Článek
Koho by nezajímalo, co se vlastně s motory upravenými po Dieselgate stalo, že? Jenže ne všichni mají přístup k brzdě nebo sofistikovanějším zařízením měřícím výkon a pocitově pár koní sem nebo tam prostě laik nerozezná. Švédský magazín Teknikens Värld si proto půjčil deset aut od Volkswagenu, Audi, Seatu a Škody, která už mají očistu za sebou a dal se do měření. Zastoupeny byly dvoulitry i šestnáctistovky. Výsledky nejsou moc překvapivé, ale předem upozorňujeme, že z takhle malého vzorku nelze vyvozovat dalekosáhlé závěry. I proto se švédská pobočka Volkswagenu k výsledkům nevyjádřila, ačkoliv tvrdí, že s redaktory magazínu řeší zvolenou techniku měření a pokusí se problém sama napravit.
A jaký je to vlastně problém? Zatímco u šestnáctistovek měření ukázalo stejný, někdy dokonce i vyšší výkon (to můžeme spíše přičíst chybě/toleranci měřící soustavy), dvoulitry na tom byly o poznání hůře. Tupěji zabíraly ve spodních otáčkách (to je ostatně charakteristický jev všech EURO6 jednotek, nedovedeme si představit, že by to mohlo být ještě horší) a měření např. u dvoulitrové Q5 ukázalo až o desetinu nižší točivý moment. Největším úderem na kapsu zákazníka je ovšem fakt, že opravené motory měly větší spotřebu.
Ano, motory zbavené škodlivého Dieselgate kódu se vybarvily - podle pravidel víc žerou a méně dávají. Tady je jasně vidět, jak si díky pár softwarovým kličkám koncern pomohl k lepší spotřebě a vyššímu výkonu. Kolik jiných automobilek asi takhle ohýbá pravidla ve snaze uniknout bruselskému emisnímu biči? Je to k pláči, ale v důsledku to stejně v Evropě zaplatíme my. Automobilky odškodnění zákazníků na Starém kontinentě neplánují a jejich velkorysá nabídka opravy s sebou nese další facku - opravený motor méně jede a víc žere. To jsme to dopracovali...
