Hlavní obsah

Ojetá auta: Lincoln Navigator 5.4 V8 ECB Diplomat – Prezidentské apartmá

Foto: Petr Krab Jeřábek

Lincoln Navigator v dlouhé verzi „L“ je se svými pěti a půl metru do délky vážně obrovský křižník

Jakmile se otevře brána Bílého domu, vyráží z ní typicky kolona černých SUV od Cadillacu. Mají zatmavená neprůstřelná okna a nejeden z nich se pyšní honosnou luxusní výbavou uvnitř, kterou my, obyčejní smrtelníci těžko kdy budeme mít možnost spatřit naživo. Bývaly však doby, kdy nejmocnější muži USA jezdívali v Lincolnech. Mělo to však jeden háček.

Článek

Lincoln, tradiční americká značka s bohatou historií, americkým prezidentům nepřinášela zrovna štěstí. Pro J. F. Kennedyho postavil Lincoln speciální verzi otevřeného Continentalu již v roce 1961. Jenže o dva roky poté, přesně 22. listopadu 1963 nalezl na jeho zadním sedadle smrt. Vůz byl kupodivu používán dál. Byl kompletně a nákladně přepracován, hlavně co se bezpečnosti týkalo. Američtí prezidenti v používání prestižní značky korporátu Henryho Forda pokračovali další dlouhé roky.

Typicky se vždy vozili v luxusních limuzínách Continental. Jenomže značka se začala jevit doopravdy jako prokletá. Jistá Sara Jane Moore se pokusila spáchat atentát na prezidenta Geralda Forda, který se vezl zrovna v Lincolnu Continental ročníku 1972, jiný Continental vezl Ronalda Reagana do nemocnice po neúspěšném atentátu v březnu 1981. Státní aparát nakonec „zpropadenou“ značku, která přinášela neštěstí, vyměnil za Cadillac. Ve skutečnosti je to spíše náhoda. Rozhodně to neznamená, že by snad s Lincolny dodnes mocní a vlivní našeho světa nejezdili, právě naopak.

Foto: Petr Krab Jeřábek

Chromovaná maska, chromované lišty i kryty velkých zpětných zrcátek jsou všechno prvky, které nechávají vzpomenout na honosné limuzíny Lincoln klasické éry

Model Navigator je prvním SUV luxusní odnože korporátu Henryho Forda, které se na trhu objevuje na sklonku devadesátých let. Dnes se prodává už ve své čtvrté generaci a zobrazený vůz pochází z roku 2007, kdy se začala prodávat generace třetí. Pod luxusní slupkou se ukrývá „obyčejný“ Ford Expedition. Zkrátka šasi a technika obecně shodná nebo přinejmenším příbuzná s legendárním pickupem Ford F150. Recept potřeboval pro Lincoln zafungovat, protože od zmíněného konce devadesátých let se snažil obsadit trh s luxusními SUV německý Mercedes-Benz a BMW se svým modelem X5, který se v USA přímo vyráběl. A luxusních sedanů se najednou začalo prodávat méně a méně. Všichni chtějí dodnes vozy SUV a spojují si je právě s představou o luxusním autě.

Foto: Petr Krab Jeřábek

Zavazadlový prostor je u verze L vážně obrovský. V konkrétní zakázkové zástavbě má spíš objem jen jako u běžných kombíků, zato posádka vzadu má o to více místa na nohy

Jenže Lincoln Navigator není jen osobní auto. Je o dobrou pětinu větší ve všech rozměrech než evropská prémiová konkurence a atmosféře na palubě se technokratičtí Evropané nemohou zdaleka vyrovnat ani dnes. Například s populárními SUV BMW X5 jsem si již něco odjezdil a srovnávat s Lincolnem opravdu nelze. Rozvalení se na pohodlném křesle Lincolnu byl zážitek, který se vážně jen tak opakovat nebude a v evropských vozech ho rozhodně nenajdete.

Foto: Petr Krab Jeřábek

Pracoviště šoféra je v krémové barvě, světlé dřevěné dýze a imitací chromu vyloženě luxusní, i audiosoustava tu hraje výborně

A sedadla Lincolnu nejsou jen pohodlná, ale i příjemně ergonomická. Kde jen jsem takové podobně tvarované už viděl? Že by na vývoji sedadel mělo prsty Volvo, které tehdy do portfolia korporátu Ford patřilo? Říká se, že tomu tak skutečně je. A pak se rozhlížím po kabině, která je luxusním pojetím klasického Lincolnu. Obdélníkové budíčky mají vyloženě sedmdesátkový font, přístrojová deska nemá žádnou módní oblinu.

Foto: Petr Krab Jeřábek

Budíky jsou dokonalé retro

Vše je hranaté a ve výrazném retro stylu. Digitálně zobrazené přístroje v červeném poli připomínají klasické kalkulačky Hewlett Packard, které se prodávaly pro změnu v osmdesátkách. Zkrátka, kdyby bývali natáčeli seriál Dallas o dvě dekády později, zlotřilý J. R. Ewing by asi jezdil v černém Navigatoru třetí generace. Jestli dojem dokonalého retra v interiéru něco kazí, jsou to umělé „chromy“ a tvrdé béžové plasty, které až příliš připomínají původ auta v „obyčejném“ SUV od Fordu. V Americe se luxusní automobil staví jinak. My Evropané věnujeme snad až příliš mnoho pozornosti podružným detailům.

Nastává čas konečně startovat motor. Pořádná „véosmička“ o objemu 5,4 litru z modulární rodiny motorů Ford Triton jen tlumeně zabublá a ustálí se na volnoběhu, který v podstatě není slyšet. Autem neprostupují dokonce ani žádné vibrace. Hezkým detailem jsou analogové ukazatele teploty i tlaku oleje, což jsou veličiny, které neukazuje mnohdy ani většina současných sportovních aut. Řadím „D“ na velkém klasickém voliči převodovky, který tu není pod volantem, ale klasicky na středové konzoli, jak bývá u amerických Fordů zvykem. A pojízdný bar s klubovnou se jemně a plynule rozjíždí směrem, který si můj VIP pasažér musí určit sám. Ve skutečnosti ale první šoféra cesta vedla na benzinovou pumpu.

Foto: Petr Krab Jeřábek

Zadní křesla zástavby od Executive Coach builders jsou široká, plně nastavitelná a sedí se v nich víc než příjemně

Totiž, abyste rozuměli, prodloužený Lincoln Navigator váží sám od sebe přes dvě a tři čtvrtě tuny. A luxusní zástavba baru s ledničkou, elektricky ovládanými samostatnými křesly pro VIP pasažéry spolu s luxusní audio a video soustavou přidávají další kila navíc. Motor má s autem zdánlivě málo práce, ale to jen v případě, když řidič jede plynule, nikterak neakceleruje a šestistupňový automat ZF nechává válce převalovat jen v režimu zvýšeného volnoběhu. Auto má obrovské setrvačné síly.

Když přijde kopec anebo chcete někoho svižně předjet, po kickdownu sice otáčky letí ochotně nahoru, ale akcelerace připomíná spíše hrocha, který právě vylézá z bahnitého říčního břehu. A protože je hroch ve skutečnosti velmi rychlé zvíře, popisovaná ležérnost je jen falešnou iluzí. Všech 300 koní nakonec Lincolna rozpohybují víc než důstojně. V palivové nádrži to však zanechá velký vír, to mi věřte. S Navigatorem je lépe jezdit v klidu a pomalu a nikam nespěchat. Na změny směru je dobré si dát načas a nerušit VIP posádku zbytečnými odstředivými silami.

Foto: Petr Krab Jeřábek

Palubní bar včetně lednice má také něco do sebe

A když se řeč stáčí na komfort podvozku, myslím, že tenhle Lincoln rozhodně nezklame. Jsou však luxusní auta, která umí být daleko hladší, plavnější. Nenaleznete tu vzduchové odpružení jako v Range Roveru a ani se nepřenáší přes nerovnosti tak jemně jako velký terénní Lexus. Zážitek z jízdy je někde na pomezí klasického offroadového tuhého rámového podvozku a luxusního SUV s nezávislým typem zavěšení.

Jenže jakmile se jednou přes elektricky sklopnou stupačku vyhoupnete do opravdu vysoké řidičské pozice černého SUV Lincoln, je vám vyloženě jedno, jestli jezdí nějaké evropské prémiové SUV lépe anebo agilněji zatáčí. Na všechny ty drahé Mercedesy, Volva, BMW (vyjmenujte, která chcete) se díváte doslova z patra. Během průjezdu Prahou jsem dokonce ani neměl pocit, že by mě kdokoli přehlédl, švihl mi rychlou smyčku těsně před auto tak, abych musel pak prudce zpomalovat, anebo se cpal přede mě, jelikož nepochopil pravidlo zipu před zúženími do jednoho pruhu. A takových míst je o letošních prázdninách v naší metropoli poněkud více, než by bylo zdrávo.

Foto: Petr Krab Jeřábek

Nejraději bych se v Lincolnu nechal vozit, ale i role šoféra mi připadala velice příjemná

Lincoln Navigator a obzvlášť v konkrétní limitované úpravě, kterou si od firmy ECB nechal na zakázku postavit Anthony Denny, bývalý šéf české firmy AAA Auto, není rozhodně vozem pro každého. Ačkoli se dnes, po třinácti letech dá takové a zcela funkční zachovalé auto pořídit za lákavého půl milionu korun, jeho provoz bude nemalé další finance stát. Nutno dodat, že si připlatíte spíš jen za paliva než za opravy. Tyhle vozy vydrží nesmírně hodně, pokud je nezačne trápit koroze. Pokud se na autě udělá poctivá každoroční údržba, budou jezdit ještě za dalších dvacet let. Motory mají typicky výdrž přes čtyři sta tisíc kilometrů, nejsou výjimky, co najedou i daleko víc. Má to však jeden háček.

Zrovna motory řady Triton 5,4 litru se třemi ventily na válec a variabilním časováním vaček vyráběné od roku 2002 do 2010 jsou velmi náchylné na včasné výměny kvalitního syntetického oleje. Kvůli choulostivosti motoru hledejte pouze auta s historií. Problémem jsou totiž zanedbaná auta, kde se olej neměnil dostatečně často, karbon a další nečistoty u nich zanesly olejové kanály, až vydřely ložiska obou vaček či znehybnily mechanizmus variabilního natáčení časování ventilů.

Dost vám napoví demontáž ventilových vík a pohled dovnitř. Pokud bude vše silně zaneseno, raději od konkrétního kousku dejte ruce pryč. Zbrusu nový motor bez příslušenství stojí v USA v přepočtu rozumných sto třicet tisíc, ale když byste si připočetli dopravné, clo a práci, jste v tom v případě výměny Tritonu za rozhodně více než čtvrt milionu korun. A na své peněžence pocítíte i časté návštěvy u čerpacích stanic, protože běžně se pod 15 litrů na 100 km asi nedostanete.

Sedím pohodlně v jednom z VIP křesel polstrovaných kvalitní kůží a přemýšlím, kdo by v dnešní době mohl mít zájem v tomhle konkrétním voze jezdit a jak ho co nejlépe využívat. Opravdový boháč si pochopitelně koupí zbrusu nové a nebude se „vrtat“ v třináct let staré ojetině. Má bujná fantazie mi říká, že by byl dnes tento vůz vlastně ideálním rodinným dovolenkovým autem pro velkého nadšence Amerik. Vyklopil jsem dveře kufru, který se zde ovládá na dálku elektricky, a pohled na prostor uvnitř mě jen ujišťuje, že sem se rozhodně vejde typicky vše, co běžná čtyřčlenná rodinka bude kdy na cestu za letním sluníčkem k moři potřebovat.

Děti posadíte pěkně na VIP křesla a na velké obrazovce jim můžou běžet oblíbené kreslené seriály. A nudná cesta po nekonečné dálnici najednou uplyne jako voda. A to jsou naproti nim k dispozici ještě další dvě nouzovější sedátka „pro letušky“ a mezi nimi je lednička s barem, ze kterého se může ratolestem podávat dětské nealkoholický sekt. A za to všechno hlava rodiny nezaplatí víc než za průměrně vybavenou Škodu Scala. I základní nová Octavia by stála citelně víc. Děti takový bláznivý nápad rodičů jistě ocení, jen bude v rodinném rozpočtu potřeba položku „benzin“ zvýšit zhruba na trojnásobek a celkově na provozních nákladech nešetřit. Bydlet v prezidentském apartmá totiž nebylo nikdy úplně levné.

Lincoln Navigator L 5.4 V8 (2007)
MotorV8 SOHC, 3 ventily na válec, variabilní časování ventilů
Objem válců5 409 cm3
Výkon231 kW (310 koní) při 5 000 otáčkách
Točivý moment495 Nm při 3 750 otáčkách
Převodovka a pohon kolšestistupňová automatická ZF, připojitelný pohon všech kol Borg Warner, funguje v režimu 2H (pouze zadní kola) Auto4WD a 4H (stálý) bez možnosti redukce
Zavěšení nápravKaroserie na žebřinovém rámu, vpředu dvojité lichoběžníky, vzadu víceprvkový typ závěsu
Rozměry5 672 mm x 2 024 mm x 1989 mm
Pohotovostní hmotnost2 830 kg
Spotřeba paliva15,7 l/100 km (kombinovaná)

Reklama

Sdílejte článek