I přes vládní stropy přichází zdražení benzinu a nafty

Dnes o tom v cenovém věstníku rozhodlo Ministerstvo financí. Současně vyzvalo provozovatele čerpacích stanic, aby k maximálním přípustným cenám přistupovali jen ve výjimečných případech. Stanovené maximální ceny se nevztahují na prémiová paliva.

Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila od počátku října v reakci na jejich rychlé zdražování v uplynulých týdnech. Cenové stropy stanovuje ministerstvo vždy na následující den, opatření má platit do konce měsíce. Na dodržování maximálních cen dohlíží Specializovaný finanční úřad.

Od zavedení regulace se ceny pohonných hmot v Česku snížily. Nafta se ve středu prodávala průměrně za 47,44 koruny za litr, od konce září zlevnila o dvě koruny. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 za týden klesla o 60 haléřů na 45,26 koruny za litr.

Maximální ceny ministerstvo vypočítává na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. Přičítá k nim maximální marži obchodníků, kterou vláda zastropovala na 2,50 Kč za litr paliva. Ke zlevnění paliv by podle vlády mělo přispět i snížení spotřební daně na naftu na 8,011 Kč za litr z původních 9,95 koruny za litr, které rovněž nabylo účinnosti od počátku října. U benzinu se spotřební daň nezměnila.

K regulaci cen paliv vláda přistoupila i letos na jaře, využívala při tom podobná opatření jako nyní. Regulace trvala od poloviny dubna do poloviny července, její náklady pro státní rozpočet ministerstvo financí vyčíslilo na zhruba miliardu korun měsíčně.

Pohonné hmoty zdražují v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který vypukl po amerických a izraelských úderech na Írán na konci února. Teherán v reakci na údery zablokoval Hormuzský průliv, který je klíčovou dopravní cestou pro dopravu ropy i dalších surovin z Perského zálivu. Kvůli složité situaci v průlivu zdražila ropa na světových trzích, což se promítlo i do cen paliv.