolo. Kupujte, než vám to nějaký dobro páchající úředník v EU zakáže
Nakonec to ale stejně vypadá tak, že poslední únik za absolutní svobodou, spojenou s převzetím absolutní odpovědnosti za vlastní činy, představují motocykly. Sice se nám také modernizují, ale jízda na motorce má pořád to romantické kouzlo, které měla před lety. Tomu spojení se strojem a náporu vnějších vlivů se žádné moderní auto nemůže rovnat