Velký kufr, nízká spotřeba. Opel Astra ST Hybrid 1.2 TURBO je zajímavý tip na auto pro české chataře

Takhle na první pohled proto vypadá skladba motorizací pro Astru Sports Tourer (ST) poměrně široce, bližší zkoumání však prozradí, že zájemci o „tradiční svezení“ ve skutečnosti tak velký výběr nemají. Pokud totiž zatouží po dieselu, mají k dispozici jen provedení 1.5 CDTI o výkonu 96 kW spojené výhradně s 8stupňovou samočinnou převodovkou, vyznavači „neelektrifikovaného“ benzinu zase musí zvolit malý tříválec 1.2 TURBO, dostupný s výkony 81 a 96 kW.

Víc pak nabízejí až elektrifikované pohony, tedy zmíněné plug-in hybridy (143 a 165 kW; základem je vždy přeplňovaný 1,6litrový čtyřválec) nebo bateriový elektromobil (115 kW).

Ale pak je tu ještě zajímavý Hybrid 1.2 TURBO nacházející se někde uprostřed. Právě na ten se dnes podíváme blíž.

I když označení naznačuje plnohodnotný full-hybrid, ve skutečnosti jde pouze o 48V mild-hybrid, byť v poněkud sofistikovanější podobě. Základ představuje turbodmychadlem přeplňovaný 1,2litrový tříválec, poskytující nejvyšší výkon 100 kW a maximální točivý moment 230 Nm.

Doplňuje ho ale navíc elektromotor s 21 kW, uložený ve skříni šestistupňové automatické dvouspojkové převodovky. Další důležitou součástí pohonu pak je ještě 48V baterie o užitečné kapacitě 0,432 kWh.

V praxi tohle řešení však skutečně funguje skoro jako klasický full-hybrid. Opel se totiž dokáže pohybovat výhradně na elektřinu, i když nikoli v takovém rozsahu jako třeba hybridy od Toyoty. Zvládne to třeba při popojíždění ve městě, v kolonách, při poskakování při parkování nebo když vám stačí na rovině udržovat aktuální tempo. A dokáže to klidně i stovky metrů.

Elektromotor ale také pomáhá spalovacímu motoru. Díky okamžitému nástupu totiž částečně eliminuje prodlevu turbodmychadla, čímž zjednodušeně řečeno celkově zlepšuje odezvu na plyn. Celkový systémový výkon pak činí 107 kW.

Elektrická pomoc je při jízdě znát, je cítit, že auto po přidání plynu reaguje o něco ochotněji. Nedělá sice z Astry ST rychlíka, dynamika stále odpovídá malému přeplňovaného tříválci s plus minus 140 koňskými silami - je slušná, zázraky po zadupnutí pravého pedálu ale rozhodně nečekejte. Jedna-dvojka jako mild-hybrid se prostě po přidání plynu jen o trochu lépe sbírá.

Přeplňovaný tříválec navíc k důraznějšímu zátahu potřebuje optimální otáčky, takže i s elektrickým dopingem musí řidič většinou ještě chviličku počkat na převodovku, než podřadí. Pak ale kombík vyrazí vpřed vcelku důstojně.

Mild-hybridní Opel má však v rukávu ještě jeden malý trik - díky záběru elektromotoru v proluce při řazení dvouspojkový automat mění kvalty rychle a hladce, bez zřetelné prodlevy v tahu pohonného ústrojí. Abych to shrnul, z pohledu dynamiky je motorizace Hybrid 1.2 TURBO podle mě naprosto dostačující.

V jakém „režimu“ zrovna mild-hybrid funguje, poznáte velice snadno. Kultivovanost pohonné soustavy je totiž spíš průměrná. Zapojení spalovacího motoru někdy doprovází zřetelné škubnutí (třeba když silněji přitlačíte na akcelerátor) a samotný tříválec o sobě dává často vědět akusticky a bohužel někdy i drobnými vibracemi pronikajícími do interiéru.

Tichá však není ani jízda na elektřinu, která se projevuje decentním bzučením a maličko „tramvajovým“ zvukem při rekuperaci. Není to nic vyloženě rušivého, dokonce jsem časem tyto ruchy přestal vnímat, ale prostor ke zlepšení prostě vidím.

Opel mimochodem rekuperuje dost výrazně a po odlehčení plynového pedálu se okamžitě dostavuje brzdný účinek – na můj vkus až moc silný a docela nepřirozený. Ale i na to se samozřejmě dá zvyknout.

Mild-hybrid každopádně funguje efektivně. Za týden jsem Astrou najezdil skoro tisíc kilometrů se skvělou průměrnou spotřebou 5,3 l / 100 km. A jako vždy jsem testoval ve městě, na okreskách i dálnicích.

Kompaktní kombík se také hezky řídí. Podvozek je spíš měkčí a auto je díky němu příjemně pohodlné. Tedy většinou, na větších dírách nebo sérii nerovností se mohou dostavit rázy od kol, vzácně si vůz dokonce lehounce odskočí – zejména jeho zadní kola.

Měkčí naladění se projevuje také během ostré jízdy v zatáčkách. Kombíku chviličku trvá, než poslechne pokyny od volantu a vydá se zvoleným směrem. Pak se ale o vnější tlumiče přece jen opře a zatočí spolehlivě – a působí u toho neutrálně a stabilně. Pokud však pojedete běžným cestovním tempem, bude vám Astra ST připadat jako hbité a poslušné auto. A dojem vám nepokazí ani lehké a nepříliš strmé řízení.

A jak Opel Astra ST vypadá uvnitř? Palubní desce, která je „ohnuta“ tak, že řidiče příjemně obklopuje, dominují dva desetipalcové displeje, poskládané vedle sebe do jednoho velkého panelu. Levá obrazovka podle očekávání funguje jako přístrojový štít, druhá – dotyková - slouží k ovládání infotainmentu a různých palubních funkcí. Oba displeje jsou hezky čitelné i za ostrého slunce.

Samotný infotainment je poměrně logicky uspořádán a pracuje docela svižně. Líbí se mi, že digitální panely doplňují klasická tlačítka a fyzické ovladače, které ovládání výrazně usnadňují. Jde například o aktivaci vyhřívání sedadel, vyhřívání volantu nebo regulaci teploty klimatizace. Nechybí ani otočný ovladač hlasitosti.

Kvůli deaktivaci obtěžujících asistentů už sice musíte sahat na displej, ale díky tlačítku s ikonou auta alespoň nemusíte v palubním systému složitě hledat příslušnou nabídku.

Pochválit musím bohatou nabídku odkládacích prostor, konektorovou výbavu a ergonomické sedadlo řidiče (AGR), které poskytuje úžasnou kombinaci komfortu a podpory těla, výtku mám naopak k posedlosti Opelu pianovým lakem. Lesklý černý plast se objevuje na mnoha místech a bohužel, jak známo, přitahuje otisky prstů a je na něm víc vidět prach či pyl. Kabina tak kvůli tomu může snadno vypadat poněkud „ušmudlaně“.

Vnitřní prostor těží ze skutečnosti, že kombík má oproti hatchbacku o 57 milimetrů delší rozvor (2 732 mm). Vzadu je díky tomu dost místa i pro rozměrnější cestující, kteří tu najdou více místa na nohy. A slušné je to i s prostorem nad hlavou. Jen přístup je poměrně úzký.

Kufr pak nabízí základní objem 597 litrů, potěší pravidelnými tvary, šířkou, délkou a vlastně i výškou, přidává dvojitou podlahu a možnost schovat shrnovací roletu do držáků pod podlahu. Líbí se mi také nízká nakládací hrana a schopnost sklopit zadní opěradla přímo ze zavazadelníku. Opěradla jsou mimochodem dělena prakticky – v poměru 40 : 20 : 40. Po sklopení vznikne rovná plocha. A ještě jedno upozornění - Opel pro Astru ST nenabízí rezervní kolo, mít můžete pouze opravnou sadu.

Šestá generace Opelu Astra v provedení kombi a s mild-hybridním pohonem je docela příjemné auto, praktické, slušně prostorné a s dobře vyřešeným ovládáním. Po jízdní stránce možná tolik nenadchne, přesto se s ní jezdí docela hezky a hlavně – má skromné nároky na palivo.

Astra ST aktuálně startuje na částce 499 990 korun. Jde o akční cenu, za kterou dostanete provedení 1.2 TURBO s 81 kW v poměrně slušně vybavené testované specifikaci Edition.

Náš exemplář s mild-hybridním pohonem začíná na 629 990 Kč – opět jde o cenu akční. Český importér mimochodem s akčními cenami pracuje dlouhodobě.