Hlavní obsah

Škoda 1101 VO a 973 „Babeta“. Jak jsme vyráběli armádní auta

Foto: Archiv Garáž.cz

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Těsně po válce bylo ještě spoustu konstruktérských mozků zahaleno zeleným závojem. Vzpomínky na boje byly ještě čerstvé, a tak se ve velkém vyvíjelo pro armádní účely. I u nás tak vznikl vojenský automobil.

Článek

Českou automobilku k výrobě lehkého vojenského terénního auta inspiroval americký Jeep, kterému se na bojištích druhé světové války dařilo. Tatry 57 K pomalu dosluhovaly, a tak se nabízela možnost vyvinout moderní vojenské auto. Jako základ posloužil osobní sedan 1101 Tudor. Po něm měla vojenská verze 1101 VO jen pohon zadních kol, takže v nejtěžším terénu neměl šanci. Byla tu ale o dva palce větší kola, takže se zvýšila světlá výška na 230 mm. Hranatá karoserie měla čtyři dveře, které bylo možno demontovat stejně, jak to dodnes nabízí třeba Jeep Wrangler. A stejně jako jeho první generace, i Škoda měla jen plátěnou stahovací střechu. Lehce přes tunu vážící auto mělo maximální rychlost 90 km/h.

Foto: Archiv Garáž.cz

Nakonec se auto osvědčilo nejen v armádě, ale také u Sboru národní bezpečnosti (tehdy ještě v mlékařském zbarvení) a u jednotek požární ochrany. Škoda vyrobila nakonec přes 4000 aut, velkou část z nich exportovala do Jugoslávie, Polska a Bulharska. Nakonec ale tuto Škodu dohnalo rozhodnutí, že armády východního bloku budou všechny používat pouze GAZ 69 a výroba byla v roce 1951 ukončena. Škoda to ale s lehkým autem pro armádu zkusila ještě jednou.

Foto: Archiv Garáž.cz

Po válce naše armáda měla k dispozici několik terénních automobilů Willys Jeep, ale jejich počet zdaleka nestačil potřebám ozbrojených sil. Vyhlídky na další pořízení ale byly nerealizovatelné, když jsme skončili na špatné straně železné opony. Na díru na trhu reagoval GAZ svým modelem 67, ani ten ale nemohl dodávat všem státům východního bloku dostatečný počet aut, přednost měla pochopitelně Rudá armáda. Hodil se tak vlastní vývoj domácí automobilky Škoda, který mohl pomoci zlepšit bojeschopnost před třetí světovou válkou, která se očekávala.

Foto: Archiv Garáž.cz

První prototyp s pohonem všech kol byl dokončen na přelomu let 1951/52, dostal kódové označení 973. Dnes jej ale hojně známe pod přezdívkou Babeta. Samonosná karoserie ukrývala zážehový čtyřválec 1,2 litru s výkonem 44 koní, který byl kvůli vyvážení posazen až za přední nápravu. Škoda později použila i větší motor 1,5. Auto dostalo také redukční převodovku a mechanické kuličkové uzávěry předního a zadního diferenciálu.

Foto: Archiv Garáž.cz

Nakonec vzniklo několik verzí, z nichž základní měla otevřenou karoserii a plátěnou střechu. Existovala ale verze i se čtyřmi dveřmi nebo radiovůz, dále také obojživelný model 972. Při náročných testech v Drážďanech Škoda obstála, představitelé armád však nakonec vybrali konkurenční sovětský GAZ 69, který měl být dodáván do všech států východního bloku. Víc než 30 prototypů tedy vyrobeno nebylo. Největší slávy se vůz dočkal díky filmu Kdyby tisíc klarinetů, kde v jeho moment hrála píseň Babeta šla do světa. Odtud pochází jeho přezdívka Babeta.

Foto: Archiv Garáž.cz

Načítám