Komunismus

Poválečná výroba polských motorových vozidel zahrnovala především národní automobil Warszawa (upravená ruská Poběda), malou Syrenu vlastní konstrukce, návrat různých typů Polski-Fiat (Fiaty se montovaly už před válkou), Polonez odvozený z polského Fiatu 125p, lehké užitkové vozy Nysa a Žuk, nákladní vozy Star a Žubr/Jelcz, autobusy San (Autosan) a Jelcz (spolupráce Škoda-Karosa, později Berliet) a kolové traktory Ursus (spolupráce Zetor). Warszawu a Syrenu už známe, stejně jako Fiaty 125p, Polonez a Nysu; podívejme se proto na polský evergreen Žuk, který ve velkém sloužil i u nás.

Hitlerova pomsta, bakeliťák, rozzuřený vysavač, modrofuk nebo splašené trsátko. Trabant si vysloužil spoustu přezdívek a žádná z nich nebyla lichotivá. Nejspíš proto, že to nebylo právě povedené auto – hlučné, pomalé, nespolehlivé, ve své jednoduchosti oholené až na kost a ještě kousek. Jenže měl i svou chytrou stránku. I proto se udržel ve výrobě přes 40 let, za kterých vznikly 3 miliony kusů.

Většina z vás zná slavný Trabant 601. Někteří ho možná znají až příliš důvěrně. Ale na mezityp Trabant 600 s novým dvoutaktem tak nějak historie pozapomíná. A to je věčná škoda, protože je velmi vzácný – a hlavně letos oslavil kulaté 60. narozeniny. A my jsme na ně nezapomněli…

Vznikly jen dva exempláře a lidé ze škodovky s nimi toužili závodit na Le Mans. Vozům 1100 OHC Coupé ale osud nepřál. Jejich závodní kariéra trvala pouhé dva roky, a když je pak škodovka prodala do soukromých rukou, tak oba dva speciály skončily neslavně. Tohle je příběh českého kupé, které ale před pár dny vstalo z popela.

Dnes je to 61 let, co zemřel Vlasta Burian. Divadelní a filmový herec, komik, režisér, zpěvák, divadelní ředitel, spisovatel, imitátor, podnikatel a sportovec. Ale taky velký milovník luxusu a aut. Přestože o jeho vozovém parku existují jen kusé útržky, jedno auto je s ním navěky spjaté. Správně, je to model Z 4 brněnské Zbrojovky!

Zdlouhavé přípravy, předražené zakázky, neschopné plánování, vyhazování peněz z okna za zbytečné stavby, blokování výstavby aktivisty, mnohaleté soudní spory. To je kolorit českého dálničního stavitelství, kterému se musí smát po celé Evropě.

Když jsme v srpnu 1986 poprvé vyjížděli na Velkou cenu Maďarska Formule 1, vůbec nás nenapadlo, že se závod poblíž Budapešti stane stálicí mistrovství světa a na rozdíl od jiných se pojede každoročně dodnes. Před 35 lety to byla senzace, lidé za železnou oponou dostali úžasnou šanci vidět Grand Prix F1 na vlastní oči; cestování západním směrem bylo totiž za minulého režimu značně omezeno.

Před čtyřiceti lety jsem měl štěstí. K Vánocům 1980 jsem si koupil Škodu 110 R, slavné kupátko, asi nejhezčí automobil z domácí výroby. Od malička jsem toužil po cestování, ale tomu vládnoucí komunisté nepřáli, na Západ se prostě normálně vycestovat nedalo. Poprvé se mi to podařilo koncem šedesátých let, kdy státní režim trochu povolil, a s kamarády jsme jeli na jahodovou brigádu do Anglie. Zůstal jsem tam přes dva měsíce. V roce 1970 jsem chtěl jet znovu, ale už to nešlo. Tak jsem vyrazil alespoň do Rumunska, můj Ford V8 se nám rozbil v Budapešti, a proto jsme pokračovali autostopem. Na batohu jsem měl velký nápis „Czechoslovakia“…