BMW R NineT Pure - Čistá esence radosti

A pak je tady BMW R NineT. Bez mučení přiznávám, že ji miluji od první chvíle, co jsem ji viděl a všechny dosavadní, i když jen krátká setkání s tímto ikonickým motocyklem, mě v tom vždy utvrdila. Jaká je verze Pure, vstupní brána do této modelové řady? Bude to pořád ono?

Drobné obavy o to, abych neměl na základní verzi pocit méněcennosti se rozplynuly hned při příchodu na předávací místo. Stála tam a nevypadala ani trochu ochuzeně. Popravdě, lví podíl na tom měla příplatková hliníková nádrž, navíc s trikolórou a ve stejném designu vyvedený retro bobík místo sedadla spolujezdce. Sice tahle paráda zvedne cenu motorky o dobrých 10%, ale vážně to za to stojí. Motorku tvoří dvě kola, nádrž, sedlo a mezi nimi motor, nic víc, a přesto člověk neví, kam se koukat dřív. Tohle bych si v zimě postavil do obýváku a díval se na to místo do krbu. Mám trochu problém udržet dekórum při podpisu předávacího protokolu a tvářit se, že mě to nijak nedojímá, protože bych nejradši skákal do vzduchu a tleskal. Design je samozřejmě subjektivní věc, posuďte sami, jak se vám NineT líbí. Mě zkrátka moc a nebudu to tajit. Skloubit klasiku a modernu se podle mě zatím nikomu nepovedlo lépe, i když pravda, třeba Triumph se poslední dobou taky činí.

Konečně usedám za široká řídítka. Veškeré ovládání je klasické BMW, takže člověk je po pár minutách jako doma. Přede mnou jediný budík s rychloměrem a malým displejem. Proklikám palubní počítač a kromě toho, kolik má motorka najeto a že je půl páté, jsem se nedozvěděl vlastně nic. No co, je to prostě „pure“, aspoň mě nebude při jízdě nic rozptylovat. Startér, boxer sebou zamele ze strany na stranu a usadí se na zatím ne úplně klidném volnoběhu. Emoce. Nádhera. Nechal bych ho chvilku zahřát na místě, ale hlasitý výfuk vytváří v podzemních garážích atmosféru, kterou lidé ukládající svůj týdenní nákup do svých vozů očividně hůř nesou, děti se bojí, maminky mě propichují očima a pánové mě nenávidí (protože by chtěli taky). Dobře, už mizím.

Jednička, trochu důrazněji, převodovka není pro slečinky a pryč odtud. Z výfuku se ozve pořádná kanonáda, dvojka a další jadrná symfonie. Teď už mě proklela opravdu celá garáž. Usmívám se a už teď vím, že mě prostě tahle motorka bude bavit. Na slunci a bez obecenstva dávám bavoráku čas hodit se do formy a prohřát se. Mezitím obcházím stroj, kochám se a zjišťuji, o co s verzí Pure přicházím. Tak v prvé řadě tu chybí upside down vidlice, místo ní je tu obyčejná klasika, průměr 43 mm, bez možnosti jakéhokoliv nastavení. Utěšuju se tím, že kdo by přece chtěl obrácenou vidli na retro motorce, ale v duchu se bojím, že se mi po ní bude při jízdě stýskat. Uvidíme. Dál už zmíněný jeden budík místo dvou. Otáčkoměr mi chybí, to ne že ne. Tahle úspora mi přijde trochu zbytečná. Axiální brzdy místo radiálních. Au. Ale chápu, to se dalo čekat, tady se ušetřilo dost. Jízda ukáže, jestli je to jen o frajeřinku méně, nebo to bude opravdu znát. Další úspora u verze Pure spočívá v ocelové nádrži místo hliníkové. To jen pro doplnění, protože tohle vyřešila příplatková výbava a v tomto směru o nic nepřicházím. A to je vše. Jinak je to NineT se vším všudy.

Volnoběh našel sám sebe, boxer tepe pravidelně a sálá teplo. Pamatujete si poslední dvanáctku před vodníkem? Například z předchozí generace GS? Já velmi dobře, protože jsem ji šest sezón vlastnil. Tak to je ona. Moje stará dobrá známá, vzduchem chlazená dvanáctistovka (přesněji 1170 ccm) o stále dostatečném výkonu 81 kW (110 k) při 7750 ot/min a především s dospělým kroutícím momentem 116 Nm při 6 000 ot/min. Pro motorku tohoto typu myslím dokonalé spojení.

Moje první cesta vede skrz Prahu domů. Bavorák vzbuzuje zaslouženou pozornost a já na semaforech doslova cítím pohledy z okolo stojících aut. Pomalu se oťukáváme. Slabší večerní provoz mi dává příležitost párkrát pořádně zabrat za heft. Motor přes kardan tlačí NineT Pure rázně kupředu. Dynamika je skvělá, nikdo na takové motorce nemůže potřebovat víc. Přesto je tenhle boxer dobrák. Kdybych se na chvíli přenesl do říše aut, přirovnal bych ho k šestiválcovému třílitru. Neděsí vás, ale kdykoliv chcete, pořádně zatáhne. Spolu s projevy výfuku, který vás hned po prvních kilometrech spolehlivě přesvědčí, že za laďák tady fakt utrácet nemusíte, vytváří z jízdy opravdový zážitek. Usmíváte se do helmy, problémy všedního života mizí, jste spokojenej parchant. Blížím se k domovu a o úsměv mě připravují první kapky deště. Než dorazím, jsem mokrej na kost. V tomhle směru vás motorka nepodrží, ochrana před vlivy počasí neexistuje. Poslední úsek na jako led kluzkých mokrých kostkách mě stál veškeré zbytky dnešních sil a poslední suchá místa pod přilbou zmizela pod přívaly horkého potu. Ne, vážně ji nechci pokládat na zem. Tak tohle není zábava.

Ráno leje. Pohled na radar a na předpověď rozhání mé naivní představy o lokální přeháňce. Můj plán udělat si sólo výlet po alpských silničkách s dokonalým rakouským asfaltem a večer u weizenbieru při západu slunce rozjímat nad zážitky dostává zásadní trhliny. Vztekle vyhazuju věci z pečlivě zabaleného motobatohu na třídenní výlet. Zbaběle nasedám do auta a jedu do práce, kde se mnou ten den vážně není řeč. Další den je na chlup stejný, nicméně následující se uvedl o něco lépe. Svézt se na tom musím, přece si tu recenzi nebudu cucat z prstu. Vyrážím. Cesta z města pořád v dešti, citlivě dávkuji plyn i brzdy, ABS mlčí, nikde žádné drama, jen fun faktor je tak na 20 %. Za Prahou déšť slábne, až přestane úplně a silnice začínají osychat. Občas vykoukne i slunce a mě se začíná zásadně lepšit nálada. První zatáčky na kvalitním asfaltu pak už docela rozhánějí všechno zlé.

Posez na motorce je dost sportovní, stupačky jsou přímo pod sedlem, kolena dost ohnutá, ale nedá se říci, že by to bylo vysloveně nepohodlné. Řidítka jsou široká a motorka se jimi vodí lehce a příjemně. Motor nemá s pohotovostní hmotností 219 kg žádnou těžkou práci a tak vše začíná fungovat v jeden do detailu sladěný celek. Dle očekávání přináší největší porci zábavy zatáčky na okreskách. Narazíte-li na alespoň trochu slušný povrch, začíná extáze. Motorka nic neudělá za vás sama, ale stačí ji držet pevně v rukou, dávat ji jasné pokyny a odmění se vám nekonečnou zábavou. Nikdy vás nepodrazí, podvozek je kvalitní, motorka jako celek příkladně tuhá a tak se vám vždy dostane jen toho, co do toho sami dáte. Nic víc, nic míň. Je to motorka pro již alespoň trochu vyzrálého jezdce, který ji ukáže, kdo je pán. Žádné šimrání a náznaky, ale jasná rozhodnutí. Pak vyslyší všechna vaše přání a do detailu je splní. Zase jednou máte pocit, že máte všechno ve svých rukou. Kdo se toho bojí nebo ho to svazuje, nemá tu co dělat. Ale pokud tu zodpovědnost přijmete, dostane se vám dokonalého zadostiučinění. Znovu připomenu geniální zvukový projev výfuku, který skvělým způsobem dotváří atmosféru. Hrubý zvuk přecházející v dunění a ryk je opravdu podmanivý a i díky němu vás bude bavit držet motorku pod krkem. Žádné pohodové bloumání krajinou, na to tu není nikdo zvědavý. Chcete si vymazat hlavu po práci? Chcete si o víkendu odpočinout, ale rodina vám dovolí tak maximálně jedno dopoledne? Pak potřebujete přesně tuhle motorku. Jezdit na NineT je koncentrovaný lék na stres.

Jak je to tedy s verzí Pure a jejími levnějšími komponenty? Odpružení je tvrdší a větší výmoly si budete vy i vaše tělo pamatovat. Klasická vidlice ale funguje velmi dobře, o předním kole toho víte dost a pneumatiku na silnici drží spolehlivě. Ano, není tak citlivá jako upside down na původní verzi, ale pokud nemáte přímé srovnání, nenapadne vás ji nijak zásadně hanit. Jen je přímější a nic před vámi neschovává. Stejně tak čtyřpístky Brembo na předním kole odvádějí svoji práci svědomitě a jejich brzdný účinek i možnost dávkování snesou nejpřísnější měřítka. Radiální brzdy na BMW R NineT to umí ještě o něco lépe, zvláště co týká rychlosti jejich nástupu a výrazně menší síly potřebné k jejich ovládání. Ale opět, pokud nepřesednete z jedné na druhou, nebudou vás takové myšlenky vůbec trápit. Je to celé spíše o nějaké extra porci pohodlí navíc, po které buď toužíte, nebo se smíříte s tím, že jízda na motorce prostě není wellness. A někteří to dokonce naopak ocení.

Ostatně tohle je verze Pure a tak prostě pure je. Nic hi-tech tady nemá místo. A dovolím si tvrdit, že právě díky tomu verze Pure vlastě nejlépe odráží původní myšlenku tohoto modelu a je tak nejvíce autentická. NineT Pure měla podle mě vzniknout jako úplně první a původní NineT mělo být vyšší verzí pro ty, pro které nic není dost top. Ono to teď tak vlastně už je, jen časová posloupnost příchodu jednotlivých verzí se otočila. Provedení Pure není v žádném případě žádná rozpočtovka nebo něco pro ty, co by chtěli šetřit. Je to ztělesnění myšlenky postavit klasický stroj nabízející velkou spoustu zábavy, kterou nic nenarušuje ani násilně neusměrňuje. Scrambler, Urban G/S a Racer jsou prostě cool, orientovány na styl a více se v nich promítá aktuálně módní retro vlna, NineT je pak vlastně klasika doplněná o špičkové komponenty. Vybere si každý. Mě za srdce nejvíce bere Urban G/S, ale Pure by byla hned druhá v pořadí. Na druhou stranu dosud milovanou NineT bych asi odsunul až na nižší příčky, protože za těch skoro 100 tisíc navíc dostanu sice naprosto špičkovou techniku, ale já ji tady vlastně ani nechci, protože mě okrádá o část té syrovosti a práce, kterou si chci udělat sám.

Vadilo mi něco? Jen drobnosti. Otáčkoměr na motorce prostě chci. Sorry jako. Taky svítit si do nádrže, abych zjistil, kolik je v ní benzínu, to už není pure, ale prostě vopruz. Indikátor zařazené rychlosti mi tolik nechyběl, protože tohle bavorský ústrojí znám opravdu dokonale, ale někomu by mohlo. Zpětná zrcátka sice plní svůj účel dobře, ale vůbec se nehodí ke zbytku stroje. Tím končím, víc ze mě nedostanete.

Další den vyrážím hned ráno na focení. Prudkou akcelerací a následným zavřením plynu se královsky bavím v Blance. Prskání a střílení výfuku podporuje akustika tunelu a levý pruh je mi k dispozici takovým fofrem, jako nikdy. Já vím, je to nízké. Ale strašně zábavné. Bohužel tolik sebezapření, abych si to odpustil, jsem v sobě nenašel. Fotit jedeme do Tróji, takže zastavit se v nějaké hipsterské kavárně v Holešovicích je povinnost. Popíjím flat white, dávám cigáro, prohlížím si motorku zaparkovanou dva metry před sebou a cítím se skvěle. Pocit výjimečnosti mi trochu kazí fakt, že během té doby kolem projely dvě další NineT. Jakože cože? Ale narovinu. Zajet si na kafe do centra, proplétat se mezi auty a jezdit po kočičích hlavách není nic moc. Ruce dostávají pořádně zabrat. Občas pak přemýšlíte, jestli to co zapraskalo při projetí výmolu je motorka nebo vaše páteř a obojí vás bolí. A ty zpropadené kostky. Jsou všude a při cvakání zubama máte co dělat, abyste udrželi výraz drsného hocha. To ale není vina motorky. Pokud si nechcete domů zaparkovat offroad a enduro, budete s tím prostě v naší kotlině muset umět žít.

Z focení to beru pořádnou oklikou, nechce se mi zpátky. Ještě pár zatáček, prosím. Už je to zase 200 km od posledního tankování, tak raději naberu. Zajímá někoho spotřeba? Dobře, 5 litrů při seznámení, 6 až se poznáte, lehce přes 6 když jí chcete utrhnout válce. Naprosto v pořádku. Zábava končí, musím ji vrátit. Přijíždím, naposledy si zaburácím v garážích a se stejně chladným výrazem, se kterým jsem si ji bral, ji vracím. Odcházím, neotáčím se, jsem silnej, ale stojí to přemáhání. Málokdy se mi něco tak těžko vracelo. Je mi divně a přepadají mě myšlenky na to, kde do dvou hodin, než dnes zavřou dealerství, sehnat 350 tisíc korun..

Jsem přesvědčen, že ani BMW původně nečekalo takový úspěch od motorky bez jakýchkoliv inovativních vychytávek a s technikou minulé generace. Ale riskli to, vyslyšeli hlasy a povzdechy, že motorky už nejsou, co bývaly, vzali to vážně, zužitkovali osvědčenou techniku a dali ji na trh v naprosto čisté formě. Nejdříve tedy opatrně jako NineT, aby se nikdo náhodou nepohoršil, ale nakonec taky ještě syrovější Pure, která je čistou esencí motocyklu. Retro tady však není docíleno násilím nebo úsporami, tkví jen a pouze v jednoduchém a čistém provedení stroje, minimalizaci otravných asistentů a vynecháním veškeré „izolace“ mezi motorkou a jezdcem. Bravo. Kupujte, protože až se EU opře do motocyklů jako do aut, tak takové motorky už nikdy nebudou. Já si ji do garáže dřív nebo později určitě přivezu.

Technické údaje: BMW R NineT Pure