Článek
Korejský výrobce Hyundai nedávno představil trojici ekologicky zaměřených modelů. Nesou společné jméno Ioniq a liší se pouze typem pohonu. Dnes moderní plug-in hybrid dorazí na trh v druhém pololetí, už teď si ale můžete pořídit elektromobil a klasický hybrid HEV. A právě ten jsme vyzkoušeli.
Hned na první pohled se mi chtělo srovnávat s pramáti všech ekoaut – Toyotou Prius. Srovnání s tímhle ekologickým měřítkem se nejspíše nevyhnu. Ioniq ale japonského protivníka "knokautuje" vzhledem. Zatímco Prius vždycky vypadal hybridně a ve své poslední verzi je podle nás snad přímo ošklivý, Ioniq sází na zavedený design Hyundaie a jen rozvádí téma jeho křivek do karoserie, která kombinuje proporce liftbacku a kupé. Můžete na ní najít i něco z konvenčních modelů i30 a i40. Opravdu nevím, proč by hybrid nemohl vypadat jako normální auto a jsme rád, že Hyundai se mnou v tomhle souhlasí.
Interiér působí prémiově, ostatně testujeme lepší verzi výbavy Ultimate. Kožená sedadla mají výhřev, odvětrávání a elektrické nastavování včetně dvou pamětí polohy sedadla řidiče. Elektrický výhřev nechybí ani koženému multifunkčnímu volantu, který má podobně jako Prius zvláštně tvarované spodní rameno. Budíky jsou přehledné a vybavené malým LCD displejem, navíc regulace jejich podsvitu je snadno dostupná. V případě sepnutí sportovního modu automatické převodovky se změní grafika otáčkoměru a jeho podbarvení zčervená. Dále ve výbavě nechybí automatická klimatizace, adaptivní tempomat, audiosestava Infinity s osmi reproduktory a parkovací senzory s couvací kamerou. Ta má mimochodem velmi dobré rozlišení a skvěle promítá obraz na sedmipalcový dotykový TFT displej.
V případě hybridní verze je pod kapotou zážehová šestnáctistovka GDI s výkonem 105 koní. Té při práci pomáhá elektromotor o výkonu 28 kW. Energii si bere z lithium-polymerové baterie, která má kapacitu 1,56 kWh. To se jeví jako docela málo. Elektromotor zde slouží hlavně jako pomocník benzínové jednotky při rozjezdech a zrychlení nebo jízdě do kopce. V mrazech, které při testu panovaly, se ale autu čistě na elektřinu moc jezdit nechtělo. Hyundai slibuje kombinovanou spotřebu 3,4 l/100 km, ale k té se mi nepodařilo přiblížit ani ve dnech, kdy jsem se o klidnou a pomalejší jízdu vyloženě snažil. Nakonec jsem skončil na průměru 7,4 l/100 km, což mě tedy hodně zklamalo, byť mrazivé počasí na to mohlo mít svůj podíl. Jezdit pomaleji než jsme zvyklý se stejnou spotřebou, v tom tedy moc pokroku nevidím. Přikládám to na vrub tomu, že konvenční hybridy už jsou dnes překonané a plug-in hybrid by měl jezdit za méně.
Instalovaný šestistupňový dvouspojkový automat DCT funguje rychle a spolehlivě. Nelze mu vytknout žádnou chaotičnost, což je vždy vítané. Pokud přitáhnete páku k sobě a přepnete auto do sportovního režimu, motor se nechá více vytáčet a vy můžete řadit manuálně krátkými pohyby. Škoda, že to je zase obráceně, tedy podřazování k sobě, řazení od sebe. Navíc si nepředstavujte, že si podřadíte o dva stupně a auto nějak razantně vyrazí vpřed. Otáčky rostou celkem pomalu a nějaké prudší zrychlení se vzhledem k hmotnosti auta také nekoná. Ve výbavě je spousta bezpečnostních pomocníků, ať už ty standardní, nebo třeba hlídání tlaku v pneumatikách, udržování jízdního pruhu, hlídání mrtvého úhlu, nouzové brzdění a varování před nárazem. Nechybí ani pětiletá záruka na auto, na akumulátory pak máte záruku 8 let nebo 200 tisíc kilometrů.
S Ioniqem je asi nejzajímavější snažit se jezdit co nejekologičtěji. Což je překvapivě dost těžké. Doufám, že v tomhle ohledu bude plug-in hybridní verze lepší, protože celková spotřeba je ve finále jedinou větší kaňkou na vysvědčení nového korejského ekohráče. Hyundai totiž jinak kontruje přejemně nastaveným podvozkem, který je pohodlný a nabízí i dostatečnou jistotu při ostřejší jízdě. A to je něco, čím se například Prius pochlubit nemůže. Ani z Hyundaie to nedělá žádnou zábavnou hračku, i tenhle ekomodel je nakonec pouhým spotřebičem, který je určený k přepravě lidí z bodu A do B, a to se zanecháním co nejmenší uhlíkové stopy své jízdy (protože o ekologičnosti výroby většiny ekoaut by se dalo dodnes s úspěchem polemizovat).
Jako celek tedy hodnotím model Ioniq pozitivně. Vypadá to, že po odchodu Hondy Insight se v rodině hybridů objevil nový hráč, který má nezpochybnitelné vlohy. Jen si nejsem jist, zda mělo smysl uvádět běžný hybrid a neomezit se jen na plug-in hybrid. Hyundai však nabízí vlastně normální vzhled exteriéru a interiéru, čímž konkurenci převyšuje. Tedy alespoň v očích někoho, komu „hybridní vzhled“ moc nevoní.
Technické údaje: Hyundai Ioniq HEV Ultimate | |
---|---|
Motor | Zážehový řadový čtyřválec a synchronní elektromotor |
Objem | 1580 |
Výkon | 104 kW (141 k)/5700 ot. |
Točivý moment | 170 N.m/4000 ot. |
Převodovka | Šestistupňová dvouspojková |
Maximální rychlost | 185 km/h |
Zrychlení z 0 na 100 km/h | 10,8 s |
Spotřeba paliva (město/mimo město/kombinace) | 3,4/3,6/3,4 l na 100 km |
Provozní/užitečná hmotnost | 1445/425 kg |
Rozměry (délka x šířka x výška) | 4470 x 1820 x 1450 mm |
Rozvor | 2700 mm |
Objem nádrže | 45 l |
Objem zavazadelníku | 443/1505 l |
Základní cena | 699 990 Kč |
Ioniq na elektriku
Elektromobil Ioniq nabízí výkon 88 kW a točivý moment 295 Nm. Jeho baterie má kapacitu 28 kWh a slibují spotřebu 11,5 kWh na km a dojezd 280 km. Navíc má elektromobil takřka o 100 litrů menší zavazadlový prostor. Zvenku ho pak poznáte podle odlišného designu, kdy je přední maska kompletně hladká, aby bylo dosaženo součinitele odporu vzduchu jen 0,24. V základu vyjde elektrická verze na 859 990 Kč.