5 nejhorších převodovek: Tohle v autě nechcete

V dnešní době se již jedná o opravdu zřídkakde přežívající druh převodovek. Můžete ji najít třeba ve Škodě Citigo. Původně měla tato skříň sloužit malým či sportovním autům jakožto náhrada klasických automatů s hydrodynamickým měničem točivého momentu. Výhodou robotizovaných manuálů je totiž to, že umějí pracovat automaticky, ale bez větších nežádoucích výkonových ztrát, které známe z automatů. Nakonec ovšem na místo těchto skříní přišly o tisíc procent lepší dvouspojkové varianty. Nevýhodou robotizovaných manuálů s jednou spojkou je totiž pomalé a cukavé řazení i nízká životnost. Typickým příkladem jsou skříně SMG v silnějších starších vozech BMW. Tam ovšem existuje alespoň jedna výhoda - SMG se dá snadno a relativně levně přestavět na klasický manuál.

Zejména v Japonsku je populární bezestupňová skříň, respektive variátor CVT. Výhodou systému je snadné ovládání a téměř necitelná změna rychlostního stupně, tedy plynulost. Ve výsledku však tato převodovka ukousává značnou část výkonu, nepatří k nejspolehlivějším (viz. multitronic u Audi), nástup výkonu je pozvolný a při lehce svižnější jízdě vás může unavovat monotónní řev motoru. Zejména v kombinaci s malými atmosférickými motory tedy nejde o zrovna povedenou záležitost, viz. naše testy některých Hond.

Tohle je opravdu unikát, který se naštěstí do běžného automobilu nedostal. Třípákové řazení zní šíleně a jak můžete vidět na videu, ono i šílené je. Jednou pákou se totiž řadí klasické rychlostní stupně, druhou přepíná mezi spodní a horní řadou a třetí pákou malou/velkou rychlost, aby byla co nejlépe využita síla motoru. Tuto převodovku měl kupříkladu americký tahač Kenworth W900L a někdo může říci, že řidič na videu se jen předvádí a není nutné řadit tolika pákama najednou. My jej ale obdivujeme už jen za to, že se v tomto schématu řazení vyzná. Normální tahače měly podobný systém v podobě přepínače na páce, protože takto je to velmi nepraktické.

Tato převodovka by se sem normálně nejspíše nedostala - ostatně takovýchto skříní, kde je řazení mizerné, je celá řada. Jenže u pětikvaltu koncernu PSA je zajímavá jiná věc - ta výdrž, se kterou jej automobilka stále vyrábí. Kritizovali jsme to na Citroënech a Peugeotech již před patnácti lety, posadíte-li se však do úplně nového vozu, třeba Citroënu C3, stále tam najdete onu mizerně řadící pětistupňovou převodovku, kde jsou neurčité a dlouhé dráhy řazení, minimum mechanického citu, špatně zařaditelná zpátečka, která tam často nechce zaskočit a tak podobně. Takto asi vypadá francouzské centrální plánování, kde se na 20 let dopředu podepsalo, že se tyto skříně budou dělat v jedné podobě, jinak si to neumíme vysvětlit.

Představte si klasickou manuální převodovku, kde musíte hýbat pákou v kulise, ale nemáte žádný spojkový pedál - spojka funguje automaticky. Zní to jako skvělý nápad, kterého se ostatně i někteří výrobci chytili, kupříkladu Saab či Porsche. Jenže rychle od takového řešení zase utekli, protože opravdu skvělé to je jen na papíře. V praxi je problém s popojížděním, parkováním, řazení není moc rychlé a vlastně se taková převodovka hodí tak akorát pro lidi s amputovanou levou nohou. Saab tento typ převodovky označoval pojmenováním Sensonic.