BMW 118i - je kombinace benzinu a manuálu to nejlepší BMW?

Jak to bude vypadat s BMW 1 v budoucnu, je zatím ve hvězdách. Někteří říkají, že vůz zůstane zadokolka, mnoho lidí se ale shoduje na tom, že již půjde o předokolku po vzoru modelů X1 či 2 Active Tourer. Nejnověji zaznívají dohady, že ze současného BMW 1 se stane hatchback BMW 2, což bude stále automobil s pohonem zadních kol, zatímco název BMW 1 ponese menší model sdílející techniku s Mini, a to již bude mít přední pohon.

Ať už to však dopadne jakkoliv, pravděpodobně jedničku čeká revoluce a o to více bychom si měli užívat současného modelu. Ten totiž stále dokáže nabídnout dnes již málo vídanou kombinaci kompaktních rozměrů, praktičnosti a mírně sportovnějšího zaměření stroje s pohonem zadních kol. V nižší střední třídě se již žádná další zadokolka nenachází. My si navíc testu vybrali tu nejpurističtější kombinaci s benzinovým motorem a manuální převodovkou! Jenže není vše zlato, co se třpytí...

Druhá generace jedničky už má za sebou facelift, který výrazně pomohl přední části auta. Příliš velké světlomety totiž dříve vytvářely dojem vystrašenosti či udivenosti, nyní je to však mnohem lepší, poměr světel a zbytku vozu se dostal na rozumnou hladinu. To ovšem neplatí o zadních svítilnách, které nám naopak přišly lepší u předfaceliftu. Nyní jsou velké a vypadají spíše jako z nějakého sedanu než hatchbacku.

Celkově ale tato 118i vypadá příjemně elegantně, zejména v použité barvě, s diodovými světlomety a na sice malých, avšak pěkných kolech. I když se jedná o základní model BMW, vyzařuje z něj hodnota, sofistikovanost a kvalita.

V interiéru si zpočátku můžete připadat stísněně - jednička má úžší sedačky či široký středový tunel. Jenže po čase zjistíte, pokud tedy máte konfekční postavu, že ona útulnost auta je vlastně vlemi příjemná a člověk se tak lépe stává jeho součástí. Navíc se sedí krásně nízko, volant se dá dobře nastavit, takže řízení je vlastně radost. A co na tom, že do některých jiných hatchbacků nacpete více zavazadel. U BMW jde hlavně o řízení a pocity z jízdy. 

Ačkoliv byla výbava testovaného kusu spíše základní, ostatně manuální klimatizaci jsem v novém BMW neviděl již dlouho a centrální displej toho mnoho neumí, uvnitř si nepřipadáte jako v holobytu. Minimalistické a technicistní Audi A3 to není, ale své kouzlo interiér jedničky má a lacině rozhodně nepůsobí.

Jak už jsme naznačovali, tohle auto by mohl být svatý grál všech lidí, kteří rádi řídí. Jenže není. I přes manuální převodovku, papírově slušný výkon 136 koní a možnosti nechat vše jen na řidiči, není jedničku příliš radost řídit. Hlavním viníkem je v tomto případě motor - patnáctistovka s pouhými třemi válci.  Snad nikdy jsem nejel ve tříválci, ze kterého bych byl vyloženě nadšen, některé jsou ale přinejmenším slušné. Tato patnáctistovka k nim však nepatří. Přitom papírové zrychlení z nuly na stovku za 8.5 sekund a maximáln rychlost vypadají nadějně, zejména s přihlédnutím k 220 N.m točivého momentu a pětilitrové spotřebě. Jenže realita nemůže být papíru vzdálena více. Začíná to již nastartováním, kdy se celé auto otřese jako epileptický ratlík, takže okamžitě hledáte tlačítko vypínání systému stop-start, aby se to opakovalo co nejméně. Jednotka je navíc poměrně hlučná, lichý počet válců tak vůbec nemaskuje. To by se vše dalo prominout, jenže to by patnáctistovka nemohla selhávat i v dalších oblastech. Odezva plynu? Žádná sláva, po přepnutí do sportovního režimu se to však dostatečně zlepší. Prodleva turba? Značná. Zátah z nízkých otáček? I přes udávané maximum točivého momentu ve 1250 otáčkách letargický. Opět, takto se projevuje velká část malých přeplňovaných motorů. Jenže ještě jsme neskončili. Onen výkon totiž budete hledat po všech čertech. Pamatuji si na Opel Astra 1.0 Turbo, auto podobné velikosti, rovněž s tříválcem, avšak o půl litru menším, o 30 koní slabším a s pětikvaltem. A přísahal bych, že alespoň ve středních a vysokých otáčkách jela Astra minimálně stejně dobře a motor působil nadšeněji.

Tak snad aspoň ta spotřeba, když už nic. Jenže i to je problém, běžný průměr v testu se přibližoval osmi litrům, na dálnici však odběr paliva dále stoupal. Takže zde máme nekultivovanou jednotku, která žere a nejede. To by se v BMW opravdu stávat nemělo...Alespoň, že zde máme manuální šestikvalt, který lze snadno identifikovat jako "bavorácký" kvůli nezaměnitelnému chodu řadičky v kulise s mírně gumovými dorazy a větším odporem v prvních milimetrech dráhy.

Je to zastřeno někde v dáli, ale pořád to tam jde. BMW bývalo jednoznačně volbou těch, kteří rádi řídí a tato jednička, byť tříválcová, má v sobě stále špetku oné finesy, kterou se mnichovská značna proslavila. Přitom testovaná 118i více než čím jiným bodovala komfortem. Na auto této velikosti se jednalo o opravdu pohodlný stroj. My bychom však stále doporučovali připlatit si za M paketový podvozek, a to z jednoho zásadního důvodu. Standardní zavěšení je totiž v zatáčkách dosti gumové a rozbředlé, i pod plynem pak přechází do nedotáčivosti a auto se více naklání. Nazvali bychom to bezpečným naladěním pro naše drahé polovičky. Nicméně pokud si chcete zablbnout, třeba na mokru nebo na sněhu, tak díky manuálu a možnosti vše si vypnout, je to i tak radost. Ostatně jeden drift můžete vidět na facebookových stránkách garáže. Tohle je stále auto, které s řidičem komunikuje a umožňuje mu pořádně se do toho opřít. Jde cítit ta čistota řízení i vyváženost uprostřed oblouku. Tato konkrétní verze se však svým podvozkem stala spíše pohodovým cestovním strojem. 

Jak z toho ven? Buďme rádi, že ještě existují kompaktní auta, která využívají klasickou koncepci s motorem vepředu a pohonem zadních kol. Z řidičského hlediska je to stále fantastická kombinace. V tomto případě ale doporučujeme připlatit si raději za pořádný, minimálně čtyřválcový motor a tužší M paketový podvozek. Pak bude jednička skvělým autem jak pro každý den, tak i trochu té zábavy. Za cenu 118i (minimálně 664.300 Kč ve výbavě "holobyt") totiž můžete mít třeba velmi slušný a rychlý hothatch, který bude řidiče ve výsledku uspokojovat mnohem více, a to dost možná i s podobnou spotřebou.

Prvn generace BMW 1 přišla na trh v roce 2004 a jednalo se o zadokolku převžně s čtyřvlcovmi motory. Vrcholem pro hatchback byla varianta 130i s atmosfrickm třlitrovm šestivlcem, kup dostalo dokonce i verzi135i s přeplňovanm třlitrem. Současn druh generace jedničky se pak objevila v roce 2011.