Hlavní obsah

Moline UDLX: S tímhle traktorem jste mohli i do divadla

Foto: Archiv Garáž.cz

Automobilky, které dělají traktory známe. Stejně tak traktoristy, kteří se rozhodli vyrábět auta. Napadlo vás ale někdy, že by se dal traktor jako auto používat? V Americe měli tenhle nápad už v roce 1938...

Článek

Výrobce zemědělských strojů Minneapolis Moline tehdy přišel na trh se strojem UDLX ComfortTractor. To UDLX znamenalo U Deluxe, řada U byl úspěšný model traktorů, ze kterého se vycházelo při stavbě. Minneapolis Moline už ve dvacátých a třicátých letech proslul snahou zpříjemnit traktoristům život - třeba kultivovanějšími motory, které neměly nic společného s hrubým chodem jiných zemědělských strojů, elektrickým zapalováním a speciálními zateplovacími stříškami - většina traktorů byla tehdy bez střechy, což při denní dřině na slunku rozhodně na náladě nepřidalo. UDLX ovšem byla úplně jiná liga. Šlo o traktor, který jste mohli přes den namáhat na poli a večer ho opláchnout hadicí a vyrazit s ním do víru velkoměsta.

Foto: Archiv Garáž.cz

UDLX měl plnohodnotnou lakovanou karoserii jako osobní vůz a dokonce i kola byla v designu, který odkazoval spíš na auto než traktor, ačkoliv si logicky zachovala svůj rozměr - splést si tenhle traktor s autem jednoduše nešlo, i když se designéři snažili a karoserie byla aerodynamická, mřížka chladiče líbivá a cokoliv, co běžně trčelo z traktoru bylo napěchováno dovnitř kabiny.

Foto: Archiv Garáž.cz

Interiér mimochodem taktéž připomínal vůz, měl osvětlení, plnohodnotnou palubní desku s rádiem, odkládacímmi skříňkami, budíky a dokonce i zapalovačem a popelníčkem. Dynamika byla na svou dobu též příkladná. UDLX měl pětistupňovou manuální převodovku bez synchronů a maximální pracovní rychlost cca 40 km/h. To ale nebylo všechno... při výletu na silnici jste mohli druhou řadičkou natvrdo zařadit pětku a tím zablokovat první čtyři kvalty, což se příznivě projevilo na kultivovanosti chodu motoru. Navíc byla pětka zpřevodována tak, že traktor dosahoval na silnici rychlosti přes 60 km/h.

Foto: Archiv Garáž.cz

Jenže... pořád to byl traktor. Neuvěřitelně hlučný, protože kus motoru byl s vámi v kabině. Neuvěřitelně rychle se zahřívající, protože... kus motoru byl s vámi v kabině. Někteří majitelé to paradoxně řešili odstrojením částí karoserie, takže UDLX opět víc připomínal traktor. Největším průšvihem ale samozřejmě byla cena. Běžný traktor tehdy stál kolem 800 dolarů, zatímco UDLX stál kolem 2000 dolarů. Pár let poté co se Amerika otřepala z finanční krize, to zkrátka nebyla, zvlášť na venkově, vyloženě snová nabídka. Ani ve chvíli, kdy byste uvažovali, že místo traktoru a auta budete provozovat jen autotraktor a ušetříte tak na nákladech a údržbě. Traktor jste totiž pořídili za osm set a zánovního Forda o sto dolarů levněji, což už byl poměrně rozdíl. O komfortu cestování v běžném voze ani nemluvě.

Foto: Archiv Garáž.cz

A tak UDLX ztroskotal a vyrobilo se ho jen pár stovek kusů. A víte co? O osmdesát let později je z něj bizarní kapitola automobilové historie a s pouhými 150 přežívajících exemplářů i vysoce ceněný kousek, který by šel v aukci prodat za 140 až 160 tisíc dolarů. Nejvíc jich tehdy koupili nikoliv zemědělci, ale pošťáci ve špatně dostupných venkovských oblastech. Takový poštovní vůz totiž dojel kamkoliv. Pošta pak v průběhu let rozprodala svoje kusy sběratelům. Kdo na nich sedí dodnes, ten si může prodejem téhle exotiky slušně vydělat.

Reklama

Načítám